Výprava na Holý kopec v Chřibech

V sobotu 10. října 2015 vyrazil od bistra Tramp v tzv. Buchlovských horách průvod zájemců o historii kraje Veligradu směrem k jižnímu vrchu populárního trojvrší, kterému na Slovensku říkají Tatra Fatra Mátra, aniž by věděli, že se jmenuje poněkud jinak: Holý kopec, Buchlov a Modla. Alespoň tak se legenda o původu trojvrší ve slovenském a maďarském znaku traduje v okolí Uherského Hradiště. Do jaké míry má tato legenda racionální jádro, nelze zjistit, neboť písemný záznam, že tomu tak bylo, chybí. Nicméně trojvrší je na Uherskohradišťsku populární od nepaměti. Možná proto se výpravy na kterýkoliv z trojice vrchů těší nadprůměrnému zájmu. Mimochodem na každém z nich existovalo ve své době nějaké pradávné hradisko.

Chřibomily na tuto akci svolala Historická společnost Starý Velehrad. Účastníci pochodu si v tuto říjnovou sobotu vychutnali nefalšovanou podzimní atmosféru. Od bistra, hojně navštěvovaného především motorkáři, putovali po poznání bažící turisté nejprve po staré silnici a potom kolem Kamenné studánky na první výhledovou mýtinku. Vzhledem k přicházejícímu podzimu však viditelnost byla "nic moc". Zájemci o vlastivědu buchlovského okolí si během několika zastávek vyslechli výklad provázejícího Bořka Žižlavského, předsedy historické společnosti. Početná výprava pak bez známky únavy dorazila k vrcholu zdejší státní přírodní rezervace, kde z dálky byl patrný mohutný val rozsáhlého pravěkého hradiště kultury lidu lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové. Toto hradisko uvedl do literatury v roce 1896 nestor moravské archeologie Inocenc Ladislav Červinka.

Na horních skalách, podle jejich bizarních tvarů nazývaných Varhany, profukoval i přes stromy poměrně již chladný silný vítr, proto se výprava na hřebeni příliš nezdržovala a sestoupila záhy do bezvětří na tzv. rynk, kterým ještě před čtvrtstoletím procházela přístupná lesní cesta, nepravidelně lemovaná mohutnými bukovými velikány. Po několika málo letech se převážná část této rovinaté plochy hradiska změnila k nepoznání. Padlé kmeny stromů zetlely a náletovým, vzmáhajícím se bukovým lesem se již dalo projít s nemalými obtížemi.

K Holému kopci semimochodem vztahuje i ne tak dávno vydaná publikace z pera významného regionálního autora Bedřicha Beneše Buchlovana, nesoucí název Na Holém kopci. Knihu vydal Spolek přátel literatury a Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Knížečka obsahuje tři Buchlovanovy povídky, které souborně vyšly již v roce 1931, a ta o Holém kopci ještě dříve, již roku 1924 ve vlastivědném sborníku Zahrada Moravy.

Poklady z Bojné

Raně středověké unikátní nálezy ze západoslovenské Bojné byly od 20. do 27. května 2016 vystaveny v Centru slovanské archeologie v Uherském Hradišti. Zápůjčka z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře dokumentovala unikátní nálezy šesti měděných pozlacených plaket s křesťanskou symbolikou, kterými byl pravděpodobně vyzdoben přenosný oltář z přelomu 8. a 9. století, zajímavých tím, že je na jedné z plaket písmo v latince, a také bronzového zvonu, prvního nalezeného na území někdejší Velké Moravy, datovaného do 9. století, který je zajímavý tím, že je možná nejstarším na světě. Další dva podobné zvony ze stejné doby se našly v Itálii a jsou uloženy ve vatikánských muzeích. Doprovodným programem výstavy v rámci Muzejních nocí 2016 byly dne 20. května ve večerních hodinách dvě archeologické přednášky v přednáškovém sále Centra slovanské archeologie. Doc. PhDr. Matej Ruttkay, CSc., ředitel Archeologického ústavu SAV v Nitře, přednesl ve 20:30 přednášku s názvem "Fenomén Bojná – počátky kultury a víry na Slovensku. V 21:30 přednesl prof. Dr. Andrej Pleterský, archeolog Univerzity ve slovinské Lublani, přednášku s názvem "Fenomén Triglav – Počátky kultury a víry ve Slovinsku".

