ZA MORAVU

INICIATIVA

Nuže, národové, kteří nemáte rádi nepřítele a jste odhodláni mocně s ním zápolit, otevřte dokořán dveře rozumu (Konstantin Filozof - svatý Cyril, byzantský učenec, teolog, filozof, filolog a diplomat, 9. stol.)

Anketa o moravských barvách

Ve třetím čtvrtletí roku 2011 probíhala menší anketa z iniciativy člena klubu, budoucího sdružení a spolku Za Moravu, mezi občany jihovýchodní Moravy. Anketa proběhla za účelem získání informací od běžných občanů neorganizovaných v žádné politické straně a v žádném klubu z řad moravských aktivistů. Ankety se zúčastnili respondenti různého věku nad 18 let a různého profesního složení. Cílem ankety bylo zjistit, do jaké míry odpovídá skutečnosti tvrzení Moravské národní obce, že obyvatelé Moravy obdivují jejich v roce 2007 politickou stranou Moravané vynalezenou a od roku 2009 Moravskou národní obcí propagovanou vlajku se dvěma vodorovnými pruhy, žlutým nahoře a červeným dole. Anketa měla zjistit, zda občané dávají přednost dvěma nebo třem barvám coby moravským, tedy v podstatě pouze na počet pruhů. Jeden vzorek obsahoval barvy žlutou a červenou bez modré barvy štítu, druhý barvy žlutou, červenou a modrou. Anketa totiž souvisela též s dalším uvažovaným návrhem na moravskou symboliku.

V této anketě 21,25% respondentů by dalo přednost dvěma barvám. 63,75% respondentů by dalo přednost třem barvám, 15% respondentů by nedalo přednost žádnému návrhu. Jako důvod odpověděli respondenti, že jim tam nesedí ta žlutá barva.

Proto ve 2. čtvrtletí roku 2012 probíhala další anketa mezi větším vzorkem respondentů přibližně stejného věkového i profesního složení mezi občany čtyř okresů Zlínského kraje a občany Brna. Tentokrát byla zařazena třetí varianta s barvami podle platných moravských barev. Druhé ankety se zúčastnily dvě stovky respondentů, tedy poměrně reprezentativní vzorek. Respondenti měli volit tentokrát mezi třemi vzory, které měly představovat vlajky v tzv. zemských barvách, tedy pouze zjednodušené vlajky s vodorovnými pruhy. Nebyla mezi nimi heraldická varianta, tedy modrý prapor s šachovanou orlicí. Respondenti volili mezi vlajkou žluto-červenou, vlajkou žluto-červeno-modrou a vlajkou bílo-červeno-modrou, tedy mezi bikolórou a dvěma variantami trikolóry. Výsledek skončil zcela jednoznačně pro trikolóry, zvítězila s velkým náskokem trikolóra bílo-červeno-modrá, na druhém místě se umístila trikolóra žluto-červeno-modrá a s velkým odstupem na třetím místě skončila bikolóra žluto-červená.

Anketa ukázala, že Moravskou obcí propagovaná umělá vlajka vzniklá na základě barev podle habsburských představ, kde chybí barva štítu, je oblíbená převážně mezi jejími tvůrci, tedy mezi moravskými politickými aktivisty a že moravští občané nezatížení propagandou aktivistů majících vlastní pravidla dávají přednost tradičním moravským barvám.

Obdobně, avšak s daleko výraznějším rozdílem, dopadla anketa mezi dvěma variantami znaku s orlicí, kde na jednom vzorku bylo šachování orlice červeno-bílé a na druhé červeno-žluté. Pro tradiční platný moravský znak s bílo-červeně šachovanou orlicí hlasovali téměř všichni dotázaní. Pro netradiční verzi se změnami tinktury šachování bílo-červeného na žluto-červené hlasovali dva respondenti, tedy pouhé jedno procento dotázaných.

Výzvy Moravanům

Výzva Moravanům 7. února 2013

U příležitosti roku oslav výročí příchodu slovanských věrozvěstů sv. Konstantina-Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu na jaře r. 863 budou pořádány kulturní a společenské akce s očekávanou velkou účastí jak z řad domácí veřejnosti, tak především z ciziny. Naše skupina tvůrců nového moravského praporu se po dohodě rozhodla vyzvat všechny promoravské iniciativy k tomu, abychom nepřipustili další (každoročně opakované) znevažování moravského praporu a zesměšňování moravského hnutí dohodnout se na tom, že opustíme používání jakýchkoli jiných praporů vyjma Joštova markraběcího, heraldického, tedy bílo-červené orlice na modrém listu, který jako jediný je nejstarší známý historický a nezpochybnitelný po všech stránkách a znak je v této podobě rovněž součástí státního znaku ČR, tedy oficiálně současně platný.

Do té doby, než se řádně zvolené ústavodárné či zákonodárné moravské shromáždění rozhodne, jak naložit s tzv. polepšením a tedy i pro přijetí nového moravského praporu nebo ponechání heraldického, by jako oficiální a jediný moravský prapor byl používán jak v místnostech, tak v průvodech a na budovách, atd., výhradně prapor heraldický.

Očekáváme, že tato naše výzva bude u moravských vlastenců přijata s porozuměním a s vědomím, že není žádoucí každoroční znevažování a zesměšňování symbolů Moravy jak odborníky z řad vexilologů, tak novináři.

Za pracovní skupinu

Vladimír Olšanský

Výzva Moravanům 12. února 2013

12. února 2013

Moravané!

Apeluji na vás, kteří jste Moravany nezávisle na politické a společenské aktivizaci. Apeluji na Vás, kteří jste Moravany ve svém srdci. Apeluji na vás všechny, tedy pouze na vás, kteří jste se jako Moravané narodili, kteří od malička milujete moravské písně, tedy na vás, slovansky cítící Moravany! Je mi lhostejný názor politiků, kteří mají Moravu za kšeft firmy Odpor proti Čechům, s. r. o. Odpor jako program nestačí. Kde není srdce, tam není ani skutečná vůle po vítězství. Ctít jen část moravských dějin po roce 1990 je málo. Pojďme dál a hlouběji do historie! Dál za spory mezi příznivci praporu aktivistů Moravy 1990-2012 a příznivci posledního oficiálního praporu Moravy, platného do roku 1920. Pojďme v atributech země nejdál a nejhlouběji do naší bezpochyby moravské slovanské historie! Tam, kde se nejstarší mj. všemi námi vážené a ctěné moravské symboly nedají zpochybnit, tam, kde je naše opravdová úcta k vlastní moravské historii. Úcta založená nikoli na zaťatém mindráku z Čechů s velebením všeho protičeského i za cenu dobrovolného přijetí jha v podobě našich úhlavních nepřátel! Úcta založená na opravdové, ne polepšené hrdosti! V očích Všemohoucího netřeba polepšit se demonstrativně a s úlitbou. Je třeba polepšit se celkově!

Ač nejsem příznivcem výročí, oslav a vůbec oficialit všeho druhu, velmi rád jsem přijal obohacení původní myšlenky po moravské jednotě o souvislost s hodnotou mise Apoštolů Slovanů Konstantina a Metoděje. Apoštolů, kteří u nás na Moravě položili základní kámen způsobu šíření křesťanství pro všechny slovanské pohany od nás na východ! Apoštolů, jejichž činnost vedla ke zrušení otroctví! Apoštolů, kteří přiměli vládce k zakládání prvních samosprávně demokratických místních sněmů, tzv.“sovětů“! Apoštolů, kteří přinesli také první “občanský zákoník“, který definoval pozemskou spravedlnost pro všechny stejným metrem! Apoštolů, kteří přišli v míru, což dokládají záznamy o přivezení domácích zvířat, m.j. u nás do té doby pouze divoce žijících koček! Apoštolů, kteří našim předkům předali Písmo svaté v jim srozumitelném jazyce... Od té chvíle si Moravané jako první slovanský národ mohli dovolit velebit Boha a naslouchat jeho učedníkům ve srozumitelném slovanském jazyce!

Letos si připomínáme největšího vítězství Slovanů nad Germány v celé naší historii. Uplynutí 1150 let od příchodu bratří Konstantina a Metoděje do země Království Moravanů je skutečně hodno heroických činů a loajálních gest. Velikost díla velkých bratří nás všechny Moravany převyšuje a nabádá k dobromyslné šlechetnosti a vůli po sblížení a jednotě. Každý má dostat šanci, i ten, který se již proti jednotě vyjádřil. Svůj postoj může shlédnout z jiného směru a dospět k porozumění. Návrat Moravanů k nejstaršímu známému symbolu našich předků ubere nám všem zlé krve. Věřím, že přišel čas, aby se ješitná sveřepost a hašteření přerodily v plodnou spolupráci s vůlí po vítězství. Odpusťme si, podejme si vzájemně ruce a pojďme bojovat za naši Moravu pod praporem, který všichni ctíme. Vzdejme se Habsburků a přijměme naši „Joštovu“ orlici v barvách původních v modrém poli za jednotný prapor pro celou Moravu! Ztráty budou nemalé a to nejen finanční. Při pokračujícím sebevražedném boji za pozdní symboliku naší země se však může stát, že ztráty budou tak vysoké, že je již nebude možné ani vyčíslit, natož napravit. K uctění památky svatých Cyrila a Metoděje se chystají oba tábory ve velkém a každý s vlajkoparádou, jak se na nás moravské tvrdohlavé paličáky sluší. Zastavme vlastní pád a otočme se zpět k nabrání síly pro naše velké povznesení!

S úctou a pozdravem všem poctivě bojujícím Moravanům

Váš Jiří Zvoníček

Jakým způsobem pracuje Moravská národní obec s odbornými texty

Již několikrát byla Moravská národní obec přistižena, že si z odborného textu vybere tu část citace, která se hodí jejich ideologii, čímž smysl celé práce otočí naruby. Takto je, bohužel, stavěna celá vlajková ideologie Moravské národní obce. Vlajka samotná vznikla v dílně politické strany Moravané a Moravská národní obec ji začala šířit po Moravě, aniž by dala na slova jediného odborníka. Slova odborníků na obhajobu své ideologie jen překrucuje a překroucené uveřejňuje. A tak se stalo i s vyjádřením pana doktora Štarhy z Moravského zemského archivu k vlajce šířené Moravskou národní obcí, které si Moravská národní obec od Moravského zemského archivu vyžádala. Přinášíme v originálním znění i s původními slovy paní ředitelky MZA dr. Smutné, k nimž se v MNO také nezachovali zrovna nejlépe.

Č. j.: MZA/CENTR-3951/2013

V příloze zasílám studii našeho pracovníka PhDr. Ivana Štarhy, člena expertní skupiny pracující při Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, k problematice moravské vlajky. Stejné stanovisko  zastávají i další odborní pracovníci zdejšího ústavu, kteří se problematikou moravských barev a moravské vlajky zabývají. Ke zmíněným rozsáhlým jednáním, probíhajíxím od první poloviny 19. století až do let první světové války, je v Moravském zemském archivu několik kartónů dokumentů (především ve fondu A 9 - Zemský výbor) ve sbírce stavovských listin je uloženo citované neplatné privilegium Fridricha III. i originál listiny Karla IV. z roku 1366.

Ředitelka Moravského zemského archivu

PhDr. Kateřina Smutná

Moravské barvy a moravská vlajka

Úvodem nutno poznamenat, že markrabství moravské, země Morava ani země Moravskoslezská si jako právní subjekt nepořídily vlajku ani žádným právním aktem nestanovily svou vlajku. Byly tedy současné úvahy a spory kolem moravské vlajky úvahami čistě teoretickými, opírajícími se o různé historické dokumenty, o kresby a popisy, jejichž používání nemělo žádný právní základ. Ten získala moravská vlajka až v letech 2002 až 2003 udělením znaků a vlajek současným krajům, tedy půl století po zániku země a zemského zřízení.

Když získaly nově ustavené kraje právo požádat poslaneckou sněmovnu o udělení znaku a vlajky, doporučil podvýbor pro heraldiku a vexilologii poslanecké sněmovny krajům, aby ve svých znacích a vlajkách zohlednily historickou příslušnost oblasti k původním zemím. Českým krajům podvýbor doporučil českého lva v červeném poli, Moravskoslezskému kraji slezskou orlici ve žlutém poli, moravským krajů a krajům, jejichž část příslušela v minulosti k Moravě, pak moravskou orlici v modrém poli. Za moravskou orlici je v těchto znacích považována červeno-stříbrně šachovaná orlice, vycházející ze starého znaku českého království a znaku rakousko-uherské monarchie, platného až do jejího zániku. Pokud by tedy při jakýchkoliv příležitostech měly město, městys a obec, případně i různé organizace v těchto oblastech působící, připomínat někdejší příslušnost k Moravě, jsou současné znaky a vlajky krajů Vysočina, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský právní oporou správného moravského znaku. Český lev, slezská a moravská orlice jsou jednoznačně dané heraldické a vexilologické figury, proto je není třeba podrobněji (zbroj, perizonium) popisovat. Můžeme tedy diskusi o moravské vlajce uzavřít konstatováním, že moravská vlajka byla po více než padesáti letech po zániku Moravy kodifikována v horním žerďovém poli vlajek krajů Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského a v horním vlajícím poli vlajek krajů Pardubického a Moravskoslezského.

