ZA MORAVU

PŘEDNÁŠKY

Chci raději pět slov říci a svým rozumem vyložit, aby i všichni bratři rozuměli, než deset tisíc slov nesrozumitelných (svatý Pavel z Tarsu, židovský věrozvěst, 1. stol.)

Přednáška v terénu na hradisku z 9. století

Na pět desítek ctitelů velkomoravské historie vystoupalo v sobotu 9. května 2015 na vrchol hory sv. Klimenta v Chřibech nedaleko Osvětiman. O hradisku z první poloviny 9. století podal zasvěcený výklad vedoucí Centra slovanské archeologoe Moravského zemského muzea v Brně doc. PhDr. Luděk Galuška. Posluchači shromáždění na akropoli hradiska tak dostali informace z první ruky, neboť doc. Galuška sám na této lokalitě prováděl archeologický výzkum a má k dispozici i nálezy a závěry z archeologického výzkumu jeho předchůdce prof. Viléma Hrubého z konce 50. let 20. století. Účastníci si prohlédli též dosud v terénu zřetelné dochované valy

Lidové podání zaznamenané již na počátku 18. století praví, že hradisko sloužilo k bezpečnému uložení ostatků světce z 1. století, římského biskupa a čtvrtého papeže sv. Klimenta, nalezených svatými slovanskými věrozvěsty Konstantinem Filozofem a Metodějem poblíž krymského Chersonu, aby je o několik let později přinesli do Říma k důstojnému věčnému uložení.

Archeologicky sice přímo pobyt bratrské dvojice na hradisku doložen není, nicméně vyloučit to nelze, ba je to možno považovat za pravděpodobné, neboť lokalita se svým umístěním jako útočiště v době nebezpečí přímo nabízí. Kontinuita slovanského osídlení je doložena od 1. poloviny 9. století do konce století 11. Z doby velkomoravské pochází i kaple, pozdější kněžiště kostela obnoveného brněnskými augustiniány, kteří zde v roce 1358 založili proboštství. Jedná se v podstatě o nejstarší poutní místo na území Moravy. Hradisko proslulo rovněž nálezem zlatého solidu byzantského císaře Theofila amatérským archeologem Glozou.

Za Římany do Carnunta

Historická společnost Starý Velehrad uspořádala v sobotu 20. května 2017 jednodenní zájezd třicetimístným autobusem na zajímavá místa v Dolních Rakousích při řece Moravě a při Dunaji. První zastávka se konala v městě Bad Deutsch-Altenburg na pravém (jižním) břehu Dunaje v muzeu Carnuntinum. S organizací zájezdu, zajištěním slovenské průvodkyně v Carnuntinu a tlumočením vypomohl RNDr. Jaroslav Tupý. Další cesta směřovala asi tři kilometry na západ do archeoparku, do míst bývalého civilního římského města a zázemí vojenského tábora Petronell-Carnuntum s dalšími expozicemi a prohlídkami základů a částečných rekonstrukcí soukromých budov a domů pro veřejnost, jako např. tržnice, lázně, amfiteátr. Carnuntum bylo římské město s vojenským táborem o 6000 profesionálních mužích ve zbrani, které bylo po čtyři staletí východiskem Římanů pro jejich výpady směřované na sever za řeku Dunaj, kde se i na našem území nacházely jejich letní pochodové tábory. Na zpáteční cestě při slovensko-rakouské hranici, kterou tvoří řeka Morava, následovala návštěva místního muzeua se zajímavou pravěkou expozicí v městečku Stillfried. Závěrem zájezdu byla zastávka u památníku bitvy na Moravském poli mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen, kde v roce 1278 zahynul český král Přemysl Otakar II. Celý zájezd zajímavým výkladem obohatil archeolog, historik a byzantolog doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., který přiblížil život v římském vojenském táboře a rovněž vyvrátil pozdní nedoložené hypotézy o údajné zradě Miloty z Dědic během bitvy na Moravské poli.