Zájezd do Bojné a Nitry

V sobotu 4. června 2016 uspořádala Historická společnost Starý Velehrad autobusový zájezd po stopách Velké Moravy na Slovensku. Průvodcem po tamních pamětihodnostech byl účastník výpravy, archeolog doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. pracovník Moravského zemského muzea v Brně.

První zastávkou byla rotunda sv. Jiří (Juraja) stojící na malém skalním ostrohu v jihovýchodním svahu dominantního vrcholu Marhátu (748 m n. m.) na jižním okraji Považského Inovce asi 3,5 km severně od Nitranské Blatnice. Kostelík je místními familiárně nazýván „Jurko“ a bývá každoročně první neděli po svátku sv. Jiří dějištěm svatojiřské pouti. Rotunda je významnou historickou památkou. Na základě radiouhlíkové metody je stáří původního zdiva dosahujícího do výše místy až 6,5 metru kladeno mezi roky 790 až 870, její založení by mohlo sahat až do 9. století, což však zatím není doloženo žádnými místními archeologickými nálezy. K původní rotundě s podkovovitou apsidou byla asi o 300 let později přistavěna barokní vstupní věž. Na vrchu Marhát bylo výšinné hradiště spadající do mladší doby bronzové a starší doby železné.

Druhou zastávkou bylo impozantní velkomoravské hradisko Bojná I, které se tyčí na nevysokém kopci asi 6 km severozápadně od stejnojmenné obce - jedním z východisek do jmenovaného pohoří. Velké hradisko vojenského charakteru, obkroužené mohutným valem a příkopy, je významným archeologickým nalezištěm, z něhož pocházejí bohaté nálezy - pozlacené plakety se sakrálními motivy a zvon z počátku 9. století, zdobené přezky, řemeslnické a zemědělské nářadí. Nálezy a další spojené zajímavosti je možné si prohlédnout v Archeologickém muzeu Velké Moravy v centru Bojné.

Posledním delším zastavením byl nitranský hrad s katedrálním chrámem sv. Jimrama (Emmerama) a bohaté biskupské muzeum, po němž účastníky provedl přední slovenský archeolog PhDr. Karol Pieta, DrSc.

Zájezd do Kopčan, na Děvín a do Pavlova

První autobusový výlet roku 2018 Historické společnosti Starý Velehrad směřoval v sobotu 19. května nejprve do Kopčan nedaleko slovenské Skalice. Účastníci si prohlédli tamní kostel sv. Markéty Antiochijské, stojící v polích nedaleko vesnice, který je s velkou pravděpodobností nejstarší existující velkomoravskou stavbou ve střední Evropě, jinými slovy, je to jediný velkomoravský kostel, který se dochoval v původní hmotě do současnosti. Datování kostela dříve unikajícího pozornosti umožnily nálezy tří velkomoravských hrobů s pozlacenými gombíky a stříbrnými bubínkovými náušnicemi. Prohlídku interiéru kostela odborným výkladem doplnila pracovnice muzea ve Skalici.

Další cesta směřovala k soutoku Dunaje a Moravy na hrad Děvín u Bratislavy s pozůstatky římských, velkomoravských a středověkých staveb v jeho rozsáhlém areálu. K velkomoravským objektům patří především pozůstatky trojapsidové sakrální stavby z 9. století. Velkomoravský Děvín byl druhotně vybudován na valech z římské doby, zdokonalených palisádou. Většinou se nepochybuje, že Děvín je totožný s Dowinou, o níž se Fuldské letopisy zmiňují jako o místu, kde se v roce 864 nechal moravský král Rostislav překvapit a oblehnout silným oddílem franského krále Ludvíka II. Němce.

Poslední zastávkou byla návštěva archeoparku v Pavlově pod severním výběžkem Pavlovských vrchů s moderní expozicí o zdejším paleolitickém nalezišti. Koncept podzemní stavby muzea vycházel z předpokladu, že nálezová vrstva se nachází v poměrně hluboké vrstvě pod spraší. Tím bylo dosaženo požadavku, aby stavba nezatěžovala místní krajinnou scenérii a přitom archeologické nálezy zůstaly po svém odkrytí na původním místě. Expozice představuje originální kamenné nástroje, kostěné předměty denní potřeby a také umělecké předměty.