Vlajku Jihomoravského kraje tvoří čtvrcený list, horní žerďové pole modré s moravskou orlicí, dolní žerďové pole červené se žlutým vinným hroznem s listem a úponkem (obecný symbol kraje), horní vlající pole tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené v poměru 1 : 2 : 2 : 2 (symbol hlavního města kraje – Brna) a dolní vlající pole modré se žluto-červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí. Na rozdíl od prvního pole je tedy čtvrté pole vlajky podrobně popsáno. Právě toto pole krajského znaku vyžaduje podrobnější výklad, neboť barvy tohoto pole jsou základní otázkou současných diskusí a sporů.

Červeno-zlaté šachování moravské orlice se opíralo o privilegium římského císaře Fridricha III. ze 7. prosince 1462, kterým císař „polepšil“ Moravě znak za pomoc v boji proti vzbouřivším se rakouským stavům. Privilegium je sice uvedeno mezi privilegii, jejichž platnost neodporovala obnovenému zřízení zemskému z roku 1628 a je dodnes zachováno, nikdy však nevešlo v platnost. V královském i císařském znaku zůstala moravská orlice v červeno-stříbrném šachování až do zániku monarchie v roce 1918. O tom, proč privilegium nevešlo v platnost, existuje řada úvah. Uváděn je především názor Vincence Brandla, který předpokládal, že moravský sněm privilegium nepřijal, poněvadž maršálek českého království a moravský hejtman Jiříka z Poděbrad Jindřich z Lipé a ostatní moravští páni vznesli tuto žádost císaři o své újmě, aniž k tomu byli od sněmu zplnomocněni. Nikdo z badatelů, věnujících se této problematice, si však neuvědomil, že římský císař neměl kompetenci k vydání citovaného privilegia. Již Karel IV. jako římský císař 7. dubna 1348 prohlásil, že biskupství olomoucké, markrabství moravské a vévodství opavské spadají do pravomoci a přímého panství králů českých, že jsou tedy v tehdejším pojetí lénem koruny české, nikoliv lénem římské říše či římského císaře. Stejný obsah má ve Znojmě vydaná listina Karla IV. z 19. května 1366, podle níž moravský markrabě není ničím povinen římské říši a kurfiřtům, nýbrž jen králům českým. Známá jsou též privilegia Jiříka z Poděbrad o trvalém spojení Moravy s Čechami. Privilegiem z roku 1482 Fridrich III. překročil své pravomoci a jeho privilegium bylo proto od počátku neplatné. Nebylo zohledněno ani ve velkém znaku habsburské monarchie a přirozeně ani později ve znaku Československé republiky. Zařazení privilegia Fridricha III. mezi listiny, které neodporují obnovenému zřízení zemskému z roku 1628, nemohlo změnit jeho platnost, poněvadž bylo od svého vzniku neplatné.

Zemským barvám, přesněji řečeno barvám moravských stavů, tedy z dnešního hlediska moravské samosprávy, je věnován dvorský dekret z 31. července 1807, který povolil, že členové stavovského shromáždění smějí nosit zvláštní uniformu „podle zemských barev“. Uniforma měla být červená, límec a výložky modré. Celý oblek měl být vyšit zlatem a opatřen zlatými apoletami, na nichž měl být vyšit červený a zlatý moravský orel.

Od vydání dvorského dekretu o uniformě moravských stavovských orgánů z roku 1807 probíhala řada jednání o uznání moravského znaku v podobě neplatného privilegia Fridricha III. Moravští stanové znak v této podobě na stavovských shromážděních zřejmě užívali. Žádné z právních jednání však nevedlo k závěrům, kterým by byl změněn znak mocnářství a tím i znak moravského markrabství, jenž byl součástí tohoto jedině platného znaku. Až vyhláška ministerstva vnitra ze 3. listopadu 1915, vydaná na základě císařského rozhodnutí z 11. října téhož roku, povolila moravským stavům užívání zlato-červeně šachované orlice. Ve znaku habsburské monarchie však ani po tomto roce k žádným úpravám nedošlo.

Můžeme tedy uzavřít, že moravské zemské a stavovské orgány sice od počátku 19. století usilovaly o císařské povolení zemského znaku, opírajícího se o znak vyobrazený v neplatném privilegiu Fridricha III. z roku 1462, právního uznání tohoto znaku se však dočkaly až v roce 1915, a to pouze pro moravskou samosprávu, nikoliv pro zemi jako právní subjekt. Znak v původní podobě, tedy se stříbrno-červeně šachovanou orlicí, platil až do roku 1920, užíván byl však jen do roku 1918, kdy začala mladá republika užívat tak zvaný legionářský znak. Skutečnost, že moravské stavovské orgány (nikoliv země) znak z roku 1462 skutečně více než půl století užívaly a o jeho povolení usilovaly, byla zohledněna v současném znaku Jihomoravského kraje, který je podobně jako někdejší stavovské shromáždění samosprávným orgánem.

PhDr. Ivan Štarha

Pozn.: Zpráva byla zaslána na základě žádosti občanského sdružení Za Moravu o.s. Jak si to vyložila Moravská národní obec? Publikováno na stránkách Moravské národní obce 6. 4. 2013:

PhDr. Ivan Štarha podporuje stanovisko MNO k moravským barvám

V rámci letitých diskusí a sporů ohledně správnosti užívání barev moravské orlice v minulosti, zveřejnil své vyjádření i Moravský zemský archiv, jmenovitě PhDr. Ivan Štarha, člen expertní skupiny podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve svém vyjádření mj. konstatuje, že moravské zemské a stavovské orgány od počátku 19. století usilovaly o císařské povolení zemského znaku, opírajícího se o znak vyobrazený v privilegiu Fridricha III. z roku 1462 (dle PhDr. Štarhy neplatného). Právního uznání tohoto znaku pro moravskou samosprávu se však dočkaly až v roce 1915.

Nejvyšší představitelé moravské zákonodárné a výkonné moci, tedy považovali moravský zemský znak v provedení ve zlaté a červeně barvě za správný, na Moravě běžně užívaný, a usilovali o jeho potvrzení císařskými orgány více než sto let. To svědčí o jejich vytrvalosti i přesvědčení o správnosti vlastního konání. Pro Moravskou národní obec je toto vyjádření o to významnější, že potvrzení našich názorů přichází od odborníka, který patří mezi klasiky českého archivnictví (nar. 1935) a jehož názory jsou známy svoji konzervativností i určitým odstupem k moravskému obrození. Významné je i sdělení ředitelky Moravského zemského archivu PhDr. Kateřiny Smutné, že stejné stanovisko zastávají i další odborní pracovníci Moravského zemského archivu.

Reakce PhDr. Ivana Štarhy na překrucování Moravskou národní obcí

Již před časem jsem uzavřel spis "Moravská vlajka" a další vyjádření k tomuto tématu nehodlal evidovat. Věc je podle mého názoru jasná - moravská vlajka neexistuje stejně jako neexistuje právní subjekt (země Morava), který by mohl tuto vlajku užívat. Jestliže nebyla právnímu útvaru, který před rokem 1949 existoval, příslušným nadřízeným orgánem (králem, císařem, presidentem nebo pověřeným ministrem) udělena, právně neexistuje. V povědomí občanů Moravy však existuje již staletí, i když byla odborně popsána až po zániku země jen v žerďové čtvrti vlajek čtyř a ve vlající části jednoho současného kraje.

Starostové obcí a měst, pokud chtějí vyvěsit moravskou vlajku, by měli vycházet z tradice, doložené již v kresbách krále Přemysla Otakara II. či moravského markraběte Jošta a použít tuto v krajských znacích kodifikovanou vlajku. Pokud MNO nebo nějaký jiný spolek (pardon: občanské sdružení) chce nějakým jiným způsobem (vlajkou či standartou různé podoby) symbolizovat svou příslušnost k oblasti, která byla v minulosti součástí země Moravy, nemůže jim v tom nikdo bránit. Nelze však to, co starosta vyvěsí, považovat za moravskou vlajku. Stejně tak si může vymyslet a vyvěsit svou osobní vlajku (na Slovensku by si ji dokonce mohl nechat zaregistrovat). Pouze by neměl občanům obce, kteří ho starostou zvolili, tvrdit, že vyvěšuje vlajku Moravy. Z hlediska heraldiky je moravský symbol ve velkém znaku ČR jasně stanoven. Poněvadž vexilologie úzce navazuje na heraldiku, je jasně stanovena i podoba toho, co by bylo moravskou vlajkou, kdyby Morava jako státní útvar existovala. Pokud budou vydány podrobnější normy k vyvěšování vlajek na státních či samosprávných objektech, mohou zde být určeny vlajka státní, možná též vlajka kraje a samozřejmě vlajka obce, nejnižšího správního útvaru. Do normy nelze zařadit vyvěšování vlajky neexistujícího subjektu.

Fascikl s názvem "Moravská vlajka" po těchto nových vyjádřeních, která se po svátku Cyrila a Metoděje v mých materiálech objevila, definitivně uzavírám a uložím ho do Moravského zemského archivu. Po řadě desetiletí bude jistě velmi cenným podkladem budoucím historikům, kteří budou zpracovávat dějiny naší doby. Obávám se však, že čtenáři studií těchto historiků nepochopí, čím se řada významných osobností naší doby mohla zabývat.

PhDr. Ivan Štarha, Moravský zemský archiv v Brně, 10.červenec 2013

Podobně naložila Moravská národní obec i s vyjádřením České vexilologické společnosti, které si jeden z členů Moravské národní obce vyžádal, aniž by své členství zmínil. Přinášíme reakci předsedy České vexilologické společnosti na překroucení jeho stanoviska Moravskou národní obcí, které našemu osvětovému spolku Za Moravu poskytl:

Reakce předsedy České vexilologické společnosti na překrucování Moravskou národní obcí

Vážený pane Josífku!

Zásadně se ohrazuji proti hrubému zkreslení svého stanoviska k teoreticky možné a odborně správné podobě moravské vlajky, kdy MNO – které jsem však své názory nikdy neposkytl, protože jsem s jejími funkcionáři nebyl nikdy ve styku a nikoho z nich neznám – účelově zaměnila v mém vyjádření figuru ze znaku (tedy orlici) za celý znak (tedy vč. štítu), který MNO na své variantě tzv. moravské vlajky vexilologicky nesprávně používá. Vyplývá to ostatně z Odborného vexilologického stanoviska k moravské vlajce, které dnes 1. 6. 2013 schválil výbor České vexilologické společnosti, bude předáno předsedovi Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PSP ČR, zveřejněno na webové stránce ČVS a následně i formou tiskové zprávy předáno celostátním médiím v České republice. Pro Vaši informaci je přikládám a dávám Vám souhlas s jeho volným šířením mezi českou i moravskou veřejností, resp. dalším využitím pro osvětovou, výchovnou a popularizační činnost Vašeho občanského sdružení.

Zamýšlené speciální číslo interního zpravodaje České vexilologické společnosti Vexilologie č. 168 vyjde začátkem července t.r. a bude mi potěšením poslat Vám jeden jeho výtisk do Bristolu.

S přátelským pozdravem

Ing. Jaroslav Martykán,

předseda České vexilologické společnosti

Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce

Vzhledem k současné neexistenci zemského zřízení v České republice nemůže existovat ani oficiální zemská vlajka Moravy. V nynější době je moravská identita státoprávně vyjádřena a zastoupena na krajských vlajkách v podobě pole s moravskou orlicí (obdobně jako se slezskou orlicí), která je převzata z velkého státního znaku České republiky.

Další, v současné době se vyskytující vlajky a prapory s moravskými symboly (znaky, orlicemi a barvami), považujeme za symboly historické, v minulých obdobích na území Moravy používané, které lze jako historické vlajky a prapory vyvěšovat, ovšem vždy v pořadí až za vlajkami oficiálními, tedy za vlajkou státní, krajskou, městskou a obecní.

Z čistě vexilologického hlediska je nevhodné umísťovat na listy vlajek celé znaky na štítě, protože tak dochází ke zbytečné a nežádoucí duplicitě symbolů, neboť barvy vlajek a praporů jsou odvozovány právě od znaků. K této praxi sice někdy dochází i na státní úrovni, kdy ale jde buď o tradici, nebo o náhradní improvizované řešení, které má při zachování základních barev odlišit časově různě vzniklé subjekty (např. Rusko, Slovensko, Slovinsko). Doporučujeme proto, aby v jinak neřešitelných případech byly listy vlajek doplňovány nikoli znaky ve štítě, ale jen základními figurami, tedy v moravském případě pouze šachovanou orlicí.

Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí. Tak zvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři. Samostatné používání žluto-červené bikolóry je nežádoucí i proto, že tyto barvy užívá na svých praporech hl.město Praha a není ani zcela zanedbatelné, že jsou to i původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky.

Experti pracující při Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR :

PhDr. Zbyšek Svoboda

Mgr. Pavel Fojtík

Ing.Petr Exner

předseda České vexilologické společnosti, o.s.:

Ing. Jaroslav Martykán

Dopis hejtmanovi Zlínského kraje

Zlín, 18. duben 2013

Podpořme společně četbu a vzdělanost našich dětí a mládeže! Vraťme Moravanům hrdost na jejich rodnou zem a úctu k její historii!

Vážený pane hejtmane!

V letošním roce oslavuje celá Morava kulaté výročí slavného příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, kteří se zasloužili o její povznesení mezi nejkulturnější národy Evropy. Se jménem sv. Metoděje je spjato i jméno moravské princezny Dobroslavy, příbuzné moravského krále Svatopluka, která je v celé Evropě, ale i jinde ve světě známá a každoročně uctívaná jako svatá Orosia. Přestože tato světice patří k jedněm z nejvýznamnějších postav starší moravské historie, jméno Eurosia (Orosia) jí dal sám svatý Metoděj, u nás byla díky necitlivému přístupu minulých režimů zapomenuta. Jejího životního příběhu se chopil zlínský pedagog, básník a spisovatel, člen Obce spisovatelů PaedDr. Jindřich František Bobák a napsal nejenom o ní, ale také o prostředí českého knížecího a moravského královského dvora napínavou dobrodružnou knihu.

SLZY PRO PRINCEZNU aneb Z MORAVY AŽ NA KONEC SVĚTA

Formát 160x230 mm, váz. asi 160 stran

Kniha, která je vybavena rovněž krásnými ilustracemi, nebyla u nás v této podobě ještě nikdy napsána a nyní netrpělivě čeká na svoje první vydání, aby se mohla dostat do knihoven milovníků knih o historii Moravy.

Jde o dílo unikátní, napsané brilantním spisovným jazykem přístupným všem generacím, od malých školáků až po dospělé čtenáře.

Tým našeho sdružení přislíbil autorovi PaedDr. J. F. Bobákovi pomoc a pro vydání této knihy se snažíme najít sponzora. V případě, že jedním ze sponzorů budete i vy, bude vaše zásluha na jejím vydání uvedena současně s poděkováním na čestném místě knihy a na jejích deskách takříkajíc na „věčné časy“. Naše sdružení si nečiní žádný nárok na jakýkoli finanční profit plynoucí z této aktivity.

Prosíme, pomozte a nedopusťte, aby se tato výjimečná a reprezentativní kniha nedostala široké čtenářské obci do rukou! S nabídkami či nápady ohledně možného sponzorství této knihy nás, prosíme, kontaktujte na emailovou adresu: kniha-slzy(zavináč)mojamorava.eu, své sponzorské dary můžete posílat na účelově zřízený účet s názvem "kniha-slzy" č. 2600406417/2010

S veškerou úctou a nadějí v příznivé přijetí tohoto dopisu za autora a občanské sdružení Za Moravu o. s.

Šárka Cenigová

Rozhovor s jednatelem spolku Za Moravu Pavlem Josífkem v Horáckých novinách

Morava nechce žluto-červenou!

Co je to za organizaci, ta Moravská národní obec?

Moravská národní obec (MNO) se "proslavila" loňského léta, kdy o ní noviny psaly v souvislosti se šířením této "moravské" vlajky. Navzdory všem kritikám jejich činnosti, ale hlavně navzdory kritice samotné podoby vlajky, letos dále pokračují v této své kontroverzní aktivitě. Celá věc již došla tak daleko, že se dostali na stránky časopisu Veřejná správa, časopisu vydávaného Ministerstvem vnitra, kde je například pražský archivář a historik moravského původu dr. Růžek otevřeně vyzývá k ukončení této aktivity.

Aby toho nebylo málo, členové MNO se za účelem své vlastní propagace dopouštějí podvodů. Zneužívají jmen odborníků. Za zmínku snad stojí nedávné překroucení stanoviska pana dr. Štarhy. Pan ing. Martykán, předseda České vexilologické společnosti, se redakci Horáckých novin proti zneužití jeho jména už ohradil, jak mi psal. Hned mi také tehdy poslal velmi čerstvé stanovisko ČVS, které také, podle mého soudu, nezní příliš pochvalně vůči aktivitě MNO. Nemohu zde mluvit za Mgr. Fojtíka, taktéž citovaného v článku, ale myslím si, že svým podpisem pod shora uvedené stanovisko ČVS dal dostatečně najevo svůj postoj k vlajce MNO. Navíc máme k dispozici celou jeho asi 7 let starou zprávu, ze které byla citace do novin a stránek MNO vytržena. Myslím, že stojí za to si ji přečíst.

Na jakých argumentech staví MNO podporu žluto-červené vlajce?

MNO podporu své vlajky staví na připomínání privilegia z roku 1462 a rozhodnutí Zemského sněmu v roce 1848 o barvách figury moravské orlice, které ani jedno ani druhé nikdy nevešlo oficiálně v platnost. Patrně si však ale stále nechtějí uvědomit, že prosazování těchto barev je pošlapáváním všeho, za co naši předkové po staletí bojovali. Dle dr. Růžka tato jejich vlajka byla symbolem Henleinovců! Na Moravě se též proslýchá, že pod ní nastupovali moravští Němci do Wehrmachtu. Okolnosti, za kterých Morava v roce 1462 privilegium dostala, také nejsou ničím, čím bychom se měli zrovna chlubit. Proč si právě tuto vlajku dne 22. září 2007 v Kojetíně schválili jako jedinou moravskou zástupci politické strany Moravané, kterých je v řadách samotné MNO, ač pro starosty striktně apolitické, požehnaně?

Opírajíce se o ty argumenty paní Holaňové, kde zmiňuje roky 1968 či 1989, by mohl být vlajkou Moravy zrovna tak třeba rudý prapor s hvězdou a srpem a kladivem u žerdi nahoře. Ta se také po Moravě kdysi hojně nosila. Zrovna tak víme moc dobře, i paní Holaňová to snad ví, že tato žluto-červená nebyla jedinou "moravskou" vlajkou používanou v těchto letech.

Jaký je vztah MNO k modré vlajce dle praporce markraběte Jošta?

Paní Holaňová se nám tu dosti neobratně vymlouvá. Ví moc dobře, že starostové nevyvěšují modrý namísto té jejich klubové vlajky jen proto, že by byl na pohled hezčí. Starostové totiž dnes již mají informace, které ještě loni neměli. A to také díky nám, Za Moravu, o.s. Jak ale sama přiznává, MNO zneužívá naší osvěty mezi starosty ve svůj vlastní prospěch. Nerozlišuje mezi korektní modrou a nekorektní žluto-červenou na své mapce. Máme také z mnohých obcí a měst ověřeno, že navzdory jejich místu v mapce MNO tuto jejich ani žádnou jinou "moravskou" nikdy nevyvěšovali a ani to neplánují.

Některé argumenty proti žluto-červené vlajce stojí na docela logických a reálných základech, některé jsou samozřejmě postaveny na vratkých nohou. Jaké jsou vaše reakce?

MNO spolu s ostatními organizacemi sdruženými pod tzv. Moravským kulatým stolem si osobuje právo diktovat Moravě podobu její vlajky. Pokud by tomu tak nebylo, jak tu tvrdí paní Holaňová, proč by se, MNO především, tak sveřepě bránili kritice této jejich jediné vlajky? Proč by už dávno tuto tak kontroverzní vlajku neprohlásili za svoji klubovou, kterou ve skutečnosti je, a nepřistoupili k používání této i podle nich samých vhodné modré? Raději se namísto toho dosti trapně na adresu jakékoli kritiky ohánějí slovy o rozbíjení moravské jednoty.

Nejde tak trochu o žabomyší válku? Nelze tento problém vyřešit?

Problém bohužel asi vyřešit nelze. Není totiž vůle tam, kde by měla být. A rozhodně nevznikl v momentě, kdy jsem se objevil na scéně, jak tvrdí paní Holaňová. Trval léta a beze mě. MNO se však, i podle slov paní Holaňové, touto kritikou odmítá zabývat a dál oslovuje zástupce státní správy a samospráv s výzvami k podpoře Moravy vyvěšením tohoto zcela nevhodného symbolu a dál jim předkládá materiály, které jsou mnohdy v přímém rozporu s realitou a historickými fakty. Svým postojem zde navíc paní Holaňová dává jasně najevo pohrdavý přístup k jakékoliv kritice jejich činnosti. Jakékoliv protiargumenty se MNO snaží bagatelizovat a své kritiky veřejně zesměšňovat. MNO pro svou propagandu zneužívá důvěry stovek svých členů a příznivců a teď už i dětí.

Kdekoliv řeknete slovo "Morava", otáčí se k Vám zády a nazývají Vás separatistou a šovinistou. Toho ze mě, hrdého Moravana, Moravská národní obec touto svou aktivitou udělala. Nemohu a nechci být s něčím takovým spojován! Nechci být pokládán za nepřítele Čechů jen proto, že se hlásím ke svým kořenům, k Moravě! A tato revolta MNO a ostatních vůči čemukoliv českému mě opravdu děsí. Nemohu souhlasit s propagací symbolu mé rodné Moravy, jenž je v jasném konfliktu s Preambulí Ústavy. Nemám problém ctít českého lva, pokud on ctí a ochraňuje moravskou orlici. Nemám problém s tím, být moravským občanem České republiky.

My, Za Moravu, o.s. ponoukáme lidi, aby měli rádi Moravu takovou, jaká je, a aby se o ní hlavně mluvilo. A to v dobrém! Mým velkým osobním přáním je, aby si lidé na Moravě uvědomili, že žijí na Moravě a ne v Čechách. Žalostně mnoho lidí dnes na Moravě cítí, že je v Čechách. Do toho není třeba míchat ani nacionalismus ani separatismus ani otázku národnosti.

Musím se také neustále omlouvat starostům, kterým píšu své "Moravu rozvracející" emaily. Bohužel nemáme potenciál na to obeslat těmito informacemi celou Moravu. Píšeme tedy pouze tam, kde víme, že se tuto pavlajku chystají (opět) vyvěsit. Chceme především zabránit další potupě Moravy, která se na ni v tisku snesla loni. Jsme ale bohužel, tak trochu právem, bráni za posly špatných zpráv. Říkáme totiž starostům, ač velmi neradi, že naletěli.

Pavel M. Josífek

článek vyšel v červnu 2013

Otevřený dopis představitelům Moravské národní obce. o. s.

Věc: Výzva Moravanů Moravské národní obci

My, níže podepsaní, se distancujeme od činnosti Moravské národní obce, o.s. a vyzýváme její představitele k ukončení její klamavé propagandy a šíření nepravd! Také nesouhlasíme s tím, aby se tato organizace, ani žádná jiná, samozvala zástupcem Moravanů!

S úmyslem uspět ve své činnosti se opakované dopouštíte podvodného zneužívání jmen a výroků odborníků historiků a archivářů. Toto vaše chování vrhá nelibé světlo na nás ostatní na Moravě.

S cílem uspět ve vaší kontroverzní činnosti záměrně zamlčujete fakta z historie s úmyslem zakrýt snahu o ideologickou a politickou separaci Moravy od Čech. Používáte symboly evokující potupu Moravy a pohrdání principy, na kterých vznikla naše státnost.

Uvádíte falešná čísla o počtech obcí a měst, která vyvěšují vaši kontroverzní červeno-žlutou klubovou vlajku. Fakt, že ve svých seznamech nerozlišujete mezi korektní (modrou) moravskou vlajkou a svojí klubovou, pokládáme za podvod i přesto, že se k tomu přiznáte, pakliže jste přinuceni. Fakt, že na vámi zveřejňovaném seznamu jsou obce a města, které nikdy žádnou "moravskou" ani korektní ani nekorektní vlajku nevyvěšovaly, pokládáme rovněž za podvod.

Přestaňte podvádět veřejnost: Zastavte šíření falešné žluto-červené vlajky po Moravě!!!

Jakákoliv činnost ve prospěch jakékoliv rodné země musí stát na pravdivých argumentech, nikoliv na lžích a podvodech.

Vyzýváme vás, přestaňte zneužívat důvěry a lásky lidí k Moravě k dosažení svých politických cílů! Přesaňte dělat Moravě ostudu!!

