Jenom pozor na červenožluté vlajky! Jejich znovupoužití je největší omyl, jakého se moravští aktivisté vůbec mohli dopustit. Tyto vlajky jsou historicky spojeny s německým živlem na Moravě a není mi známo, že by je na Moravě někdo jiný, než Němci v minulosti používal. Tyto vlajky se nejvíce "proslavily" při předválečných a válečných pochodech Němců Brnem. Každé jejich opětovné použití coby národní či zemské symboliky bude pamětníky a nejen jimi navždy spojeno se vzpomínkou na nejtemnější období našich dějin. Každé dobré úsilí bude z nevědomosti použitím této symboliky pošpiněno, pošlapáno, diskvalifikováno a předem k nezdaru odsouzeno (Mgr. Pavel Nosál, moravský pedagog 20. a 21. stol.)

Stanovisko osvětového spolku Za Moravu k iniciativě Moravské národní obce "Vyvěsíme"

Osvětový spolek Za Moravu se distancuje od podoby údajné moravské vlajky, kterou nabízí k vyvěšování orgánům státní správy a samosprávy Moravská národní obec. Argumentace Moravské národní obce ospravedlňující podobu údajné moravské vlajky vychází z mylné interpretace zemského sněmu z roku 1848, kdy zemský sněm jednal úplně o něčem jiném, než o podobě praporu, navíc usnesení tohoto sněmu nevešlo v platnost. Údaje použité Moravskou národní obcí jsou vytržené z kontextu a účelově jsou zamlčena doložená fakta z 19. století.

Moravská národní obec se snaží obyvatelům Moravy vnutit nikým neschválenou podobu heraldicky a vexilologicky špatných symbolů, které již mnohokrát obyvatelé Moravy odmítli jako představu Habsburků o symbolech jimi podmaněné země. Osvětový spolek Za Moravu doporučuje k vyvěšování pouze tradiční symboly Moravy – modrý prapor s červeno-bílou orlicí a žlutou zbrojí, neboť moravská bílo-červeno-modrá trikolóra již není v širším povědomí obyvatel Moravy.

Zdůvodnění stanoviska

Od roku 2009 spolek Moravská národní obec, údajně nepolitický, avšak plný členů politické strany Moravané, obelhává radnice a nabádá je k vyvěšování falešné vlajky podvodně vydávané za moravskou u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů. Podle pomýlené mysli těchto údajně promoravských aktivistů má vlát na počest slovanských věrozvěstů protislovanská vlajka. Habsburský císařský dvůr se totiž na přelomu 19. a 20. století snažil nahradit tradiční moravské barvy bílou, červenou a modrou barvami žlutou a červenou. Je otázkou, jestli vedení této pochyby vzbuzující organizace je schopno pochopit, že vlajka se nestane moravskou, když si ji soukromě odhlasuje na své schůzi nějaký spolek. Vlajka, která vznikla v roce 2007 a 22. 9. 2007 si ji odhlasovala na svém stranickém sněmu politická strana Moravané, nemůže být vlajkou moravskou, protože v této podobě nikdy v historii moravskou nebyla. Těmto "vynálezcům" vůbec nevadilo, že např. na historickém objektu, jako je hrad nebo zámek, vlál místo vlajky moravských markrabat výtvor z 21. století.