Průvodního slova se po celou dobu ujímal doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc.

Muzejní noc v Arcibiskupském zámku v Kroměříži

Ve středu 9. května 2018 mezi 16. a 21. hodinou mohli v rámci Muzejní noci nastoupit fanoušci historie netradiční tajuplnou cestě za uměním a jeho přesahy do literatury. Navštěvou Arcibiskupského zámku v Kroměříži mohli objevovat poklady sbírek olomouckých biskupů a arcibiskupů. Druhé patro zámku se otevřelo veřejnosti s programem pro rodiny s dětmi i milovníky umění.

Od 16. do 18. hodiny se mohly děti ve výtvarné dílně na chvíli stát bohem Merkurem a vytvořit si jeho okřídlený klobouk. Výtvarnou dílnu vedli lektoři Arcidiecézního muzea Kroměříž a Národního centra zahradní kultury.

V době od 17:00 do 19:30 se návštěvníci mohli krátce zastavit s kurátory Arcidiecézního muzea Kroměříž v arcibiskupské zámecké knihovně, tematických kabinetech a obrazárně a společně nahlédnout do tajů sbírek.

V čase od 17:00 do 17:25 mohli ctitelé literatury s kurátorem a správcem arcibiskupské zámecké knihovny Cyrilem Měsícem odhalit v rámci komentované prohlídky historii a funkci knihovny. Seznámili se především s exempláři jednoho z nejvýznamnějších antických spisů, které inspirovalo výtvarné umění, a to Ovidiovými Proměnami.

Podobu hudebního života na kroměřížském zámku v 18. století přiblížila v době od 17:30 do 17:55 nejen operní díla provozovaná k různým příležitostem, ale i libreta, která se dochovala v zámecké knihovně a úzce souvisela s hudebním životem na vídeňském dvoře. V rámci prohlídky představila kurátorka Pavla Ryšavá pozoruhodná hudební díla inspirovaná literární předlohou.

Kurátor Miroslav Myšák v době od 18:00 do 18:25 představil kolekci mincí a medailí olomouckého arcibiskupství včetně nejpozoruhodnějších exemplářů z ražby mincí porýnských biskupů. Osvětlil počátky této nejmladší sbírky kroměřížského zámku, spojené s vládou Friedricha Egona von Fürstenberga (1854–1892).

O zobrazování antických božstev ve výtvarném umění v době od 18:30 do 18:55 povídala kurátorka sbírky kreseb starých mistrů Jana Macháčková. Tuto sbírku dnes tvoří pouhých 67 kreseb, přesto prezentuje zcela výjimečný soubor. Jeho součást tvoří i kresba Jupiter a Juno od Giulia Pippi, zvaného Giulio Romano (1492/1499 – 1546).

Nejdůležitější a nejcennější sbírkou Arcibiskupského zámku je kolekce obrazů, kterou v minulosti zakoupili olomoučtí biskupové a arcibiskupové. Najdeme v ní malířské skvosty od Tiziana Vecellia, Paola Veroneseho, Antonise van Dycka a dalších významných malířů. Obrazárnou provedl milovníky umění v čase od 19:00 do 19:25 a příběhy obrazů i štětců, které je malovaly, představil kurátor Miroslav Kindl.

Muzejní noc zakončil v předsálí Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku charitativním koncertem Smíšený pěvecký sbor Moravští madrigalisté z Kroměříže. Výtěžek z koncertu byl použit na péči o unikátní kroměřížskou hudební sbírku. Pod vedením dirigenta Michaela Dvořáka zazněly skladby autorů Johanna Sebastiana Bacha, Lodovica da Viadana, Thomase Luis de Victoria nebo Benjamina Brittena.

Před koncertem byly v tzv. Schönfeldově sále zámecké obrazárny vystaveny vzácné staré tisky souboru motet Opus Musicum, jehož autorem je Jacobus Handl Gallus a také jedinečný a téměř kompletně dochovaný exemplář latinských chrámových skladeb Sacra et Litaniae Adama Václava Michny z Otradovic.

