Nejvznešenějším úkolem vedoucích osob země i státu je probudit a uvolnit životní síly obyvatelstva a řídit tyto síly tak, aby pomáhaly sobě i státu k blahobytu. Jediným prostředkem k tomuto cíli je nechat žít tyto samosprávné svazky z vlastních prostředků. Ze závodění a silného života, který takto vyroste, vybudují si silné a schopné svazky znamenitou existenci. Avšak i ty nejslabší obce a země docílí mnohem lepší existence, nežli mají nyní, kdy všichni, silní i slabí, jsou odkázaní na almužnu a kdy mají proto nedostatek všichni. (Tomáš Baťa, moravský a československý podnikatel a politik, 19. a 20. stol.)
Stanoviska k územně správnímu členění České republiky
Politická mapa Moravy a Slezska z roku 1897
Stanovisko ke krajskému zřízení
Současné správní rozdělení na kraje se zřetelem k historickému vývoji někdejších zemí Koruny české, a to i v období let 1526 – 1918, tedy v době, kdy České království i Moravské markrabství byly součástí Svaté říše římské národa německého, později Rakouska-Uherska, lze považovat za skandální výtvor politické reprezentace.
Kdyby bylo zkoumáno profesní odborné složení tehdejší poslanecké sněmovny, tedy odborná úroveň jednotlivých poslanců, bylo by zřejmé, jaká politická úroveň tehdy rozhodovala o zásadních záležitostech státu.
Z historického i hospodářského hlediska je iniciativa některých politických seskupení směřující k obnovení zemského zřízení opodstatněná a legitimní.
Územně správní členění České republiky