Propagace tohoto soukromého výtvoru má další velký problém. Moravská národní obec ani politická strana Moravané nemají legální mandát k utváření symbolů subjektů jsoucích součástí České republiky a nemají rovněž právní subjektivitu orgánu oprávněného tyto symboly utvářet. Podle toho výsledek jejich "práce" také vypadá. Kromě toho, že tato nepodařená verze nemá žádnou historickou hodnotu, se jedná o vexilologický paskvil, kde je špatně snad úplně všechno od nepatřičného štítu na praporu přes neplatné barvy až po neplatný znak. Moravská národní obec tedy propaguje vlajku, kterou si vymyslela jedna dle výsledků nevolitelná politická strana a při této propagaci využívá své vlastní účelové "studie", kde jsou jednostranně vybrány většinou překroucené informace o uplatňování hraldicky pochybného privilegia habsburského císaře. Navíc informace ze strany šiřitelů, tedy Moravské národní obce, o této podvodné aktivitě jsou lživé a manipulativní. Na interaktivní mapce webových stránek Moravské národní obce je uváděn počet zdaleka neodpovídající skutečnosti. Spolek Moravská národní obec připisuje žlutočervenou ikonku i těm obcím, které prapor politické strany Moravané nevyvěšují, dokonce jej nevyvěsili nikdy. Žlutočervená ikonka straší i u těch obcí, které podvod Moravské národní obce prohlédly a vyvěšují skutečnou moravskou vlajku, modrou s červenobíle šachovanou orlicí. Spolek Moravská národní obec dokonce ignoruje oficiální požadavek starosty městské části Brno-Bohunice z r. 2013, aby u ikonky této části Brna Moravská národní obec nahradila žlutočervenou ikonku ikonkou modrou nebo aby ji odstranila úplně. Již tato skutečnost o něčem svědčí, stejně jako fakt, že tomuto spolku je od relevantních odborníků známa skutečná podoba zemských symbolů, přesto pokračuje v šíření falešných vlajek a zneužívá nevědomosti strarostů a zastupitelů. Nevědomost ale starosty a zastupitele příliš neomlouvá. Stanovisko odborníků na vexilologii bylo zveřejněno v časopise Veřejná správa v roce 2013 v č. 9 str. 8-9 a v č. 10 str. 20-22. Obecní ani krajští zastupitelé nejsou nějakým spolkem na úrovni „občanských sdružení“, takže je nevhodné, aby na budovách radnic, obecních a krajských úřadů byly vyvěšovány symboly, které směřují proti ústavnímu pořádku ČR.

Je obrovskou škodou pro Moravu a veškerou snahu o zachování odkazu jejího kulturního dědictví, o které sami usilujeme, že v dnešní době je po Moravě také šířena žluto-červená vlajka, která pro ni nemůže být důstojným symbolem, neboť naráží na vážné historické i vexilologické nedostatky a ideologické a státoprávní problémy. Silná kritika, která se totiž na ni snáší z úst odborníků i široké veřejnosti vrhá na Moravu neblahý stín. Odborníky je velmi kritizována samotná podoba této vlajky, jež porušuje tradiční symboliku. Co hůře, vlajka je mnohými na Moravě i v Čechách pokládána za symbol poněkud radikálních názorů a politických změn v zemi. Tato vlajka je také zcela oprávněně spojována se snahami o germanizaci Slovanstva v minulých stoletích. V souvislosti s těmito kontroverzními vlajkami se každoročně snáší na Moravu hanba především z tisku.

Neexistuje sebemenší důvod k tomu, aby po všech stránkách ideální a bezchybný symbol Moravy byl z libovůle nějaké skupiny nahrazován amatérským slepencem heraldických a vexilologických chyb s pochybnou symbolikou.

Stanovisko osvětového spolku Za Moravu k demonstraci protislovanského separatismu na Velehradě

Rozdávání vlaječek politické strany Moravané na Dnech lidí dobré vůle je jen další z kontroverzních (slušně řečeno) aktivit ultramoravských aktivistů, kteří mají problém rozpoznat, co je vhodné a co je krajně nevhodné. Podle pomýleného uvažování určitých fundamentalistických kruhů moravskch aktivistů patří na mši svatou ke cti slovanských věrozvěstů atmosféra hlediště sportovních stadionů s vlajkami, navíc s vlajkami s protislovanskou symbolikou, s vlajkami vymyšlenými a schválenými politickou stranou.

Tato činnost není nic jného, než zneužití Národní pouti na Velehradě k propagaci svých politických cílů.