Slavnostní chvíle na Slovanském hradišti

Hned čtyři soboty za sebou přišlo Slovanské hradiště Valy u Mikulčic s bohatou programovou nabídkou kulturních, poznávacích a doprovodných akcí na velkomoravském památníku v Mikulčicích, kterých se mohli návštěvníci zúčastnit po prohlídce vynikajícího a jedinečného archeologického areálu z časů Velké Moravy. Po sobotě 12. května 2018, kdy se na hradišti ve 12 hodin uskutečnilo za účasti téměř 400 hostů Krajanské setkání Bulharů v rámci Bulharského kulturního dne, se od 11:30 následující soboty 19. května 2018 v Mikulčicích uskutečnila další slavnost spojená s oslavou svátku svatých soluňských bratří Konstantina - Cyrila  a Metoděje. V tento den oslavu jejich svátku společně připravily Bulharské velvyslanectví v České republice a Bulharský kulturní institut v Praze. Slavnost za účasti velvyslance Bulharska v České republice a dalších významných hostů, včetně zástupců Jihomoravského kraje, obce Mikulčice a Masarykova muzea v Hodoníně, byla zahájena položením věnců a kytic u sousoší sv. bratří v 11.30 hodin. Kromě proslovů a zdravic zúčastněných hostů v kulturním programu vystoupili členové bulharského folklorního tanečního souboru Pirin z Brna a další umělci. Během obou následujících týdnů měly již dopředu návštěvu památníku naplánovány stovky dětí z řady mateřských a základních škol Širokého okolí Jihomoravského kraje a blízkého Slovenska. Přijely za poznáním historie Velké Moravy, seznámily se s princeznou Dobroslavou a využily mnohé z lákavých programových balíčků připravených pracovníky památníku.

V sobotu 26. května 2018 se od 10.00 hodin v prostorách III. mikulčického kostela (baziliky) uskutečnila cyrilometodějská pouť pravoslavných se svatou liturgií. Onen víkend (pátek 25. – neděle 27. května 2018) zpestřil bohatý celovíkendový program s názvem Jaro v Mojmírově městě. V pátek proběhl Velkomoravský den s archeologem a skupinou Styrke. V sobotu se konala zmíněná Pravoslavná cyrilometodějská pouť se svatou liturgií a na neděli 27. 5. organizátoři připravili program pro rodiče s dětmi s názvem Krásy mikulčického luhu. V galerii návštěvnického centra Slovanského hradiště v Mikulčicích probíhala výstava velkoplošných fotografií s duchovní tematikou s názvem Člověk a víra, která čerpala z fotografického projektu stejného názvu. Ten již nejméně šest let systematicky dokumentuje náboženský život v České republice.

V sobotu 2. června 2018 od 13:00 Slovanské hradiště ovládl Srbský program v rámci Dnů slovanské kultury.

Noc s Metodějem 2018

Dějiny lokality Výšina svatého Metoděje se začaly psát někdy v první třetině 9. století, kdy Slované spolu s akvilejskými a solnohradskými misionáři z Akvileje začali stavět kostel na půdorysu řeckého kříže. V roce 863 na tuto nevysokou, ovšem z daleka viditelnou ostrožnu dorazila byzantská misie čele s Konstantinem Filozofem a jeho bratrem Metodějem. K původnímu kostelu s křížovou dispozicí byl přistavěn kostel s apsidou, který se stal místem výuky mnichů, dále malá kamenná rotunda plnící funkci křtitelnice. Kromě kamenných sakrálních (církevních) staveb zde vyrostl velký církevní areál obsahující stavby s dřevěnou srubovou konstrukcí. Jednalo se o 15 srubů velkomoravského sídliště velkou dřevěnou halovou stavbu.

Návštěvníci si mohli v pátek 8. června 2018 vyzkoušet, jak by obstáli ve středověkém rytířském turnaji a jiných disciplínách. Tradičně mohli ochutnat něco z dobových pokrmů tentokrát zaměřených na středověkou kuchyni ze dvora královny Rejčky. To vše za hudebního doprovodu středověké folk-rockové kapely. Historička PhDr. Blanka Rašticová přiblížila průběh událostí kolem privilegia krále Matyáše Hunyadiho zvaného Korvín. Historický výklad svým přednesem úryvků z historických pramenů doplnil zakladatel a umělecký šéf „Hoffmannova divadla Uherské Hradiště“ Karel Hoffmann.