Staré město Rostislavovo a Veligrad

Ve středu 15. listopadu 2017 v 17 hodin se zaplnil Jezuitský sklep Event centra na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě s kapacitou asi 100 míst do posledního místečka. Přednáškový večer měl totiž zajímavé téma: „Staré město Rostislavovo a Veligrad“, které je pro místní obyvatele přitažlivé tím, že se bezprostředně týká jejich domova. Podobné akce však nenavštěvují pouze Moravští Slováci z Uherskohradišťska, ale zájemci o velkomoravskou historii z širšího okolí. V řečnickém prostoru se vystřídali doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., Mgr. Lucie Valášková a PaedDr. Jiří Jilík. Přednáškový večer uspořádalo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně, Historická společnost Starý Velehrad, město Staré Město a staroměstské Event centrum. Přednášky na velkomoravské téma nejsou ve Starém Městě ničím výjimečným, přesto se těší neutuchajícímu zájmu místní i okolní populace. Návštěvníci těchto přednášek hltající erudované informace od těch nejpovolanějších se tak postupně právem stávají znalci Veligradu.

Přednáška Život a architektura cisterciáckých klášterů

Vestibul Památníku Velké Moravy ve Starém Městě 6. prosince 2017 v 17:00 hostil historika umění Mgr. Aleše Frídla z Masarykovy univerzity v Brně. Posluchači si vyslechli přednášku na téma Život a architektura cisterciáckých klášterů.

Přednášející nejprve přiblížil vznik cistersiáckého řádu. V roce 1098 se opat Robert z Molesme odebral s nespokojenou částí benediktinských mnichů do pusté krajiny v okolí Citeaux (latinsky Cistercium), kde společně založili klášter nazvaný Novum monasterium. Zde se následně zavázali k návratu k Řeholi sv. Benedikta „do slova a do písmene“. Opět tak byl vedle modlitby a čtení písma kladen zdůraz i na manuální práce. Nejvýznamnějším myslitelem cisterciáckého řádu byl sv. Bernard z Clairvaux, který kromě přísných pravidel společného života mnichů prosazoval i umírněnost a čistotu v architektuře. Podle jeho vize byly posléze po celé Evropě budovány především trojlodní baziliky s transeptem a pravoúhlým chórem i bočními kaplemi, jež nezdobily ani věže, ani žádná malířská či sochařská výzdoba, jinak velmi typická pro románský i gotický sloh. Vedle klášterních budov najdeme u cisterciáků i vznosnou architekturu hospodářských dvorů a řemeslných dílen.

První cisterciácký klášter na Moravě vznikl na počátku 13. století patrně za iniciace dřívějšího převora cisterciáckého kláštera na Zelené hoře u Nepomuku v západních Čechách Roberta Angličana, od roku 1201 olomouckého biskupa. Z usnesení generální kapituly v Citeaux z roku 1204 vyplývá, že v roce 1203 olomoucký biskup požádal generální kapitulu založit na Moravě cisterciácký klášter. Podle kapituly měli vhodné místo prověřit opat erbašský a opat nepomucký. V kladném případě měl plaský opat vypravit na Moravu komunitu mnichů. Dne 11. listopadu 1205 dorazila dvanáctičlená komunita v čele s opatem Thizelinem do oblasti Veligradu. Podle regulí se měli cisterciáci při zakládání klášterů v zájmu klidu vyhýbat rušným světským místům. Za místo posvěcené historií, avšak v tichu hvozdů, si zvolili klidnější údolí opodál, avšak v sousedství Veligradu, dříve velkého města, později trhové vsi. Klášter dostal jméno právě po onom nedalekém Veligradu, který někdy mezi lety 1315 a 1321 změnil název na Staré Město. Ves vzniklá později bezprostředně u veligradského kláštera zdědila jméno Velehrad.

Zapomenutý barokní skladatel - kantor Josef Schreier

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně pozvala na středu 10. ledna 2018 na 16. hodinu do přednáškového sálu B Baťova institutu 14/15 neúnavného šiřitele díla Josefa Schreiera, dřevohostického učitele, zakladatele a předsedy vlastivědné společnosti Žerotín v Dřevohosticích Mgr. Zdeňka Smiřického. Propagátor děl Josefa Schreiera Mgr. Smiřický promluvil k 300. výročí narození nejvýznamnější osobnosti kantorské barokní hudby na Moravě a promítl dokumentární DVD z novodobých premiér Schreierových děl.