Pavel M. Josífek, Za Moravu o.s., jednatel

dále podepsáni námi dosud oslovení:

PaedDr. Jindřich F. Bobák, Zlín

Eva Bobáková, Zlín

Miroslav Zonyga, Žďár nad Sázavou

Tereza Škodová, Bystřice nad Pernštejnem

Mgr. Jindřich Žaludek, Zlín

Jakub Hammer, Bystřice nad Perštejnem

Mgr. Pavlína Nikolová, Bítov

Šárka Anna Cenigová, Zlín

Michal Josífek, Bystřice nad Pernštejnem

Ing. Petr Křižan, Zlín

Petr Schnur, M.A., Hannover

Jan Matouš, Svobodné Heřmanice

Vladimír Barkóci, Lanžhot

Martin Vojáček, Křtiny

Václav Popelka, Zlín

Dagmar Popelková, Zlín

Martina Žílová Stejskalová, Rodkov

Martin Josífek, Bystřice nad Pernštejnem

Mgr. Pavla Štěrbová, Zlín

PhDr. Vladimíra Levá, PhD., Dačice

Dagmar Novotá, Žďár nad Sázavou

Aleš Sobotka, Sirákov

Anna Toulová, Letovice

Marek Hanus, Želetava

PhDr. Eva Horová, Brno

Alexandr Jakubec, Bystřice nad Pernštejnem

Jindřich Dürnmayer, Znojmo

Jan Laníček, Rozsochy

V této podobě bylo dáno na vědomí zástupcům Moravské národní obce 23. července 2013

Hodonínský deník: Sdružení Za Moravu chce změnit název slavností na Javořině

Velká Javořina - Členům občanského sdružení Za Moravu se nelíbí název tradičního setkání Čechů a Slováků na Velké Javořině. Chtějí ho změnit

29. srpna 2013

Moravsko-Slovenské setkání na Velké Javořině, Setkání Moravanů a Slováků nebo Slavnosti bratrství z obou stran hranice. I tak se mohou v budoucnu jmenovat dnešní Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Velké Javořině. Název tradiční akce, na kterou ročně přijíždějí stovky lidí nejen z příhraničí, se nelíbí lidem z občanského sdružení Za Moravu. Pořadatelům akce navrhují, ať název dvaadvacátého ročníku, který se uskuteční příští rok v létě, změní.

„Mnoho lidí, žijících především na Moravě, se domnívá, že název těchto slavností je velmi nešťastně zvolen. Mnozí se jich kvůli tomu odmítají účastnit. Takový název nám na Moravě totiž vnucuje představu, že buďto nejsme Moravané, nebo že na tyto slavnosti nepatříme," píše v dopise jednatel občanského sdružení Pavel M. Josífek. Dopis adresoval primátoru Nového Města nad Váhom Jozefu Trstenskému. Josífek v něm mimo jiné píše také to, že slavnosti jsou pořádány bez rozdílu pro všechny občany České republiky a Slovenska, ne jen pro Čechy a Slováky. „Vezměme jako holý fakt, že lidé žijící na Moravě nejsou Češi, ale jsou prostě Moravané. Bytostně se nás dotýká, že jsme často nuceni vystupovat jako Češi a ne jako Moravané-občané České republiky," poukazuje nespokojený Moravan.

Rozhodne hromada

Podle Jozefa Trstenského, který je letošním předsedou přípravného výboru slavností, není změna názvu v jeho kompetenci. „Podnět předložím na jednání přípravného výboru v říjnu, kde ho projednáme. O případné změně názvu může ale rozhodnout až Valné shromáždění obcí a měst, které se nejspíš uskuteční až v únoru příštího roku. Silvestrovské setkání se tak uskuteční pod nynějším názvem," reagoval na otázku, jestli je změna názvu možná Jozef Trstenský. V přípravném výboru je za Českou republiku deset měst a obcí, mezi kterými je Nivnice, Nová Lhota, Uherský Brod, Veselí nad Moravou nebo Kyjov. Na slovenské straně se pak na letních a silvestrovských přípravách podílejí Myjava, Skalica nebo Stará Turá.

Se současným názvem setkávání nemá problém starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík. „Nevidím důvod, proč by se měl název, který je zaužívaný více než dvacet let měnit. I když se sám cítím být Moravákem, přijde mi to jako uměle vytvořený problém," reagoval na dotaz, jestli podpoří případnou změnu názvu akce Kozumplík. Přesto se chce na jednání přípravného výboru připravit a projít si historii slavností i důvod, proč před lety pořadatelé akce zvolili právě takové označení.

Jak se bude akce na Velké Javořině v budoucnu jmenovat nepřijde podstatné ani předsedovi Klubu českých turistů v Hodoníně Květoslavu Paškovi. Název akce je podle něj především na pořadatelích akce. „Z historického hlediska to bylo vždy střetnutí Čechů a Slováků a to již za Rakouska. Myslím si, že by vůči našim předkům nebylo pěkné, dělat z těchto setkání něco jiného. To je ale můj osobní názor," uzavřel Pašek.

Rozhovor s jednatelem spolku Za Moravu Pavlem Josífkem ve Svobodných novinách

Historická vlajka Moravy – symbol svornosti

Tentokráte bychom vám chtěli představit občanské sdružení Za Moravu, o.s.

Již více než rok stojí tato organizace obrazně kdesi na pomezí Čech a Moravy, mezi dvěma mlýnskými kameny. Jeho členové jsou hrdí Moravané, kteří by si na jednu stranu přáli trochu více respektu k moravské kultuře a Moravě samotné. Na druhou stranu stojí takřka v první linii v bojích s „takřečenými“ moravisty. Ti šíří po Moravě falešnou žluto-červenou vlajku Moravy a ideologii separace Moravy od “uchvatitelských” Čech. Členové Za Moravu, o.s., s činností těchto separatistů v zásadě nesouhlasí, za což si vysloužili titul “zrádci moravského hnutí”. Rozhovor Svornosti poskytl jednatel občanského sdružení Za Moravu, o.s., pan Pavel M. Josífek.

Kdy jste si uvědomil, že nejste Čech?

Narodil jsem se na Moravě a ne v Čechách, i když zrovna od mého rodiště je do Čech co by kamenem dohodil. Z nějakého důvodu mě to ale vždycky táhlo spíše na východ, na Moravu. V Čechách, třeba v Praze, i když mám Prahu moc rád, jsem se vždycky cítil trochu jako cizák.

Co tedy cítíte vůči Čechům? Jsou pro Vás cizí?

Vůči Čechům vůbec nic nemám. Paradoxně se mi poslední dobou daleko více odcizují někteří Moravané. Na Moravě působí už několik let skupiny jakýchsi “vlastenců”, kteří se snaží lidi přesvědčit o tom, že Češi Moravu utiskují a že by jí bylo lépe samotné. Nesouhlasím s jejich názory a hlavně nesouhlasím s formou, jakou tyto své názory propagují. Dělají mé rodné Moravě ostudu.

Podle Vás Češi Moravu neutiskují?

Ne. Čím by měli? To jen moravisté se snaží lidem namluvit, že Morava v područí Čechů strádá, aby je lidi volili, a ti získali korýtka, jako před lety Slováci v Bratislavě. Nakolik strádá či nestrádá, opravdu nevím, ale rozhodně za to nemohou jen Češi. Tuto zemi řídí mnoho lidí z Moravy. A takto tvrdit, že by lidem na Moravě bylo lépe, kdyby se osamostatnila, je krátkozraké a především od moravistů účelové.

Vy byste teda nechtěl Moravu samostatnou?

Víte, rád říkám: “Tož, jednou ti Přemyslovci ty ruiny Velké Moravy těm Maďarom a Polákom vyrvali, tož ať si je nechajú. Jen toho respektu k Moravě by občas víc být mohlo”. Nejsem odborník na tyhle věci, ale nevidím smysl v tom, aby se Morava či Moravskoslezská země osamostatňovala. To se stát nesmí. Především ne pod vedením těchto žluto-červených pomatenců v čele s politickou stranou samozvanou Moravané. Jenom díky jejich existenci bych také případně sám hlasoval proti znovuzískání samosprávy Moravy či Moravy a Slezska, ztracené v roce 1949.

Víme ale o vaší iniciativě “Morava zpět na mapu Evropy”. Co tou tedy myslíte?

Morava a Slezsko by určitě měly být více vidět. Na mapě je dneska nenajdete a děti ve školách se o nich učí jen velmi zběžně. Jakoby byly minulostí. Přitom Morava má takovou bohatou historii a kulturu. Děcka dneska neví, že ta krásná písnička, kterou se učí, je z Moravy. Všechno je jim představováno jako české. A republice dneska říkají lidi “Čechy”. A vím, že to je jen proto, že jsou tak naučení. Třeba z médií.

Myslíte si, že se o Moravě mluví málo?

Toto by bylo téma na pěkně dlouho. Naši “přátelé moravisté” tento stav nazývají “čechizací” Moravy. A bohužel musím konstatovat, že s mnoha jejich názory tady souhlasím. Nikoliv však s formou, jakou je zastávají. Nedávno jsem se přichomítl k emailovému pranýřování představitele jedné nejmenované banky, která, ač působí celostátně, dovolila si uveřejnit slogan, jenž byl parafrází na název filmu “Konec vodníků v Čechách”. Nestačil jsem se divit, jak hrubě byl zástupce banky napaden třeba panem profesorem Kolíbalem, velkým zastáncem samostatné Moravy. Neustupoval bych moravistům ani o píď, ale s tímto by se po mém soudu něco dělat mělo. Instituce a sdělovací prostředky by měly dostat v tomto jasná pravidla. Pokud vím, především na východě a jihu Moravy tento stav lidi uráží.

V loňském roce přes 700 obcí a měst na Moravě vyvěsilo na svátky Cyrila a Metoděje onu údajnou žluto-červenou moravskou vlajku. Zapojili se tak do akce Moravské národní obce a vyjádřili své sympatie k rodné Moravě. Kromě obcí podporu Moravě vyjadřují i historické objekty tím, že v těchto svátečních dnech otevírají své prostory zdarma nebo se slevou.

Vaše organizace proti této iniciativě tvrdě bojuje. Proč?

Máme pro to dva hlavní důvody. Je to jasná propagace ideologie vedoucí k rozbití republiky, navíc, aby uspěla, maskována oslavou památky bratrů Věrozvěstů. Spolu s politickou stranou zvanou Moravané prohlašují, že pojem Česká republika nemá ve sjednocené Evropě místo. Chtějí s Němci budovat jednotnou evropskou ekonomiku a dokonce i armádu! Netají se sympatiemi k separatistickým Skotům či Benátčanům. Ano, těm, co postavili tank, aby s ním v den voleb obsadili náměstí svatého Marka. Pak jsou tu ty jejich nekonečné podvody. Jejich činnost je vlastně jeden velký podvod na veřejnosti. Mimoto se pasují na mluvčí Moravy. Už podle toho názvu jejich strany. Nesnesu, aby byla Morava takto propagována.

Čím podvádí? Máte důkazy?

Přímých důkazů je přehršel. Od záměrného překrucování historických faktů do materiálů rozesílaným radnicím, zneužívání slov odborníků na historii, jmen historických objektů či podvodů s počty radnic údajně vyvěšujících tu jejich protestvlajku. Rozhodně těch vlajek nebylo 700. S bídou polovina. Na sto vloni dotázaných radnic z těch, co je měla MNO na seznamu, nám více než polovina odpověděla, že nevyvěšují buďto žádnou vlajku Moravy nebo mají onu modrou, korektní. Písemně to máme jen od hrstky z nich.

Jaká je tedy podle Vás správná vlajka Moravy?

Podle mě? Proč podle mě? Máme dnes vyjádření špiček mezi historiky, heraldiky a vexilology. Mnozí z nich jsou současní nebo bývalí členové expertní skupiny pro heraldiku a vexilologii při Parlamentu ČR. Ti se jednohlasně shodují na tom, že pokud má vůbec nějaká vlajka na radnicích vlát, je to ta, která se shoduje se symbolem Moravy na státním znaku. Tedy na modrém poli stříbrno/bílo-červeně šachovaná orlice se zlatou/žlutou korunou a zbrojí. Symbolizuje totiž mimo jiné i naši státoprávní ideu nejméně již od poloviny 13. století. Správně bychom měli říkat historická vlajka, protože Morava dnes oficiálně “samostatně” neexistuje. Tato jejich žluto-červená bikolóra (navíc s barevně neplatným – záměrně odlišným – znakem, kladeným doprostřed) nemá nic společného s Moravou a jejími kořeny. Nectí památku Věrozvěstů, jak MNO tvrdí starostům. Vznikla vlastně v roce 2007 z někdejší vlajky moravských Němců a politických bojů 19. století. Než tito moravisté zjistili, že jsou při demonstraci v Praze proti “pragocentrismu” za hlupáky, protože mávají vlajkami hlavního města Prahy (od 1891), používali tuto “svou” vlajku bez onoho neplatného znaku Moravy. Taková perlička z jednoho odborného článku. Ještě před Mnichovskou dohodou měli těmito barvami, žlutou a červenou, vyzdobený sál stoupenci Henleina, když plánovali genocidu našeho národa. Taky se proslýchá, že pod touto žluto-červenou nastupovali moravští Němci do Wehrmachtu. Opravdu je mi smutno, když na stránkách MNO vidím tuhle vlajku vlát nad opevněním z druhé světové války.