Pochodem pod císařským praporem

Vernisáží ve čtvrtek 19. července 2018 v 17:00 byla v 1. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 zahájena výstava Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně s názvem Pochodem pod císařským praporem. Výstava připomněla vznik samostatného Československa v roce 1918, ale i předchozí čtyři století, kdy země Koruny české byly součástí rakouské habsburské monarchie. Válečné konflikty té doby, významní vojevůdci, uniformy a palné zbraně připomenou bitvy, v nichž bojovali a umírali čeští a moravští vojáci. Byly vystaveny sbírkové předměty Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, ale i předměty z Olomouce, Brna a Prahy. Na výstavě si návštěvníci mohli prohlédnout spoustu zajímavých předmětů, jako například zbroj používanou za třicetileté války, uniformu rakouského důstojníka z období napoleonských válek, součásti uniformy z rakousko-pruské války v roce 1866, uniformy rakousko-uherské armády z konce 19. století a výstroj rakousko-uherských vojáků a legionářů z první světové války. Vystavené stejnokroje doplnila kolekce zbraní habsburské armády, která dokumentovala technický vývoj palných zbraní v průběhu čtyř set let. Výstava trvala do 14. října 2018.

Hostem Nočního mikrofóra byl archeolog a popularizátor raných dějin Moravy

V pondělí 25.února 2019 ve 22:30 byl hostem pořadu Noční mikrofórum na ČT 2 Praha archeolog a popularizátor raných dějin Moravy doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Kdo nemohl usnout, mohl si poslechnout, co objevil na archeologických nalezištích na své rodné Moravě, odkud přišli naši slovanští předkové a co bychom se od nich měli učit. Kdo brzy ráno vstával, může si poslechnout záznam zde:



Noční mikrofórum s přívlastkem "moravské"

Výstava Morava jako součást českého státu

Ke 100. výročí vzniku Československé republiky Moravský zemský archiv v Brně uspořádal ve svých prostorách ve velkém sále Moravského zemského archivu v Brně výstavu Morava jako součást českého státu. Skvěle připravená výstava se konala ve dnech 6.- 24. listopadu 2018, zájemci ji mohli navštívit od úterý do soboty v době od 10. do 18. hodiny. Výstava dokumentovala vývoj Moravy jakožto součásti Zemí koruny české. Na výstavě byly prezentovány mimořádné právní, katastrální a jiné dokumenty z depozitářů archivu, které se vystavují jen zcela výjimečně a omezenou dobu, jako jsou např. listiny českých králů, Antifonář královny Elišky Rejčky či závěť Vratislava z Pernštejna nebo vzácné moravské zemské desky ze 14. století. Zájemci o hlubší studium historie Moravy si mohli zakoupit exkluzivní katalog výstavy popisující události, jevy, osobnosti a vývoj Moravy od středověku až po 20. století. Katalog v textové části obsahoval studie k některým tématům (Karel Mlateček: Morava na počátku vlády Jana Lucemburského; Tomáš Černušák: Reforma církevních řádů na Moravě v předbělohorském období; Jitka Padrnosová: Marie Terezie a školství; Bohumír Smutný: K počátkům mechanického předení vlny v Zábrdovicích; Petr Sychra: Rozvoj železniční dopravy na Moravě aneb "Všechny svoje symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu"; Michaela Růžičková: Vývoj ženského hnutí na Moravě v 19. století; Ivo Durec: T. G. Masaryk a Rajhrad). Jednotlivé části po studiích následujícího katalogu jsou uvozeny texty, které byly na výstavě umístěny na stěnách vedle vitrín s dokumenty.