Josef Schreier, rodák z Dřevohostic působil v Bílovicích na Slovácku. Jako učitel, rektor a správce chrámové hudby a zpěvu komponoval kromě hudby chrámové i lidové operety.

Josef Jungmann napsal ve své Historii literatury české, že moravský učitel Schreier zkomponoval několik operet v hanáckém nářečí. Dílo Josefa Schreiera určitě není jednotvárné. Je to např. Aurea libertas (Zlatá svoboda) - žertovný dialog dvou mládenců o ženitbě, dále Veritas exulans (Vyhnaná Pravda) - hořká satira o Světě, který se spřáhne s Politikem, aby společně zlikvidovali Pravdu, nebo ji alespoň vyhnali do exilu, dále Schreierovi připisovaná komická opera Landembork v hanáckém nářečí z doby prusko-rakouských válek. Z chrámové hudby je to Pastorella ex A, potom drobnější překrásná chrámová skladba, vychází z valašské lidové hudby Pastorela in D a zejména stále populárnější Moravská mše vánoční - Missa pastoralis in C boemica, pastýřská mše s ryze moravskou melodikou, vychází z valašského lidového prostředí. Tento poklad moravské lidové kultury patří mezi nejvýznamnější díla barokní pastorální hudby.

Přednáška Skýtové na Moravě

Přednáška Mgr. Martina Golce, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci ve středu 28. března 2018 v 17 hodin v 5. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 byla věnována situaci na Moravě těsně před příchodem Keltů, kdy sem pronikaly cizorodé prvky východního nomádského původu a zanechávaly své stopy na výšinných hradiscích Západních Karpat i ve známé jeskyni Býčí skála, která byla v té době svědkem neobvyklých pohřebních a obětních rituálů. Přednáška doprovodila v tu dobu probíhající archeologickou výstavu Hledači ztraceného času. Výstava je věnována tématu veřejné archeologie, zejména problematice detektorů v archeologii. Výstava byla věnována tématu veřejné archeologie, zejména problematice detektorů v archeologii. Představila nálezy ze Zlínska, které muzeum získalo v posledním desetiletí od amatérských archeologů, včetně exponátů evropského významu, k nimž patří např. kompletní bronzová garnitura avarského opasku, unikátní železná avarská helma s částí ochranné lamelové zbroje nebo měděná plaketa s vyobrazením mužských postav - jeden z mála výrobků etruských dílen na našem území. Jedinečnou příležitostí jak vytěžit z návštěvy co nejvíce, byla komentovaná prohlídka s RNDr., PhDr. Janou Langovou, autorkou výstavy ve dnech 30. ledna, 13. února a 27. února 2018 vždy v 16 hodin. V neděli 8. dubna , kdy byla derniéra výstavy, měli zájemci poslední příležitost navštívit komentovanou prohlídku výstavy, která nabízí řadu unikátních archeologických nálezů, předtím, než budou opět uloženy do muzejních depozitářů. Výstavou zájemce opět provedla její autorka RNDr., PhDr. Jana Langová.

Přednáška Archeologický výzkum ve sklepních prostorách ZUŠ v Uherském Hradišti

Ve čtvrtek 12. dubna 2018 v 17 hodin pořádalo Slovácké muzeum a Muzejní spolek v Uherském Hradišti v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici v areálu bývalých kasáren v Uherském Hradišti přednášku Mgr. Jaroslava Bartíka s názvem "Archeologický výzkum ve sklepních prostorách ZUŠ v Uherském Hradišti". Přednáška přiblížila výsledky záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v budově ZUŠ v Uherském Hradišti v závěru roku 2017. Kromě rekonstrukce historického vývoje osídlení byly představeny také nejzajímavější archeologické situace a nálezy, které se podařilo archeologům zdokumentovat a zachránit. Byl nalezen zdeformovaný zlatý náramek, zlomky bronzových šperků a další stříbrné, měděné a olověné fragmenty datované do osmého a devátého století. Předměty dokládají přítomnost tehdejších vyšších společenských vrstev. Archeologové objevili také zbytky přezek, kování a zdobenou železnou ostruhu. Nejzajímavějším nálezem byl určitě nález arabské mince dirhamu. Dirham byl používán v arabském světě v 8. století, tato mince byla vyražena pravděpodobně mezi lety 775 až 785. Mince se sem dostala prostřednictvím arabských obchodníků, kupců. Má měděné jádro a je potažena zlatým plechem. Je tedy zřejmé, že se jedná o padělek, dobové falzum zlatého dirhamu. Tento nález je vzácný jak z hlediska historické hodnoty, tak i místem nálezu, neboť vypovídá o obchodních konaktech s Blízkým vchodem. Na své si tak přišli nejen příznivci archeologie a regionální historie, ale i všichni patrioti královského města Uherské Hradiště.

