STANOVISKA K FALEŠNÝM HISTORICKÝM VÝKLADŮM

Historie založená na překrucování není historií (Ing. Valdas Adamkus, původním jménem Voldemaras Adamkevičius, litevský sportovec, politik a prezident 20. a 21. stol.)

marnost

Stanovisko k falešnému výkladu o vrchu Náklo u Ratíškovic

Samizdat někdejšího amatérského "badatele" Jana Galatíka a některé články na jeho webových stránkách o vrchu Náklo u Ratíškovic, popisují tuto lokalitu jako místo, kde je třeba hledat Velehrad. Myšlenka hledání dávno nalezeného náleží do kategorie nesmyslů a bujné fantazie, neodpovídá ani nálezové situaci, nekoresponduje ani s písemnými prameny. Mlhavé indicie, spekulace a překrucování či popírání faktů, o které Jan Galatík opíral své zmatečné hypotézy, není možno považovat za základy, na nichž by bylo možno cokoliv stavět. Manipulace ze strany Jana Galatíka v podobě řečnických otázek a vytváření hypotéz přitažených za vlasy jsou na hony vzdáleny serióznímu způsobu bádání. Nikdy nebyl předložen žádný důkaz, který by byť jen naznačoval, že by se mohlo jednat o lokalitu, která má něco společného s 9. stoletím.

Vytváření umělých poutních míst na základě fantasmagorických hypotéz o podzemním městě je nejen zbytečné a matoucí, ale hrubě neuctivé ke skutečné historii Moravy, která je dosti bohatá na to, aby potřebovala vykonstruované nesmysly. Na Moravě existuje dost autentických míst, kudy skutečně kráčela historie.

Stanovisko k falešnému výkladu o Přerově

Úvahy Ing. Františka Červeného o Přerově jako o centru Velkomoravské říše a dokonce jako o Wogastisburgu patří do oblasti bujné fantazie, nikoliv do oblasti seriózní výkladu historie. Nejsou doloženy vůbec ničím, co by přicházelo v úvahu jako podklad k tomu, aby se touto domněnkou vůbec někdo zabýval.

Stanovisko k falešnému výkladu o neplatném privilegiu v diskusích na sociálních sítích

V diskusích na sociálních sítích některých ultramoravských spolků je možné číst, že císař Fridrich III. údajně udělil nové barvy Moravskému markrabství, kdežto erb moravského markraběte zůstal tak, jak byl, což je samozřejmě nesmysl. Není myslitelné, aby měl markrabě jiný znak než jeho markrabství. Dále je možno číst, že údajně císař měl pravomoc změnit znak cizí země, což je další nesmysl. Mohl pouze navrhnout privilegium cizí zemi, které by muselo být přijato a navíc potvrzeno suverénem nad onou zemí, v našem případě Moravou. Kromě toho privilegium je dobrodiní umožňující změnit znak, není to povinnost. Dále je možno číst, že tato změna byla provedena na přání moravských stavů, což není nikde uvedeno. Je známo pouze to, že žadatel byl Jindřich z Lipé nanejvýš s několika málo osobami. Také tomu údajně předcházela velká porada, kdy se císař radil se svými rádci a navíc byl u těchto porad přítomen Jiří z Poděbrad, se kterým to císař přímo konzultoval. To je čirá účelová spekulace. Kdyby král a markrabě či stavovská obec toto tzv. polepšení reflektovali, stalo by se samozřejmostí. K tomu nedošlo. Dále je možno číst, že císař udělil privilegium ze své císařské autority, plnosti své moci a z vlastního rozkazu. Problematika těchto spekulantů tkví v tom, že císař neměl nad Moravou žádnou moc a už vůbec ne pravomoc rozkazovat. Je rovněž logicky nepředstavitelné, že by císař rozkazoval někomu, kdo jej dobrovolně vojensky zachraňoval.