Výstava Krojové eldorádo

Ve čtvrtek 7. března 2019 v 17 hodin proběhlo slavnostní zahájení výstavy národopisných fotografií Josefa Klvani. Výstavu pořádalo společně Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Moravsko zemské muzeum v Brně pod názvem Krojové eldorádo. Výstava připomněla Josefa Klvaňu jako zakladatele a normotvůrce národopisné fotografie. Řemeslnou kvalitou, množstvím i teritoriálním pokrytím a následným vědeckým zpracováním nemá Josef Klvaňa ve středoevropských podmínkách obdobu. Výběr známých fotografií, které však byly dosud publikovány či vystavovány způsobem, který neodpovídá jejich naprosto zásadnímu významu, byl doplněn fotografiemi dosud nepublikovanými. Texty vycházely z edice Klvaňova vlastního rukopisného Životopisu (ed. Helena Beránková, MZM 2018) a představily Josefa Klvaňu jako mimořádně vzdělaného intelektuála s širokým spektrem zájmů (geologie, etnografie, pedagogika, umění a cestování) a velkým okruhem spolupracovníků a přátel z různých sfér společenského a kulturního života. V roce 2019 uplynulo sto let od úmrtí Josefa Klvani (1857–1919), jednoho ze zakladatelů vědecké etnografie a jehož přínos zejména ve výzkumu lidového oděvu je zásadní a dodnes respektovaný a citovaný.

Výlet do Žeravic

V sobotu 30. března 2019 uspořádala Historická společnost Starý Velehrad vlastivědná zájezd do městečka Žeravic. Necelých čtyřicet účastníků vlastivědného výletu si prohlédlo zdejší pamětihodnosti.

Katolickým kostelem s náhrobkem Marie Krescencie Petřvaldské účastníky provedl farář Jan Šimoník, ti zdatnější si prohlédli i zvony ve věži. Dalším objektem byl bývalý sbor Jednoty bratrské s muzejní expozicí, o jehož historii pohovořil starosta obce Lubomír Hradil, a podzemní lochy přístupné ze sousedního rodinného domu. Zájezd zpestřila degustace vín ve Vinařství Žůrek a prohlídka soukromého muzea vesnice pana Purkrábka. Nakonec následovala prohlídka barokní hřbitovní kaple sv. Barbory a ochutnávka čerstvých zabijačkových dobrot v restauraci Formanka.

Poslední kroky směřovaly ke kapličce sv. Antonína a dřevěným božím mukám z roku 1806, připomínajícím tragickou událost z napoleonských válek.

Vlastivědný zájezd do Čech

Historická společnost Starý Velehrad pořádá každý rok vlastivědný zájezd do zajímavých lokalit. V sobotu 11. května 2019 tradiční zájezd tentokrát směřoval do středních Čech.

Členové společnosti a přátelé moravské historie navštívili nejprve kolébku slovanské vzdělanosti - klášter Sázavu, kde si prohlédli interiéry kláštera s bohatou expozicí s tématikou Velké Moravy, s dějinami kláštera od nejstaršího období až po dnešní dobu, spojenými se jménem sv. Prokopa. Nevynechali ani bývalou klášterní zahradu se základy románské rotundy.

Další cesta směřovala do zámku ve Vrchotových Janovicích ve správě Národního muzea v Praze. Návštěvníci se uprostřed zajímavé expozice přenesli zejména do období národního obrození v 19. století a mnohé prostory připomněly i poslední majitele zámku ve Vrchotových Janovicích, barony Nádherné. Sbírkové exponáty upozornily i na mnohé významné hosty zámku, jež zde hostila do 2. světové války Sidonie Nádherná. V suterénu zámku je umístěno muzeum cenných českých a moravských zvonů ze sbírky Národního muzea, mezi nimiž nechybí i starý nivnický zvon, opředený tajemstvím.

Noc s Metodějem 2019

Stalo se každoroční tradicí, že metropolitní sadská Výšina sv. Metoděje v katastru uherskohradišťské městské části Sady (Derfla) ožije historií zásluhou komponovaného programu Noc s Metodějem pořádaného městem Uherské Hradiště, Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Klubem kultury Uherské Hradiště. Letos tomu bylo v pátek 7. června 2019. Přestože se nejednalo o akci odbornou, ale kulturní a zábavnou, přesto byla poučná. Kromě krátkého připomenutí historického významu Výšiny sv. Metoděje stylově připravený program navodil velkomoravskou atmosféru. Hlavním tématem historického odpoledne v roce 2019 byly palné zbraně. Proto bylo historické odpoledne posunuto napříč časem – tedy od Velké Moravy až do počátku baroka. Povídání o palných zbraních bylo doplněno vystoupením přátel živé historie. Nad Výšinou sv. Metoděje se rozezněly výstřely palných zbraní a vzduch prosytila vůně střelného prachu členů brněnského spolku Poustevník. Ti představili vývoj palných zbraní od gotiky po baroko. Ve scriptoriu velkomoravský mnich Abbé poodhalil roušku tajemství scriptoria a provedl životopisem knihy.