Přednáška Nové poznatky o stavebních dějinách hradu Buchlova

Ve středu 18. dubna 2018 v 17:00 se konala v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě na Jezuitské ulici přednáška Radima Vrly "Nové poznatky o stavebních dějinách hradu Buchlova". Přednášející Radim Vrla z Národního památkového ústavu, pracoviště v Kroměříži, seznámil posluchače s aktuálními výsledky průzkumů, které na hradě Buchlově prováděli pracovníci NPÚ ÚOP v Kroměříži v posledních letech. Mezi zajímavé objevy patří překvapivá zjištění o podobě hradních paláců ve druhé polovině 13. století či detaily renesanční stavební fáze, kdy zde vznikl dům s tanečním sálem, ale i rozměrná bašta, zvaná dnes Sýpka. Neméně zajímavé jsou i raně barokní přestavby, ze kterých se dochoval např. unikátní spouštěcí hřeben.

„Tajemství“ hlavní hrobky v mikulčické bazilice ve světle nových výzkumů

Ve středu 21. listopadu 2018 v 17:00 v kavárně Knihkupectví Academia na náměstí Svobody č. 13 v Brně si návštěvníci vyslechli přednášku ředitele Archeologického ústavu PhDr. Lumíra Poláčka, CSc., spolu s konzervátorem a uměleckým kovářem Mgr. Patrickem Bártou přednášku na téma „Tajemství“ hlavní hrobky v mikulčické bazilice ve světle nových výzkumů. Hrob č. 580 v hlavní lodi mikulčické trojlodní baziliky spojovaný některými autory mylně s místem posledního odpočinku moravského arcibiskupa sv. Metoděje je předmětem živých vědeckých diskusí, ale také řady spekulací a dezinformací. S postupem výzkumu se objevují nové skutečnosti a indicie, které přispívající ke spolehlivému výkladu hrobu a vyvracejí mylné hypotézy o údajné arcibiskupské berle. Součástí přednášky byla i veřejná prezentace na vědeckém základě provedené repliky jednoho z hrobových předmětů.

Symboly bohatství a moci: luxusní šperk a výzbroj velkomoravské elity

Ve středu 12. prosince 2018 v 17:00 v kavárně Knihkupectví Academia na náměstí Svobody v Brně měli návštěvníci možnost vyslechnout si přednášku Šimona Ungermana a Šárky Krupičkové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Vládnoucí vrstva Velkomoravské říše, k níž kromě panovníka patřili také početní velmoži, elitní bojovníci a jejich rodiny, stojí v trvalém centru zájmu naší raně středověké archeologie. Cílem přednášky bylo ukázat, jak se tito lidé veřejně prezentovali a jak dávali najevo svoje materiální bohatství a politickou moc. Přednáška také nastínila obecnější vzorce chování aristokracie v tehdejší Evropě a velkomoravské elity, jak je známe ze soudobých písemných pramenů a z archeologických nálezů.

Přednáška Výstavba čs. opevnění na jižní Moravě a mobilizace 1938 na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku

Ve čtvrtek 21. února 2019 v 17 hodin pořádalo Slovácké muzeum a Muzejní spolek v Uherském Hradišti přednášku Zdeňka Hanáčka "Výstavba čs. opevnění na jižní Moravě a mobilizace 1938 na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku", která se konala v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici. Československé opevnění z let 1935–1938 je fenomén nejen pro vyznavače vojenské historie, historiky, ale i laickou veřejnost. První část přednášky odpověděla na otázky, proč vzniklo a v jakých oblastech a v jaké síle bylo budováno, jaký mělo úkol. Druhá část přednášky obsahovala dosud nezveřejněné materiály z Vojenského historického archivu o rozmístění čs. vojska v Uherském Hradišti a jeho širším okolí na podzim roku 1938. Situaci ve městě a okolních obcích dokreslily úryvky z obecních a školních kronik.