Oni toto v Moravské národní obci nevědí? Nebo jim to nevadí?

Vědí, moc dobře. Ale jim se pravda nehodí. Navíc právě odlišnost těchto “jejich” barev (žluté a červené) od stříbrné/bíle-červené-modré je evidentně záměrná, s odkazem na tzv. “samostatnou” provinčnost Moravy v Habsburském soustátí 19. století, pod oním žluto-červeným symbolem (dnes jen historickým reliktem). Prohlašují, že to, co říkají odborníci, jsou “lži”. Sám předseda MNO ing. Krábek se o jednom historikovi vyjádřil jako o lháři. Shora jmenovaný profesor Kolíbal i třeba předseda takzvaných Moravanů ing. Dohnal prohlašují, že se nebudou řídit názorem “českým” státem placených odborníků, jistě instruovaných, aby kazili jejich “ušlechtilé” snahy.

Co byste tedy vzkázal starostům, kteří se chystají letos vyvěšovat tu žluto-červenou vlajku?

Chtěl bych je všecky moc moc poprosit, nechť si dobře rozmyslí, zda skutečně vědí, čeho je tento “zkonstruovaný” symbol opravdu symbolem – ne Moravy, ale MNO a politické strany Moravané!. K tomu jim může pomoci jednoduché porovnání barev orlice na státním znaku a na vlajce MNO. Mohli by se takto dovtípit, že může být záměr v tom, že je tam ona zřejmá jistá odlišnost. Na to nemusí být vzdělaní v historii či vexilologii. Za poslední rok vyšlo množství odborných textů a další ještě vyjdou. A věřím pevně tomu, že ten, kdo chce, textům porozumí. Najdete je na našich stránkách www.zamoravu.maweb.eu

Máte doma vlajku Moravy?

Ano, mám doma dvě historické vlajky Moravy. Jedna velká modrá s bílo-červeně šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí mi visí přímo nad pracovním stolem.

SVORNOST 2014, článek vyšel 13. května 2014

(Stejný článek jako ve Svornosti vyšel ve Svobodných novinách v roce 2016)

Svobodné noviny 2016, Zveřejněno 15. dubna 2016

Historická vlajka Moravy – symbol svornosti (ve Svobodných novinách)

Historická vlajka Moravy – symbol svornosti (ve Svornosti)

Památka Věrozvěstů zneužívána k propagaci politických cílů

Tisková zpráva

Údajně více než 850 radnic po celé Moravě si letos 5. července vyvěšením vlajky připomene příchod svatých Věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Moravská národní obec, iniciátor této vlajkové akce, zde však takto jen zneužívá důvěry lidí, jejich lásky k Moravě a úcty k těmto dvěma svatým.

Žluto-červená vlajka není symbolem Moravy, ale symbolem skrytých politických snah, dle všeho kolidujících s ústavním pořádkem. Barvy červená a žlutá byly vždy barvami těch, kteří nás chtěli ponížit. Moravská národní obec navíc nekorektně informuje o počtech radnic tuto jejich vlajku vyvěšujících. O tom může říct své například pan starosta brněnských Bohunic ing. Vrážel.

“V žádném případě není moravskou vlajkou vlajka tvořená dvěma pruhy (žlutým a červeným) a na ní položeným modrým štítem s moravskou orlicí. Ta vznikla jako symbol moravského národního hnutí a s Moravou nemá nic společného. Barvy žlutou a červenou používali moravští Němci” (volněji) citován historik, ředitel Zemského archivu v Opavě dr. Müller. Jeho kolega dr. Štarha říká: “Starostové obcí a měst, pokud chtějí vyvěsit moravskou vlajku, by měli vycházet z tradice, doložené již v kresbách krále Přemysla Otakara II. či moravského markraběte Jošta a použít tuto v krajských znacích kodifikovanou vlajku.” Oba pánové jsou členy expertní skupiny, která v letech 2002 a 2003 kodifikovala skutečnou moravskou historickou vlajku na praporech krajských, tedy bílo-červeně šachovanou orlici se žlutou zbrojí a korunou na modrém praporu. Velmi podobně se k věci vyjadřují všichni experti jejich odborné úrovně.

Zrušení krajů a prosazení zemské samosprávy zaniklé v lednu 1949 má v dlouhodobém progamu politická Strana Moravané, skutečný původce žluto-červené vlajky, ideově i personálně spjata s Moravskou národní obcí. A právě vyvěšování této vlajky má pomoci popularizovat jejich cíle.

Obnově zemského zřízení by se z historického hlediska nebránil významný heraldik Mgr. Palát, rodák z Prahy. Ošem jen za předpokladu, že do vrcholné politické representace se dostanou jednotlivci hodní tak obrovské odpovědnosti. Na adresu Moravské národní obce a její činnosti se však vyjadřuje velmi kriticky.

Moravská národní obec při této své iniciativě nejenže nedbá na názory odborníků ohledně symbolů Moravy, dokonce s vidinou úspěchu do svých žluto-červených započítává i ty radnice, které vyvěšují i onu modrou vlajku s bílo-červenou orlicí, dle expertů jedinou vhodnou k tomuto účelu. Do čísel zahrnuje dokonce i ty radnice, kde žádnou “moravskou” vlajku nikdy nevěšeli, aby čísla byla co nejvyšší.

Mgr. Palát říká: “Obecní ani krajští zastupitelé nejsou nějakým spolkem na úrovni „občanských sdružení“, takže na budovách radnic, obecních a krajských úřadů nemohou být vyvěšovány symboly, které směřují proti ústavnímu pořádku. Podivuji se proto, že příslušné státní orgány, v první fázi zřejmě policie České republiky, nekonají tak, aby hájily principy stávajícího ústavního pořádku.”

Důležitost občanských sružení při naplňování jejich politického programu podtrhl již v květnu 2012 u hrobu doc. Bárty těmito vlajkami ozdobeného, bývalý předseda Strany Moravané ing. Trnka. Za ni letos v evropských volbách kandidoval jeden z vůdčích představitelů Moravské národní obce dr. David Unger.

“Má Morava právo rozhodovat o svých věcech sama, nebo musí vždy o všem rozhodovat Praha?” Prohlásil ing. Krábek, předseda Moravské národní obce na adresu kritiků jejich iniciativy. Jasně tím deklaruje neochotu respektovat názory expertů a velmi jasně naznačuje, že je to právě on a jeho Moravská národní obec, kdo by tu měl rozhodovat za obyvatele území historické země Moravy. Jinde, shodně s programem politické strany Moravané prohlašuje, že pojem “Česká republika” již nemá v dnešní sjednocené Evropě opodstatnění.

“Nechce se mně věřit, že funkcionáři Moravské národní obce o. s. svým prosazováním zlato-červené varianty zemského znaku vědomě vyjadřují moravskoseparatistické záměry, fakticky je však podporují, a proto je na místě je vyzvat, aby svůj postoj přehodnotili a respektovali klasickou, tradiční podobu moravského znaku a praporu.” Prohlásil další historik z Moravy, dr. Růžek.

Poznámky:

Zatímco starostům je tato jejich vlajková iniciativa prezentována jako striktně apolitická a připomínka svatých Věrozvěstů, Moravská národní obec ve svých materiálech sama otevřeně mluví o nutnosti obnovy moravské samosprávy. Navíc vlajka, kterou vyvěšují, byla poprvé za vlajku Moravy prohlášena na sjezdu politické strany Moravané v Kojetíne v září 2007. Na pomoc šíření jejich ideologie má přispěchat i zneužívání jmen institucí, která údajně činnost Moravské národní obce podporují.

Moravská národní obec svým zkreslováním údajů vypadají daleko úspěšnější, než jsou. Pan starosta brněnských Bohunic ing. Vrážel vedení MNO marně a opakovaně vyzývá k zakoupení “modrých špendlíků” do interaktivní mapy a k poctivému informování veřejnosti. Neochota Moravské národní obce zde informovat korektně koliduje s jejich prohlášeními o tom, že jim “modrá” vlajka nevadí.

V tisku se již léta objevuje několik desinformací z dílny Moravské národní obce. Moravský sněm na rozdíl od tvrzení Moravské národní obce žádnou vlajku neschválil ani není známo, že by o nějaké kdy vůbec jednal. Novinář Šembera oproti tvrzení Moravské národní obce žádnou vlajku nikdy nevymyslel. Pouze o problematice psal.

Za Moravu, o. s.

Zlín, 23. června 2014

Další výzva Moravanům

Upozornění pro propagátory problematického zlato-červeného šachování moravské orlice

A) Upozorňuju propagátory, že stříbrno-červené šachování moravské orlice je v současném právoplatném velkém státním znaku České republiky. Viz § 2/1-2 zákona 3/1993 Sb o státních symbolech ČR.

Státní symboly

Státní symboly České republiky

B) Upozorňuju propagátory, že stříbrno-červené šachování moravské orlice mají ve svém oficiálním znaku tyto významné moravské organizace:

Muzejní a vlastivědná společnost

Moravský národní kongres

Moravskoslezská akademie

Moravská genealogická a heraldická společnost

Moravská národní obec (paradoxně!!!)

Dále propagátory upozorňuju:

1) Zlato-červené šachování moravské orlice je velmi problematická a kontroverzní záležitost (právně, historicky, heraldicky, vexilologicky) a je tedy zcela neperspektivní.

2) Na vámi propagované vlajce navíc chybí spodní modrý pruh - coby hlavní barva Moravy - tj. barva moravského štítu - viz Milan Buben: Encyklopedie heraldiky: "Vlajka se odvozuje ze znaku a skládá se z hlavních barev znaku, přičemž barvy figury jsou nad barvou štítu."

3) V žádném případě se proto nejedná o vlajku Moravy ale pouze o vlajku Moravské národní obce, případně o vlajku politické strany Moravané. Jedná se tedy pouze o tzv. vlajku klubovou těchto dvou moravských organizací.

4) Doporučuju tedy původní moravskou vlajku (markraběcí) - tj. vlajku modrou s bílo-červeně šachovanou orlicí, vpravo hledící, se žlutou korunou a žlutou zbrojí (zobák a pařáty) uprostřed vlajky.

Na vědomí obecním, městským a krajským zastupitelům a veřejnosti na Moravě.

Luboš Vitek

Moravská informační služba

24. 6. 2014, Brno, MORAVA

Moravská národní obec uvádí nepravdivé údaje

Moravská národní obec uvádí nepravdivé údaje o počtu vyvěšených moravských vlajek. S žádostí o korektní informování o jejich údajně vyvěšovaných 860 žluto-červených vlajkách na radnicích spolek Za Moravu neuspěl.

Moravská národní obec tím, že podvádí v počtu žlutočervených údajně vyvěšených vlajek. Na své interaktivní mapě již delší dobu uvádí vymyšlený počet žlutočervených vlaječek, které umísťuje i tam, kde vyvěsí skutečnou moravskou vlajku, tedy modrou, a dokonce i tam, kde nevyvěsili žádnou. Skutečný počet byl odhadován na přibližně poloviční.

Namátkou totiž z jejich seznamu k roku 2014 nevyvěšují zádnou vlajku Fulnek a Staré Město.

Statutární město Brno a jeho městské části Bohunice, Jundrov a Medlánky vyvěsí modrou.

Že město Břeclav vyvěšuje při příležitosti státního svátku příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu moravskou vlajku – modrou s moravskou orlicí, to písemně potvrdil 25. června 2014 tajemník Městského úřadu Břeclav Mgr. Zdeněk Opálka.

Moravská národní obec patrně spoléhá na to, že to nikdo nebude zkoumat. Bohužel zkoumá. Výsledky jsou "děsivé"! Více než polovina oslovených radnic z jejich seznamu buď "moravskou vlajku" nevyvěšuje žádnou, nebo vyvěšuje tu korektní "modrou", kterou naoko Moravská národní obec neodmítá, zároveň se ale může přetrhnout, aby zdiskreditovala ty, kteří se snaží, aby je radnice vyvěšovali namísto té žluto-červené.

Za Moravu, o. s.

25. června 2014

Moravané znají svůj symbol, podvádět se nenechají

TISKOVÁ ZPRÁVA Za Moravu o. s., 30.června 2014

Stále méně lidí na Moravě podléhá již pětileté klamné kampani moravistů mající u laické veřejnosti vzbudit dojem, že žluto-červená vlajka je symbolem Moravy či alespoň všech lidí mluvících o Moravě. Podle propagátorů tohoto falešného symbolu Moravy, Moravské národní obce, jich letos bude vlát po Moravě více než 900. Pokud se ale o problematiku zajímáte blíže, zjistíte, že mnohé z toho, co Moravská národní obec tvrdí, se nezakládá na pravdě. Nejen onen “historický” počet vyvěšených vlajek.