Archeologické dny na Slovanském hradišti

O víkendu v polovině září 2019 opět ožil areál Slovanského hradiště Valy u Mikulčic Archeologickými dny. Třídenní akce o víkendu 13. až 15. září byla uspořádána k jubileu 65. výročí zahájení archeologických výzkumů v lokalitě Mikulčice - Valy a 55. výročí výstavy o Velké Moravě ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Dominující částí programu byla výstava kopií velkomoravských šperků z bohatých mikulčických nálezů. Vystaveno bylo celkem 45 artefaktů pečlivě připravených konzervátorkou Mgr. Magdalenou Sklenovskou. Mezi nimi vynikaly skvělé ukázky mistrovské rukodělné výroby velkomoravských šperkařů v podobě stejně mistrovsky zpracovaných replik několika různých typů zlatých a stříbrných náušnic, jedinečně tvarovaných a zdobených gombíků, sada pozlacených a železných ostruh, jakož i několik různých opaskových nákončí, přívěsků a kování. S dalšími kopiemi sbírkových předmětů se hosté mohli seznámit v expozici II. pavilonu při komentované prohlídce muzejních průvodců.

Výstavu vhodným způsobem doplnily dobové velkoformátové fotografie zachycující archeologické výzkumy v Mikulčicích, dobový plakát a fotografie z výstavy Velká Morava ve Vladislavském sále Pražského hradu v létě a na podzim roku 1964.

Páteční dopoledne proběhlo ve znamení návštěvy školáků na výstavě šperků. Podvečerní program ozdobil vynikající interpretací vybraných skladeb Vachův pěvecký sbor moravských učitelek z Brna. V programu dále úspěšně vystoupila Cimbálová muzika Slovácko mladší s ženských sborem Hrozének z Bulhar a mužským sborem z Mikulčic. Stovka vděčných posluchačů i diváků si užila krásný kulturní program za teplého večera před budovou návštěvnického centra.

Hlavní den oslav 65 let archeologického bádání v lokalitě Valy u Mikulčic proběhl v sobotu 14. září. Návštěvníci si kromě prohlídky výstavy šperků, mohli ve velkomoravském táboře skupiny Styrke vyzkoušet střelbu z luku, seznámit se s výrobou pravěkých a středověkých předmětů nebo s prací archeologa. Děti si vyzkoušely miniaturní archeologii při hledání předmětů v pískovišti nebo se zaujetím přihlíželi práci zručného tesaře při dlabání člunu z jednoho kmene. Součástí dne byly přednášky na téma Minulost a současnost památky, které přinesly zajímavé informace a nové poznatky. Přednášky vedli pánové František Synek, Josef Šolc, Petr Velička a slečna Kateřina Seifertová.

Neděle se nesla v duchu silné návštěvnosti výstavy, početných skupin na komentovaných prohlídkách a nepřetržitého proudu hostů stoupajících po točitém schodišti na vyhlídkovou věž. Stranou zájmu mnohých nezůstala ani nedaleká stavba lávky před řeku Moravu coby spojnice zdejších archeologických areálů na moravské straně řeky s  kostelíkem sv. Markéty Antiochijské u Kopčan na straně slovenské.

Připomínka 65. výročí objevení archeologické velkomoravské lokality mikulčických Valů, která je od roku 1962 národní kulturní památkou, byla velmi vydařená. Během tří dnů přišlo za poznáním, kulturou i odpočinkem v krásném a klidném prostředí mikulčického památníku Velké Moravy, blízkých luk a lesů kolem tří tisíc turistů. Muzejní areál Slovanského hradiště v Mikulčicích a samotnou výstavu navštívilo určitě přes půl druhého tisíce hostů, kteří ocenili jak celý program, tak i jeho jednotlivé části.