Přednáška Nové archeologické nálezy na Zlínsku

Zajímavé výsledky záchranných výzkumů i tisíce let staré nálezy včetně unikátní mužské plastiky s korálkem z bronzu – tzv. „kvítkovického Venouše“ představila 13. března 2019 v 17:00 fanouškům archeologie včetně členů spolku Za Moravu přednáška Mgr. Miroslava Popelky a Mgr. Adama Fojtíka z Ústavu archeologické památkové péče v Brně. V místě, kudy povede obchvat Otrokovic, archeologové učinili nález, který nemá v zemi obdoby. Soška s korálkem v hrudi stará tisíce let svědčí o změně role žen a mužů v pravěké společnosti. Malou keramickou sošku s korálkem v hrudi archeologové vydolovali ze skoro dvoumetrové zásobovací jámy, od níž si původně nic neslibovali. Její stěny se zhroutily a figurku pohřbily pod vrstvou vlhké hlíny. Díky tomu se ani po tisících let nerozpadla a výzkumníkům se tak podařilo dostat se k možná nejvýznamnějšímu objevu posledních let. Nenápadná figurka byla nalezena v místech stavby dálničního obchvatu Otrokovic. Může být tři tisíce let stará, pochází z doby bronzové. Soška je z pálené hlíny a zajímavostí je bronzový korálek vsazený do její hrudi. O významu figurky se mohou experti pouze dohadovat. Oblast, kterou prozkoumali archeologové, je na nálezy mimořádně bohatá. Našla se zde řada nádob, bronzové ozdoby, forma na výrobu kovové sekery nebo například závaží tkalcovského stavu. Svědčí to o tom, že celé sídliště, které leželo na křižovatce důležitých obchodních cest, bylo bohaté a soběstačné.

Přednáška Pozemní personál 311. perutě z okresu Uherské Hradiště

Ve čtvrtek 14. března 2019 v 17 hodin pořádalo Slovácké muzeum a Muzejní spolek v Uherském Hradišti přednášku Bc. Petra Žižky "Pozemní personál 311. perutě z okresu Uherské Hradiště, která se konala v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici v prostoru bývalých kasáren. Přednáška byla věnována životním osudům tří příslušníků československého letectva ve Velké Británii za druhé světové války, které spojovala nejen služba u pozemního personálu 311. perutě, ale i společný původ z Uherskohradišťska. Jedná se o zbrojíře Antonína Kováře z Topolné, mechanika-drakaře Josefa Saláta ze Slavkova, později žijícího v Traplicích, a elektrikáře Františka Stolaříka ze Bzové. Přestože osudy pozemního personálu zůstávají oproti letcům v ústraní, jejich životy nepostrádaly množství zajímavých válečných a poválečných příhod.

Josef Klvaňa a kroje

Ve čtvrtek 4. dubna 2019 v 17 hodin za pořádatelství Slováckého muzea a Muzejního spolku v Uherském Hradišti proběhla přednáška PhDr. Heleny Beránkové, která představila osobnost jednoho ze zakladatelů vědecké etnografie a pedagoga českého gymnázia, který strávil na konci 19. století v Uherském Hradišti nejplodnější léta svého profesního života a nejkrásnější období života soukromého. Přednáška konaná v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici se opírala o vlastní Klvaňův životopis a soukromou korespondenci a navazovala na v tu dobu probíhající výstavu "Krojové eldorádo" v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech. Josef Klvaňa (1857–1919) byl národopisný badatel, sběratel lidového umění, fotograf, mineralog, geolog, pedagog a volbou moravský Slovák.