Tento údajný “devítistovkový” historický úspěch vlajkové iniciativy paní Holaňové se jako pára rozplyne v momentě, kdy se na několika vytipovaných radnicích z jejich “žluto-červeného” seznamu jednoduše dotážete, zda budou letos 5. července vyvěšovat “moravskou vlajku”, popřípadě jaká bude její podoba. Ne každý, kdo o Moravě mluví, cítí potřebu vyvěšovat vlajku, natož pak vlajku politické strany Moravané, kterou tato žluto-červená ve skutečnosti je. Moravská národní obec, její hlavní propagátor, o ní svévolně v rozporu s fakty z historie a názory odborníků prohlašuje, že je to moravská vlajka. Tou je od 13. století nedávno kodifikovaná v krajských vlajkách (praporech) bezesporu modrá vlajka s bílo-červeně šachovanou orlicí. Ta údajně šiřitelům žluto-červené nevadí. Snaží se ji ale nahradit svojí žluto-červenou, kde mohou, a v hlavách starostů tak tvoří dokonalý zmatek. V Šumperku a třeba v Nedvědici pod hradem Pernštejnem vyvěšují starostové obě vlajky, aby prý měli klid.

Nejen město Brno, ale i jeho městské části Kníničky, Jundrov, Medlánky a například Bohunice či Brno-sever letos oslaví velký svátek věrozvěstů vyvěšením skutečného moravského symbolu - modré vlajky s moravskou orlicí, a s nimi i další města na Moravě, například Břeclav nebo Kunštát. Mnohá města, Staré Město, Fulnek, nebo třeba Litovel, ač jsou v mapce Moravské národní obce zaznačena, že vyvěšují žluto-červenou politickou zástavu, ve skutečnosti nevyvěšují “moravskou” vlajku žádnou. Ani tu korektní modrou. Stejně tak městské části Brna: Chrlice, Komín či Královo Pole.

Na jednu stranu Moravská národní obec tvrdí, že jim “modrá” vlajka, skutečný symbol Moravy, nevadí, na stranu druhou se ji snaží vytlačovat svojí klubovou žluto-červenou se svévolně doplněným neplatným znakem, kde se dá, a propagátory modré označují za nacionalisty. „Odmítají vše, co je spojené s Rakouskem. Tedy právě zlatou barvu," řekl na adresu ctitelů modré pro brněnskou Rovnost předseda Moravské národní obce Ing. Krábek. Proč bychom se měli dnes spojovat zrovna z Rakouskem, už ale nevysvětlil. Místo, kde se týmu paní Holaňové modrou vytlačit přece jen nepodaří a které vyvěsí modrou, však do svého ryze žluto-červeného seznamu zanesou stejně, aby jejich úspěch vypadal větší a také aby uštědřili symbolický políček kritikům jejich iniciativy. Ti se především snaží, když už má na úřadech vlát moravská vlajka, aby vlála vlajka symbolizující Moravu a ne ona žluto-červená, symbol politické strany.

Ze svého seznamu paní Holaňová odmítá odstranit ty radnice, které tam být nechtějí. Své o tom může říci třeba pan starosta městské části Brno-Bohunice Ing. Vrážel, který letos opět vyvěsí vlajku modrou, skutečný symbol Moravy, zobrazený na státním znaku a znacích krajských.  V seznamu Moravské národní obce také najdete mnoho radnic, kde nevyvěšují “moravskou” vlajku žádnou. Reálná není ani údajná podpora mnohých kulturních institucí, kterou se Moravská národní obec chlubí.

Moravská historická vlajka celoročně vlaje například na hradech Veveří a Pernštejně. Kasteláni, historikové, totiž vědí, co je symbolem Moravy, který nekoliduje se státními barvami. To se o žluto-červené říci rozhodně nedá. Zastupitelé a radní mají většinou zcela jiné starosti, než se zabývat historií a symboly, a lehce tak podléhají falešnému vábení a slovům o podpoře moravské kultury vyvěšením žluto-červené vlajky, ve skutečnosti zástavy politicko-separatistických cílů moravistů. Přitom se stačí podívat třeba na státní znak, kterého je moravská orlice nedílnou součástí. A to je právě oním důvodem aktivit Moravské národní obce. Chtějí totiž pro Moravu prosadit symbol odlišný od toho na státním znaku.

Podporu vlajkové iniciativě Moravské národní obce mají podle nich letos vyjádřit téměř tři desítky muzeí a kulturních institucí po Moravě. Je však až příliš snadné zjistit, jak se věci i tady opravdu mají. Paní ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Mgr. Chovancová potvrdila, že si Moravská národní obec dělá na jejich instituci reklamu zcela neprávem. Podobně tomu je v případě Arcibiskupského muzea v Olomouci, Vesnického muzea ve Střelicích či Muzea generálporučíka Františka Peřiny v Morkůvkách. Posledním případem zneužití jména instituce ze strany Moravské národní obce byl poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

"Narozeniny" moravské vlajky

TISKOVÁ ZPRÁVA

Moravská vlajka má v červenci “narozeniny”! Tento symbol naší státnosti letos slaví již nejméně 754 let. Je nedílnou součástí státní a krajské symboliky a jeho samostatné vyvěšování tedy nemůže být hodnoceno negativně. To ostatně vědí správcové hradů Veveří či Pernštejna a představitelé mnoha moravských měst s Brnem, bývalým hlavním městem Moravy, v čele.

Moravská vlajka je poprvé v pramenech konkrétně jmenována v souvislosti s významnou událostí roku 1260. Podle kronikáře Ottokara Štýrského se v létě toho roku v řadách vojsk českého krále a moravského markraběte Přemysla Otakara II. hned vedle českého lva na praporu rudém, objevila na modrém praporu bílo-červeně šachovaná moravská orlice. Do naší historie se 12. červenec 1260 tedy zapisuje hned dvojnásobným významem. Moravská a česká vojska tehdy v bitvě u Kressenbrunnu (tzv. první bitvě na Moravském poli) na hlavu porazila své nepřátele a je poprvé popsán historický symbol Moravy platný dodnes!

Moravská orlice, jak ji vidíme ve velkém státním znaku ČR a znacích i vlajkách krajů ležících na jejím historickém území, vznikla v polovině 13. století jako symbol “spojení” Moravy s Čechami v osobě přemyslovského panovníka. Bylo by tedy velmi pošetilé si jakoukoliv snahu o její zvláštní užívání vykládat zle, stejně tak by ale bylo nevhodné prosazovat, jak dnes často vidíme, provedení šachování orlice v jiné barvě než bílo-červené!

Lze říct, že 12. července má moravská vlajka své “narozeniny”. Zásluhu na podobě stříbrno-červeně šachované moravské orlice má jednoznačně Přemysl Otakar II., který ji, vedle stříbrného českého lva, představil světu, coby jeden ze symbolů své moci a vlády poté, co se jako dosavadní moravský markrabě ujal v roce 1253 českého trůnu po svém zemřelém bratru Vladislavovi a s konečnou platností určil znaky Čech a Moravy. Po něm symbol Moravy nosila další markrabata. Některá jsou vyobrazena v Kodexu Gelnhausen, kronice z roku 1407, která je uložena ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Nejstarší známé dochované vyobrazení moravského znaku pochází již z dob vlády samotného Přemysla Otakara II. Můžeme jej vidět v dolnorakouském Gozzoburgu.

Určitého právního uznání se vlajka Moravy paradoxně dočkala teprve až v letech 2002-2003, půlstoletí po oficiálním zániku zemských hranic Moravy roku 1949, jako nedílná součást symbolů krajů, ležících na jejím historickém území.

Díky poznané historii a historikům, heraldikům a vexilologům, tedy víme, co je vlajkou Moravy. Zasazujme se tedy, prosím, o to, aby každým rokem 12. července lidé na Moravě hrdě vyvěšovali svůj symbol modré vlajky s bílo-červeně šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí.

Za Moravu, o.s., 4. července 2014

Otevřený dopis JUDr. Michalu Haškovi, hejtmanovi Jihomoravského kraje

Je třeba iniciovat opravu "chybné” podoby současného státního znaku

Vážený pane hejtmane!

Zdravím Vás a dovoluji si touto veřejnou cestou reagovat na Vaše stanovisko (dopis) ze dne 27. 6. 2014 (viz obr. v příl.) a téměř identický internetový článek Jihomoravského kraje v Parlamentních listech ze dne 7. 7. 2014 k problematice "moravské" vlajky a především její podoby, proklamované a šířené Moravskou národní obcí (a používané politickou Stranou Moravané), vyvěšované s Vaším souhlasem na budově Jihomoravského krajského úřadu.

Musíte mi, prosím, odpustit, ale nemohu než podotknout, že politici by po mém soudu měli raději dějiny tvořit, než se je snažit popisovat a interpretovat. Z historie totiž zcela bezpečně víme, že znakem (erbem) Moravy byla nejméně od pol. 13. století až do 3. 11. 1915 oficiálně a nepřetržitě orlice stříbrno-červeně šachovaná! Tedy Vámi citovaný sněmovní návrh ze 14. 9. 1848 o podržení “dosavadního erbu” v podobě tam uvedené, je v samém základu mylný a de iure nerealizovaný. Viz fakta v expertizách všech historiků (heraldiků a vexilologů)!

Závěrečný odstavec Vašeho dopisu však skutečně je "jádrem" celého současného "problému", na němž Moravská národní obec, hlavní šiřitel "své" představy vlajky, staví svou tzv. vlajkovou iniciativu. Nazývá ji dokonce "občanskou vlajkou", aniž by o ní občané skutečně relevantně rozhodli.

V podstatě je tedy nyní jediné možné (správné?) řešení a to iniciovat, z pozice Vás hejtmana (hejtmanů?) z Moravy a dalších našich politiků a veřejných činitelů, opravu "chybné" (prvorepublikově i porevolučně platné) podoby našeho současného velkého státního znaku (a odtud i znaků "moravských" krajů), protože nerespektuje provedení zlato-červeně šachované moravské orlice a zemských barev, tak, jak (část) moravské (vícenárodnostní) politické reprezentace od roku 1848 (skutečně) požadovala, a jak toho ve válečných letech 1915-1918 nakonec dosáhla, což ve svém dopise citujete.

Ostatně nejen Moravská národní obec ve svých textech upozorňuje na tuto "chybnou" podobu moravské orlice (po roce 1918 a 1989) v našem státním znaku. To pak "brání" současnému nekoliznímu užívání "zemských" barev a vlajky, a vyvolává nekonečné spory a diskuze, na něž jsou lidé na Moravě citliví.

Vážený pane hejtmane, jste ochoten být iniciátorem této legislativní změny zákona o státních symbolech? Nic tomu nebrání. Odborně Vám může být garantem např. pan doc. JUDr. Bíly a další právní historici, kteří se tématu věnovali a mají je zpracované (připravené). Poslední slovo tak budou mít naši volení reprezentanti - zákonodárci (z Čech, Moravy a Slezska) a všichni přizvaní experti (nejenom právníci, ale především historici), což přispěje k definitivnímu a jednoznačnému řešení či rozuzlení.

Děkuji Vám

Pavel M. Josífek, Za Moravu, o.s., jednatel

10. července 2014

Vyvěšujte skutečnou moravskou vlajku

11. července 2014

Zaráží mne hloupost Moravské národní obce, která umíněně lpí na barvách, které jsou pro odbornou veřejnost a stále větší část laické veřejnosti nepřijatelné. Místo toho, aby nabízeli korektní a nezpochybnitelnou historickou vlajku Moravy a úspěšně rozvíjeli aktivity směřující k úctě k naší historii, dělají zbytečnou práci, ba co víc, ostudu Moravě. Pravda stejně jednou vyjde na povrch a diletanti z MNO nakonec dosáhnou toho, že zbabranou akcí otráví lidi na Moravě natolik, že ztratí chuť si jakoukoli historii připomínat.

Vzkaz Moravské národní obci

Zaráží mne také hloupost těch, co pořád omílají nesmysly o nějaké sabotáži promoravských snah. Vyvěšujte skutečnou moravskou vlajku, což je promoravská snaha, a nevyvěšujte stranickou vlajku PSM a klubovou vlajku MNO, což jsou partikulární a stranické zájmy. Nebo čekáte, až se před veřejností shodíte úplně a nikdo už od vás nevezme ani tu skutečnou moravskou vlajku? Vy nejste schopni sjednotit se kolem logických a nezpochybnitelných symbolů, vy musíte trvat na nesmyslech až do té doby, než se podaří prosadit vážné jednání o obnovení zemského zřízení a pak se teprve vrátit k logice? A to proč?