Přednáška Historie cyrilice & Tajemství bulharských klášterů

Ve čtvrtek 23. května 2019 v 17:00 ožil vestibul Památníku Velké Moravy ve Starém Městě na Jezuitské ulici v těsné blízkosti náměstí Velké Moravy. Návštěvníci si vyslechli přednášky Adama Kulhavého z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze "Historie cyrilice" a protojereje Nikolaje Popova z Bulharska "Tajemství bulharských klášterů". Přednáška Adama Kulhavého nabídla historický vhled na vznik tohoto slovanského písma, jeho následný vývoj i rozšíření do dalších zemí – především Kyjevské Rusi. Nechyběl ani popis a ukázky některých významných bulharských cyrilských rukopisů., např. Eninského apoštolu a Čtveroevangelia cara Ivana Alexandra. Přednáška protojereje Nikolaje Popova přiblížila významnou úlohu klášterů v duchovním životě bulharského národa a jejich historie je v mnohém poučná. Byly ohnisky osvěty a oporou národních snah v dobách turecké nadvlády. Kláštery byly taky prakticky jedinými institucemi, které zachovávaly kulturní tradice minulosti.

30 let památkové péče ve Zlínském kraji

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci s kroměřížským odborným pracovištěm Národního památkového ústavu uspořádala podzimní přednáškový cyklus věnovaný zásadním proměnám významných památek Zlínského kraje za uplynulé třicetileté období. Společenské změny po roce 1989 se výrazným způsobem promítly do stavu památkového fondu České republiky i do systému státní památkové péče. Na konkrétních příkladech ze Zlínského kraje byly v rámci čtyř přednášek představeny zásadní proměny významných památek za uplynulých třicet let. Srovnání jejich stavu v 80. a 90. letech 20. století se současnou podobou po obnově či rekonstrukci doložil základní přístupy památkové péče. Cyklus sestával ze čtyř přednášek: Radim Vrla: Torzální architektura a památková péče ve Zlínském kraji (11. září 2019 v 17 hod.), Ing. arch. Věra Horová: Jurkovičův Libušín a jeho obnova (23. října 2019 v 17 hod.), Mgr. Anna Grossová: Jurkovičova-Köhlerova křížová cesta na Svatém Hostýně, historie jejího vzniku a průběh současné obnovy (27. listopadu 2019 v 17 hod.) a Ing. Ladislav Buchta: Obnova významných památek z období Baťova Zlína (11. prosince 2019 | 17 hod.).

Torzální architektura a památková péče ve Zlínském kraji

Výsledky aktivit, které měly za cíl záchranu ohrožených částí hradních zřícenin ve Zlínském kraji, ve středu 11. září 2019 v 17:00 zmapovala přednáška památkáře Radima Vrly z kroměřížského pravoviště Národního památkového ústavu. Přednášející se zmínil, jak probíhaly záchranné práce na velkých a známých objektech hradů, jako je Lukov, Cimburk a Brumov, ale i méně známých akcích, které probíhaly například na hradech Zuvačov, Starý Světlov, Křídlo a jiných. V přednášce uvedl příklady z České republiky i zahraničí, z hlediska památkáře okomentoval také úskalí těchto aktivit.

Obnova Jurkovičova Libušína

Kdo by neznal perly radhošťských Pusteven, objekty Maměnky a Libušína. Autorem dřevěných staveb je architekt Dušan Samo Jurkovič. Na architektonickém návrhu obou sousedících objektů Libušína a Maměnky zahájil Jurkovič práci v roce 1897. Obě tyto chaty, zvané útulny, postavené ve slohu tzv. lidové secese s valašskými prvky, byly slavnostně otevřeny dne 6. srpna 1899.

V roce 2014 poškodil roubený objekt Libušína rozsáhlý požár. Nejvíce utrpěla část jídelny s umělecky hodnotným interiérem a malbami provedenými dle předloh Mikoláše Alše. Stavební a umělecká obnova objektu začala po důkladné přípravě v roce 2016, a to podle původního architektonického návrhu a za použití tradičních řemeslných postupů a technologií. Plán otevření objektu pro veřejnost je stanoven na jaro 2020.

Aktuální proces obnovy národní kulturní památky na Pustevnách přiblížila přednáška Ing. arch. Věry Horové ve středu 23. října 2019 v 17:00 v Baťově institutu 14/15 v přednáškovém sále B 15. budovy bývalého svitovského areálu.

95 let zlínského letectví

V říjnu 2019 uplynulo 95 let od počátku slavné éry zlínského a otrokovického letectví. Počátkem října roku 1924 totiž přistál ve Zlíně první letoun firmy T. & A. Baťa. Tomáš Baťa byl přesvědčen o skvělé budoucnosti letecké dopravy. Věřil, že umožní zefektivnit podnikovou výrobu i obchod. Zpočátku zastaralá letadla sloužila především k propagaci firmy a občasným kurýrním letům. V roce 1930 bylo ale založeno letecké oddělení a firemní letecká doprava se začala prudce rozvíjet. Byli přijati noví piloti, nakoupena nová moderní letadla a postaveno nové letiště na katastru Napajedel. Na přelomu let 1931 a 1932 Tomáš Baťa podnikl první dalekou cestu firemním letadlem do Indie a Indonésie. Bohužel, dne 12. července 1932 se cesta letadlem Tomáši Baťovi a jeho prvnímu pilotovi Jindřichu Broučkovi stala osudnou. Havárii letadla v mlze krátce po startu z otrokovického letiště nepřežili. V započatém díle Tomáše Bati i v rozvoji podnikové letecké dopravy pokračoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

O letecké dopravě firmy Baťa informovala ve středu 6. listopadu 2019 v 17:00 v Baťově institutu 14/15 v přednáškovém sále B 15. budovy přednáška Ing. Jana Dúbravčíka, člena Vlastivědného kroužku Holešov. Přednáška Ing. Dúbravčíka podrobně popsla postupný rozvoj podnikové letecké dopravy firmy Baťa v letech 1924 až 1939, její obnovu po 2. světové válce, vznik letecké společnosti Svitlet až do jejího zániku v roce 1952. Přednášející zmínil osobnosti, které stály u zrodu letecké společnosti i jejího dalšího vývoje, barvitě popsal leteckou techniku a výstavbu firemních letišť. Přednáška byla doprovázena mnoha dosud nepublikovanými fotografiemi z veřejných i soukromých sbírek.

Přednáška - Uherské Hradiště - Sady, aktuální stav výzkumů a kousek minulosti

Ve čtvrtek 28. listopadu 2019 uspořádal Muzejní spolek a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti v přednáškovém centru Slováckého muzea přednášku vědeckého pracovníka Moravského zemského muzea doc. PhDr. Luďka Galušky CSc. na téma Uherské Hradiště - Sady, aktuální stav výzkumů a kousek minulosti. Přednáškový sál byl, jak už to u tohoto přednášejícího bývá, plný do posledního místa. Posluchači měli po přednášce a diskusi možnost zakoupit si novou monografii, první část trilogie autorů doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc., PhDr. Věry Hochnanové-Vávrové, prof. PhDr. Viléma Hrubého, DrSc. a Mgr. Jiřího Mitáčka, PhD. "Uherské Hradiště - Sady, 500 let křesťanství ve střední Evropě".