To chcete donekonečna vyvolávat diskuse? Nebo to děláte schválně, abyste znemožili moravské hnutí úplně? Zatím se vám to daří dokonale. Nepřítel Moravy by to nezvládl lépe. Proto děkuji Pavlu Josífkovi, že jako jeden z mála neztratil zdravý selský rozum a úplně nezblbnul, jako někteří, kteří ztrácejí kontakt s realitou, a alespoň částečně napravuje pošramocenou reputaci promoravských aktivit. Kdy konečně pochopíte, že odbornou veřejnost budeme potřebovat? Kdy ty odborníky konečně přestanete napadat jen proto, že mají jiný, než váš scestný názor?

Mgr. Jindřich Žaludek

Mapování ohlasu iniciativy vyvěšování moravské vlajky 2020

Ve dnech 4., 5. a 6. července 2020 provedl osvětový spolek Za Moravu mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování moravské vlajky. Zjištění je více než zarážející. Z 37 obcí, které jsou uvedeny v seznamu Moravské národní obce i na interaktivní mapce mezi obcemi údajně vyvěšujícími žlutočervené prapory Moravskou národní obcí podvodně vydávané za moravské, vyvěsilo onen žlutočervený prapor politické strany Moravané pouze 7 obcí (18,92 %). 4 obce vyvěsily skutečný moravský prapor, tedy modrý s bílo-červeně šachovanou orlicí (10,81 %). 26 obcí nevyvěsilo žádný z uvedených dvou praporů (70,27 %), tedy k iniciativě se nepřipojilo. Podobná situace, jako na východní Moravě, byla v okolí Křtin. Vzhledem k tomu, že každý den byly vzájemné poměry druhů vyvěšených vlajek a nevyvěšených vlajek téměř stejné, lze oprávněně předpokládat, že obdobná situace je i v ostatních částech Moravy. Vzhledem k tomu, že ze zkontrolovaných obcí uvedených v seznamu Moravské národní obce jako vyvěšující žlutočervenou vlajku jich tuto vlajku vyvěsila necelá pětina (18,9 %), je možno konstatovat, že akce Moravské národní obce skončila po jedenáctiletém snažení žlutočerveným debaklem.

Jak vypadá moravská vlajka

pro Parlamentní listy

V souvislosti se sčítáním lidu se množí kampaně občanských iniciativ, aby se lidé projevili vlastenecky a hlásili se k moravské národnosti. Proti tomu samozřejmě nelze nic namítat. Každý má právo hlásit se ke svým kořenům, které cítí. U moravské národnosti je to ještě o to pochopitelnější, že od začátku 70. let 19. století se na základě výzvy novin Moravská orlice a na základě rozčarování z rakousko-uherského vyrovnání, kdy snahy zemí Koruny české zůstaly nenaplněny, se Moravané vzdávali své staleté národnosti ve prospěch české v zájmu posílení společných zájmů západních Slovanů v habsburské monarchii a v době prosazování politického čechoslovakismu Moravané na národnost svých předků prostě pozapomněnli. Proti čemu však lze vznést námitky, tak je to nemístná propagace vlajky politické strany Moravané, která se často namísto vlajky Moravy objevuje i jako ilustrační foto v článcích o Moravě. Onu žlutočervenou vlajku se znakem uprostřed si totiž na základě návrhu tehdejšího předsedy odhlasovala politická strana Moravané na svém stranickém sjezdu 22. září 2007 v Kojetíně. Na svém vnitřním sjezdu si strana samozřejmě může odhlasovat jakékoliv svoje symboly, ale nemá mandát rozhodovat o symbolech země nebo je inovovat a svévolně upravovat. Na schůzi chovatelů drobného zvířectva si také můžeme odhlasovat spolkovou vlajku se zeleným pažitem a angorským králíkem, ale už asi sotva státní nebo obecní vlajku. Přitom není těžké si zjistit, jak vypadají symboly historických zemí České republiky a někdejší Koruny české. Velký státní znak obsahující symboly historických zemí popisuje Zákon č. 3/1993 Sb., § 2, odst. (1), obdobně lze spatřit symboly historických zemí na oficiálních krajských praporech, kde v prvním čestném poli vlevo nahoře je symbol té historické země, na jejímž území kraj většinově leží. Nějaké vodorovné pruhy žlutý a červený s modrým štítem na nich opravdu nikde nevidím. Při vší úctě k právu politické strany rozhodovat o svých vnitřních symbolech si na ten svůj výtvor bez historické a vexilologické hodnoty dokonce umístili orlici, která není moravská. Moravská orlice stejně jako český lev je teminus technicus a je blasonovaná jako stříbrno-červená (v tisku a na vlajkách či praporech bílo-červená) orlice v modrém poli. Nic jiného (ani barevně) nemůže být nazváno moravskou orlicí. Podobně je-li lev dvouocasý stříbrný (v tisku a na vlajkách či praporech bílý) v červeném poli, je to lev český. A protože sčítání obyvatel je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících všech obyvatel státu, nikoliv vzorku vybraného z jedné politické strany, tak použití vlajky politické strany je coby ilustrační foto naprosto nevhodné. Přestože historickým zemím vlajka oficiálně udělena nebyla, to je záležitost až pozdější doby, kdy se dnes udělují vlajky samosprávným celkům (krajům a obcím), lze za vlajky historických zemí považovat ony čtvrtinové části oficiálních krajských praporů, které jsou mimochodem shodné s nejstašími doloženými prapory, nikoliv však soukromé amatérské výtvory spolků či skupin aktivitů, které neprošly žádným schvalovacím procesem.

Mgr. Jindřich Žaludek

Autor je členem České vexilologické společnosti

(Vexilologie je pomocná věda historická zabývající se vlajkami a prapory, jejich historií a způsobem jejich vyvěšování)

23. března 2021

Mapování ohlasu iniciativy vyvěšování moravské vlajky 2021

Ve dnech 3., 4., 5. a 6. července 2021 provedl osvětový spolek Za Moravu v oblasti východní Moravy mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování moravské vlajky. Zjištění je takřka totožné se zjištěním z loňského roku. Ze 135 obcí, které jsou uvedeny v seznamu Moravské národní obce i na interaktivní mapce mezi obcemi údajně vyvěšujícími žlutočervené prapory Moravskou národní obcí podvodně vydávané za moravské, vyvěsilo onen žlutočervený prapor politické strany Moravané pouze 26 obcí (19,26 %). 7 obcí vyvěsilo skutečný moravský prapor, tedy modrý s bílo-červeně šachovanou orlicí (5,19 %). 102 obce nevyvěsily žádný z uvedených dvou praporů, tedy k iniciativě se nepřipojily (75,56 %). Vzhledem k tomu, že každý den byly vzájemné poměry druhů vyvěšených vlajek a nevyvěšených vlajek téměř stejné, ať už bylo mapování prováděno v kterékoliv oblasti, lze oprávněně předpokládat, že obdobná situace je i v ostatních částech Moravy. Vzhledem k tomu, že ze zkontrolovaných obcí uvedených v seznamu Moravské národní obce jako vyvěšující žlutočervenou vlajku jich tuto vlajku vyvěsila téměř přesná pětina (19,26 %), je možno konstatovat, že akce Moravské národní obce skončila po dvanáctiletém snažení žlutočerveným fiaskem.

Cena "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy"

Osvětový spolek Za Moravu od května roku 2022 uděluje vědeckým pracovníkům a jiným osobnostem zasloužilým o popularizaci historie Moravy cenu "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy" v podobě mapy Velké Moravy na svitku ručně vyrobeného papíru s pečetí.

Výzva člena politické strany Moravané

Vážení přátelé vlastenci, vážené přítelkyně vlastenky,

oslovuju vás při příležitosti plánovaného vyvěsování našich moravských praporů "na Cyrilka a Metoda" dňa 5. červenca 2022.

Na vyvěsování moravských praporů sa těším. Né však na vyvěsování praporu cuzího, v minulosti Moravy uznávaného výhradně u německojazyčnéj moravskéj menšiny!

Žlutočervená bikolóra a žlutočervená orlica je symbol GERMÁNSKÉHO PONÍŽENÍ SLOVANSKÉJ MORAVY.

Každý aktivní Moravan, každý skutečně moravsky, nikoli německy cítící vlastenec, kerý aktivně neprotestuje proti vyvěsování symbolu potupy a jha, proviňuje sa proti historickému odkazu a národní paměti slovanského moravského národa a zpřetrhává duchovní vazbu mezi národem starých Moravanů a vlastním duchovním bytím!

Gdo Moravu skutečně miluje, a gdo sa pro ňu narodíl, už "od plenék" symbol Moravy zná. Najstarší známý (platný) a nikým nezpochybněný symbol Moravy je jasný, zřetelný, od dalších odlišný, oku lahodící a hlavně JEDINÝ. Modrý prapor a na něm červenobíle šachovaná orlica!

Přeju hodně zdaru moravském svátku a našém moravském praporu!

Bc. Jiří Zvoníček,

politická strana Moravané

Mapování ohlasu iniciativy vyvěšování moravské vlajky 2022

V letech 2020 a 2021 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí lživě uváděla Moravská národní obec coby vyvěšovatelé údajné "moravské" vlajky, z obcí, které byly na východní Moravě objety, vyvěsila žlutočervený prapor pouze pětina. Letos byl výsledek pro Moravskou národní obec ještě zoufalejší.

Moravská národní obec uvádí, že v roce 2022 vyvěsilo žlutočervenou vlajku, kterou podvodně vydávají za moravskou, 1588 obcí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce hledali marně. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou dokonce i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, figuruje v interaktivní mapce Moravské národní obce vesměs praporek žlutočervený a to někdy i přes výslovnou žádost starosty, aby byl u jeho obce žlutočervený praporek vyměněn za modrý nebo odstraněn.

Ve dnech 5. a 6. července 2022 provedl osvětový spolek Za Moravu další kontrolní akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 115 obcí převážně v okresech Zlín, částečně v okresech Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsilo žlutočervenou vlajku nebo prapor 13 radnic (11,30 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsilo 8 radnic (6,96 %). To znamená, že 94 měst a obcí nevyvěsilo žádný z obou praporů (81,74 %).

V těch dnech 5. a 6. července 2022 byla provedena obdobná kontrolní akce i východně, severně a západně od Brna v okresech Blansko, Brno-venkov, Třebíč, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou a ani tam to nebylo výrazně jiné. Z 58 obcí vyvěsilo 10 obcí žlutočervenou (17,24 %), modrou rovněž 10 obcí (17,24 %) a žádnou z těch dvou 38 obcí (65,52 %).

Sečteme-li výsledky obou kontrolních akcí, jsou následující: ze 173 obcí, které se podařilo během dvou svátečních dnů zkontrolovat, vyvěsilo soukromý žlutočervený výtvor skupiny aktivistů 23 obcí (13,29 %), modrý moravský prapor 18 obcí (10,40 %), žádný z obou praporů nevyvěsilo 132 obcí (76,30 %).

V letošním roce 2022 tedy skončila pochybná iniciativa Moravské národní obce naprostým debaklem, přesto Moravská národní obec lže světu o skvělém úspěchu jejich iniciativy a některá média tuto lež bezostyšně šíří mezi lidi, aniž by si ověřila fakta.

Že Moravská národní obec nabízí radnicím k vyvěšení falešnou vlajku, si konečně všiml i novinář, který na rozdíl od jiných medií oslovil experta (viz odkaz). A to ještě ani novinář ani expert nevědí o falšování počtu zúčastněných obcí a onen expert má přehled spíše o symbolech slezských, než moravských.

Stovky oklamaných radnic vyvěšují 5. července falešnou moravskou vlajku. Expert to nechápe

Rozhovor pro Lidovky.cz

Žlutočervená vlajka je pražská

Z čeho vychází nynější návrh moravské zemské vlajky?

K návrhu se vyjadřovala expertní skupina Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu České republiky i vedení České vexilologické společnosti. Za správnou vlajku Moravy považují tu nejstarší, která je doložena již počátkem 14. století v kronice Otokara Štýrského. Otokar Štýrský popisuje bitvu u Kressenbrunnu z 12. července 1260, kde měl poblíž Přemysla Otakara II. vlát prapor Čech a prapor Moravy. To je nejstarší zpráva o jeho historické podobě.

V průběhu doby ovšem docházelo k takzvaným zjednodušením. Souviselo to s rozvojem mořeplavby, kde bylo potřeba na dálku identifikovat loď. Ty vyvěšovaly už nikoliv heraldickou podobu vlajky, ale zjednodušenou podobu, kde na té vlajce byly pouze pruhy v barvách příslušného znaku země. Později se toto zpětně dostalo i na pevninu a tím pádem například moravské zemské barvy byly odvozeny z této orlice a byly to bílá, červená a modrá.

V současnosti ale byla podoba odvozena ze znaku, který byl odvozen z velkého státního znaku že?

Těm zjednodušeným variantám v historii říkali Landesfarben, tedy zemské barvy. Ty mohly být v různých podobách: například praporky na nějaké výzdobě anebo to mohla být třeba květinová výzdoba nebo prapor s pruhy v zemských barvách. Stávalo se ale, že řada korunních zemí celého toho císařství měla stejné barvy, dokonce i stejné pořadí. Symbol, aby byl tím správným symbolem, tak by měl být nezaměnitelný.