V roce 1954 byl na místě školního státního statku před započetím jeho výstavby proveden archeologický výzkum, který reagoval na rozsáhlé snižování plochy při stavbě a který odkryl do té doby neznámou část opevnění. Toto opevnění tvořil žlab, do jehož dna byla zapuštěna palisáda ze tří nepravidelných, ale těsně k sobě stavěných řad kmenů těsněných tmavou hlínou, která se od okolní půdy zřetelně lišila. Toto opevnění nebylo prozkoumáno v celé své délce, ale bylo zachyceno pomocí sond. V únoru 2017 začali pracovníci Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea sledovat výkopové práce zaměřené na vybudování inženýrských sítí. Již z tohoto sledování vyplývalo, že značná část sledovaného prostoru byla v uplynulých desetiletích značně poničena stavební činností. Přesto se na samém okraji areálu v blízkosti silnice ze Starého Města na Velehrad (ulice Velehradská) nacházel prostor, který vykazoval výraznou terénní nerovnost naznačující možnost výskytu tělesa valu a který dle pamětníků nikdy neměl být dotčen stavební činností, neboť se v tomto prostoru vždy nacházel výběh pro zvířata. Protože tato terénní nerovnost odpovídala naznačenému průběhu palisádového opevnění protínající severní staroměstskou ostrožnu, bylo rozhodnuto skrze ni položit sondu o rozměrech 5 × 10 m. Sonda byla v průběhu výzkumu prodloužena na délku 25 m a zúžena na šířku 3 m. Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit poznatky získané v 50. letech 20. století Vilémem Hrubým a jeho spolupracovníky. Bohužel se v průběhu výzkumu ukázalo, že ani tento prostor se nevyhnul značnému poničení v minulosti, neboť došlo k odstranění orniční i téměř celé podorniční vrstvy. Pokud se v daném prostoru nacházely nějaké fortifikační struktury, tak byly kompletně zničeny těžkou technikou při rozsáhlém snižování terénu v 50. letech 20. století. Pro kontrolu situace byl vyžádán odborný půdoznalecký posudek, který měl zjistit, jestli se na daném místě nacházejí půdní horizonty, které by mohly signalizovat lidské ovlivnění půdního profilu, který nevykazoval stejnorodý charakter. Stále bylo možné uvažovat o tom, že se jedná o pozůstatky lidské činnosti. Po podrobnějším půdoznaleckém průzkumu sondy však bylo konstatováno, že se zde nenacházejí téměř žádné stopy po lidské činnosti. Výsledkem záchranného archeologického výzkumu tak bylo zjištění totální destrukce opevnění v uplynulých desetiletích v tomto prostoru, což znemožňuje provedení případné revize či potvrzení dříve získaných poznatků.

Tvrziště Klobouk v Nechvalíně

Ve čtvrtek 30. července 2020 ve 14:00 a v 16:00 proběhly na návrší nad Nechvalínem dvě přednášky v terénu v rámci akce Archeologické léto 2020. S historií tvrziště Klobouk v Nechvalíně posluchače seznámil archeolog PhDr. Marian Mazuch, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

Dobře viditelné tvrziště Klobouk je o pozůstatkem tvrze typu motte na výrazné vyvýšenině charakteristické netypickou dvojdílnou dispozicí. Tvrziště se skládá z jádra na severní straně a předhradí na straně jižní. Oválné předhradí je chráněno šíjovým příkopem o šířce až 15 m, hloubce až 3 m a mohutným valem. Hradní jádro bylo obehnáno valem a příkopem o šířce 23 m a hloubce 4,5 m. První zmínka o Nechvalínu pochází ze 13. století, předpokládá se, že již v raně středověkém období stával v těchto místech dvorec. Ten snad dokládá nález čtyř hrobů s meči datovaný do velkomoravského období. Před pol. 14. století byla na vyvýšenině vybudována tvrz, ale v r. 1529 je již sídlo uváděno jako pusté. Lokalita byla do odborné literatury poprvé uvedena r. 1930, poslední shrnutí poznatků o ní pochází z r. 2001.

Pravěké a raně středověké hradiště Klášťov

V pátek 31. července 2020 ve 12:00 proběhla na nejvyšším vrchu Vizovické pahorkatiny tříhodinová přednáška v terénu v rámci akce Archeologické léto 2020. S historií hradiště Klášťov a výjimečnými archeologickými nálezy posluchače seznámila archeoložka RNDr., PhDr. Jana Langová z archeologického oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Pravěké a raně středověké hradiště Klášťov je nevýše položeným pozůstatkem opevnění tohoto typu na Moravě. Depoty železných předmětů objevené na hradišti jsou významné nejen z regionálního hlediska, ale i v rámci střední Evropy. Hradiště bylo objeveno na konci 19. století. Archeologické výzkumy, započaté ve 40. a 50. letech 20. století, prokázaly vybudování opevnění na přelomu doby bronzové a halštatské (starší doby železné). Doložena byla také funkce hradiště jako významné opevněné lokality velkomoravského období. Vnitřní plocha o rozloze 2,1 ha je obehnána kamenným valem o výšce až 3 m. V jihovýchodní části hradiště se nachází asi 3 m hluboká prohlubeň o průměru 4 m, interpretovaná jako cisterna. Areál je významný objevem až desítek železných depotů o stovkách kusů převážně zemědělských a řemeslnických nástrojů, které naznačují využití areálu jako možného útočištného či strážního centra jižního Valašska.