Zkrátka ty pruhy dneska nikomu již nic neřeknou, nevžily se. Takže jediná vhodná varianta je ta heraldická (heraldika je věda zabývající se znaky, vexilologie se zabývá vlajkami, pozn.red.), protože tyto symboly jsou známy z oficiálního znaku České republiky.

Proč se poslanci domnívají, že moravská vlajka může mít dvě podoby?

Doufám, že drtivá většina poslanců si to nemyslí. Ten návrh připouštějící i druhou možnost zřejmě pochází od jednoho bývalého poslance. Zmatek v tom nastal až když bylo znovu objeveno privilegium Fridricha III. z roku 1462, které ovšem nevstoupilo v platnost a nijak se v symbolice neuplatnilo. K znovuobjevení došlo v 19. století. V souvislosti s usnesením Moravského zemského sněmu v roce 1848 ohledně nové ústavy opět vyvstala do popředí i otázka podoby zemského znaku. Tehdy se nechali členové sněmu ovlivnit článkem jazykovědce Aloise Vojtěcha Šembery, který v tisku odpovídal na dotaz, jak má zemský znak vypadat. To on se mylně domníval, že to privilegium Fridricha III. bylo platné a uvedl, že barvy by měly být nikoliv bílá, červená a modrá, jako tomu bylo do té doby, ale žlutá, červená a modrá.

Nicméně tento návrh zemského sněmu kvůli historickému vývoji – přesun říšského sněmu, kterému byl návrh zemským sněmem postoupen, do Kroměříže a jeho následné rozpuštění – nikdy přijat nebyl. Vznikl takový chaos, že si s ním tehdy nevěděly rady ani rakouské úřady. Ve druhé polovině 19. stol. Byly vydávány knižní kalendáře, kde byly základní údaje o jednotlivých zemích monarchie, a v nich se objevovaly dokonce čtyři různé varianty. V Brně se objevovaly na pohlednicích stuhy zpravidla žluto-červené. V Kroměříži a jiných městech bychom zase nalezli bílé, červené a modré. Dokonce byly v nejednotném pořadí, někdy byla bílá uprostřed, někdy byla uprostřed červená. Oni si zřejmě s tím pořadím příliš nelámali hlavu.

Kde se vzalo to, že varianta s žlutou je německá?

I tehdy ale to – nakonec nepřijaté – usnesení zemského změnu narazilo na odpor mezi obyvatelstvem. Nedlouho po záležitosti noviny, které se jmenovaly Slovanská lípa, toto usnesení kritizovaly a psaly, že Moravský zemský sněm se přenáhlil a chybil. Tytéž noviny psaly, že většina obcí vyvěšuje vlajky původní, ty takzvané slovanské barvy - tedy bílou, červenou a modrou.

Následně koncem 19. století, právě kvůli tomu, že rakouské úřady považovaly ty barvy za takzvaně všeslovanské, tak je zakazovaly. Ovšem považovaly je za všeslovanské mylně, protože ty moravské měly jiné pořady pruhů, leč stejné barvy. U všeslovanské vlajky je horní pruh modrý, zatímco u moravské je naopak modrý vespodu. Takže tehdy byly povoleno vyvěšovat vlajky žluto-červeno-modré. Tedy toto šachování bylo historicky spjato spíše s moravskými Němci a obecně bylo spíše součástí snah o odpoutání se od zbytku Českých zemí pevnějším svazkem s Říší, německy mluvícími oblastmi. V rámci boje za československou nezávislost a po vyhlášení Československa následoval návrat k historické variantě.

Navíc ta žluto-červená varianta je v podstatě pražská. Takže říkám, v souvislosti s Moravou je v podstatě takovým souborem všech historických omylů moravské historie.

Jak to myslíte pražská?

Když byl Fridrich III. v tom 15. století v obležení vzbouřenými rakouskými stavy, tak mu s českým vojskem přitáhly na pomoc jak pražský, tak moravský kontingent vojsk. On se jim za to chtěl posléze odměnit a tedy jejich znak takzvaně polepšil, udělil právě to privilegium. Ovšem na rozdíl od toho znaku moravského si ho Pražané nechali potvrdit panovníkem, Vladislavem Jagellonským. Takže Praha má oprávněně barvy žlutou a červenou, které vycházejí z toho polepšeného znaku.

Je to vlastně komická situace. Když byly v 90. letech protesty proti pragocentrismu, tak Moravané tam jeli protestovat právě tady s tou žluto-červenou vlajkou.

Kdy se tedy znovu objevila tato varianta?

Této změny se chopili až novodobí, já jim říkám moravští ultra aktivisté, aniž by si zjistili skutečnosti. V celé té vývojové posloupnosti těch symbolů se domnívali nebo se ještě stále domnívají, že to privilegium je platné a že usnesení zemského sněmu je platné. Což prokazatelně není pravda.

Nicméně onu žluto-červenou orlici využívá například Jihomoravský kraj?

Oficiální krajské prapory mají tu podobu, že jsou dělené na jednotlivé čtvrtiny a v horním žerďovém poli je symbol té historické země, v které ten daný kraj většinově leží. Již okolo tohoto byly různé hádky mezi politiky, kteří se tuto variantu snažili prosadit, protože taky zřejmě úplně neznají všechny odborné souvislosti. Podařilo se jim nakonec prosadit tu druhou variantu alespoň do posledního pole, ale hlavní je ta varianta, která je umístěna nahoře, na čestném místě. To je ta klasická moravská orlice. Jinak moravská orlice je terminus technicus: je blazonovaná jako červeno-stříbrná orlice se zlatou zbrojí v modrém poli.

Prvního ledna 1949 bylo zrušeno zemské zřízení a bylo nahrazeno kraji. Jak moc je to klíčový okamžik pro to, o čem se bavíme?

Důležitý. Tím pádem vlastně ten symbol přestal být oficiální a je to akorát podoba historického symbolu, případně to využívají právě ty zmíněné moravské iniciativy.

Jak se stavíte k celé té iniciativě poslanců vedených Radkem Vondráčkem (ANO)?

Já jako ctitel historie iniciativu samozřejmě vítám, protože je potřeba mít něco, k čemu se lze vztahovat. Vítám i tu část, kde se hovoří o vyznačení hranice mezi jednotlivými zemskými částmi. Při návštěvě okolních krajin mě vždy zajímalo, kde kdysi probíhala zemská hranice. Dnešní uměle vytvořené celky mě naopak tolik nezajímají.

S redaktorem Dominikem Steinem hovořil Mgr. Jindřich Žaludek

Rozhovor pro Českou televizi Brno

Ve středu 5. července 2023 ve 12:30 byl natočen rozhovor s členem osvětového spolku Za Moravu a členem České vexilologické společnosti Mgr. Jindřichem Žaludkem o problematice pochybné vlajkové iniciativy Moravské národní obce pro pořad regionálního zpravodajství.

Mapování ohlasu iniciativy vyvěšování moravské vlajky 2023

V letech 2020, 2021 a 2022 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí lživě uváděla Moravská národní obec coby vyvěšovatele údajné "moravské" vlajky, z obcí, které byly na východní Moravě zkontrolovány, vyvěsila žlutočervený prapor pouze pětina. Letos zabrousili kontroloři částečně i na střední Moravu, kde Moravská národní obec zatím řádí beztrestně, výsledek se však nijak výrazně nelišil od předchozích let.

Moravská národní obec uvádí, že v roce 2023 vyvěsilo žlutočervenou vlajku, kterou podvodně vydávají za moravskou, 1606 obcí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce hledali marně. Nějakým omylem se ojediněle dostane nanejvýš do snímků zveřejněných na jejich facebookových stránkách pod jimi vymyšleným názvem „markraběcí standarta“. Toto svérázné vlastní názvosloví je pro Moravskou národní obec typické. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou dokonce i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, figuruje v interaktivní mapce Moravské národní obce vesměs praporek žlutočervený a to někdy i přes výslovnou žádost starosty, aby byl u jeho obce žlutočervený praporek vyměněn za modrý nebo odstraněn.

Ve dnech 5. a 6. července 2023 provedl osvětový spolek Za Moravu další kontrolní akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 76 obcí převážně v okresech Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav, Prostějov, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsilo žlutočervenou vlajku nebo prapor 13 radnic (17,11 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsilo 8 radnic (10,53 %). To znamená, že 56 měst a obcí nevyvěsilo žádný z obou praporů (73,68 %). Pokud jste si všimli, že součet nesedí o jedno číslo, je to proto, že jedna obec šalamounsky vyvěsila obě.

V letošním roce 2023 tedy skončila pochybná iniciativa Moravské národní obce obdobným výsledkem, jako v předchozích letech, kdy osvětový spolek Za Moravu pochybnou iniciativu Moravské národní obce monitoruje. Přesto Moravská národní obec i nadále lže světu o skvělém úspěchu jejich iniciativy a některá média tuto lež stále bezostyšně šíří mezi lidi, aniž by si ověřila fakta.

Mapování ohlasu iniciativy vyvěšování moravské vlajky 2024

Stejně jako v předchozích letech 2020, 2021, 2022 a 2023 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí lživě uváděla Moravská národní obec coby vyvěšovatele údajné "moravské" vlajky, z obcí, které byly na východní Moravě zkontrolovány, vyvěsila žlutočervený prapor pouze desetina. Letos kontroloři vyjeli všemi směry a cestou k nějakému cíli projeli obce, které jsou uvedeny na těchto lžistránkách coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky. Stačilo projet kolem obecních úřadů a porovnat mapku a seznam obcí se skutečností. Zjistíte, že se jedná o velký podvod Moravské národní obce. Výsledek byl ještě žalostnější, než v předchozích letech.

Moravská národní obec uváděla, že v roce 2024 vyvěsí žlutočervenou vlajku, kterou podvodně vydávají za moravskou, bezmála 1620 obcí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce stále hledali marně. Na jejich facebookových stránkách se sice ve výjimečných případech objeví i modrá, ta tam však zpravidla dlouho nevydží, neboť to narušuje propagandistické plány Moravské národní obce a jejich snahy přebarvit tradiční moravské symboly k nepoznání. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou nadále i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, se zarputilou umíněností figuruje žlutočervený praporek.

Večer 4. července po 19. hodině, kdy už byla vyvěšena vlajková výzdoba, a ve dnech 5. 6. a 7. července 2024 provedl osvětový spolek Za Moravu další kontrolní akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 72 obcí převážně v okresech Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Přerov a Vsetín, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsilo žlutočervenou vlajku nebo prapor 7 radnic (9,72 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsilo 6 radnic (8,33 %). To znamená, že 59 měst a obcí nevyvěsilo žádný z obou praporů (81,94 %).

V letošním roce 2024 tedy skončila podvodná iniciativa Moravské národní obce ještě hůře, než v předchozích letech, v kterých osvětový spolek Za Moravu pochybnou iniciativu Moravské národní obce monitoruje. Z toho je zcela zřejmé, že celá "statistika" Moravské národní obce nemá žádnou faktickou oporu, protože to by musela mít na každý 5. červenec ze všech těch v tabulce uvedených stovek lokalit ověřitelný snímek, což nemá. Takže to číslo o počtu vyvěšených vlajek je naprostý výmysl. Jde prostě o demagogický nátlak (opakují pár záběrů z minulosti), aby bylo o nich v médiích slyšet, a je překvapením, jak jim na to regionální novináři a weby skáčou.

Seznam osobností oceněných cenou "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy"

doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., Moravské zemské muzeum Brno, cena předána v pondělí 30. května 2022 ve 20:00 ve Starém Městě v Jezuitském sklepě na náměstí Velké Moravy po jeho přednášce Moravané vstupují do dějin.

PhDr. Lumír Poláček, CSc., Archeologický ústav ČSAV/AV ČR v Brně, cena předána v pátek 2. června 2023 v 21:30 na archeologické základně Mikulčice - Trapíkov po jeho komentované prohlídce Slovanského hradiště na Valech u Mikulčic a výstavy „Kouzlo stavebních technologií předrománské architektury mikulčicko-kopčanské aglomerace“.

PhDr. Karol Pieta, DrSc., Archeologický ústav Slovenské akademie věd, cena předána v sobotu 8. července 2023 v 18:30 na hradisku Valy Bojná na Cyrilometodských slavnostech 2023.

doc. PhDr. Matej Ruttkay, CSc., ředitel Archeologického ústavu Slovenské akademie věd, cena předána v sobotu 8. července 2023 v 18:30 na hradisku Valy Bojná na Cyrilometodských slavnostech 2023.

Mgr. Jozef Stankovský, PhD., starosta obce Bojná, cena předána v sobotu 8. července 2023 v 18:30 na hradisku Valy Bojná na Cyrilometodských slavnostech 2023.