Stanovisko osvětového spolku Za Moravu k vyznačení historické zemské hranice

Zprvu neznámí aktivisté na hlavních silnicích ze Svitav na Poličku a Litomyšl potají vyznačili bílou čarou a nápisy Čechy a Morava českomoravskou hranici. Čáry protínají hlavní silnici I/34 i důležitý tah I/35 v místech, kde územím prochází historická zemská hranice. Ta je v okolí Svitav vymezena hlavním evropským rozvodím Severního a Černého moře.

Za provedení bílé čáry nakreslené napříč oběma jízdními pruhy s perfektně usazenými nápisy Čechy a Morava v každém jízdním pruhu by se nemuseli stydět ani profesionální silničáři, kteří vodorovné značení na komunikacích pravidelně obnovují.

Bílá čára napříč vozovkou s nápisy Čechy a Morava v jednotlivých jízdních pruzích, se objevila minimálně na třech místech i na Vysočině. Poněkud zašlé už je vyznačení na I/37 mezi Žďárem nad Sázavou a Stržanovem, naopak výborně čitelné je značení na I/19 mezi Hamry a Sázavou a také na I/23 mezi Telčí a Strmilovem.

Iniciativa u veřejnosti vzbudila pozornost a kladný ohlas. Namalované hranice Čech a Moravy lákaly dokonce k výletu. Z novodobých hraničářů se nakonec vyklubali dva aktivisté z Moravské národní obce z Brněnska.

Správce obou komunikací ŘSD vyčíslilo údajnou vzniklou škodu za poškození cizí věci na téměř sedm tisíc korun. Oběma aktivistům tak hrozil trest odnětí svobody až na jeden rok, jak sdělil policejní mluvčí. Policie ČR aktivistům sdělila podezření ze spáchání přečinu poškozování cizí věci a přikročila k trestnímu stíhání, které bylo za několik dní na pokyn Státního zastupitelství zastaveno.

Osvětový spolek Za Moravu považuje označení zemské hranice za užitečný osvětový počin. Je to iniciativa, které je možné zatleskat, na rozdíl od iniciativy vyvěšování falešné vlajky, což je možno klasifikovat jako pokus o soukromý, svévolný a neoprávný zásah do tradičních zemských symbolů, které jsou též součástí oficiálních symbolů státního znaku a krajských praporů.

Díky této iniciativě chce Pardubický kraj postavit cedule v podobě informativních dopravních značek na hranicích Čech a Moravy. Informativní dopravní značky upozorńující na místní zajímavosti, jako hrady, zámky, památkové zóny apod., jsou provedeny v barvách bílé a hnědé, což má být i případ historické zemské hranice. Dopravní značky chce kraj zaplatit a osadit na šesti úsecích silnic I. a dvou úsecích silnic II. Tříd. Naopak kraj Vysočina tato iniciativa bohužel vůbec neoslovila.

Spolek Za Moravu považuje za skandální trestní stíhání dvou aktivistů, kteří na silnici vyznačili čarou historickou zemskou hranici opatřenou nápisy Čechy a Morava. Údajným "pachatelům" hrozil až rok vězení za údajnou "škodu" téměř 7000,- Kč. Policie místo toho, aby se zaměřila na špatně a nebezpečně seřízené semafory a na řidiče, kteří špatně používají směrovku na křižovatkých s odbočující hlavní silnicí, raději zavírají tvůrce neškodnch panáčků na semaforech pro chodce a chtějí trestně stíhat aktivisty za jednu čáru a dvě slova na silnici, která ničemu nevadí a nikomu nemusí a ani nemůže vadit. Trestní stíhání za něco takového je naprosto absurdní a představu, že za namalování jedné čáry a dvou slov na silnici by mohli jít „obvinění“ až na rok „za katr“, považuje osvětový spolek Za Moravu za zvrácenost. Namalovaná čára na silnici nemůže znamenat poškození cizí věci ani o ohrožení bezpečnosti provozu. To by musely být poškozením vozovky a ohrožením provozu všechny namalované přechody, šipky a všechny čáry. Nejde o nic jiného, než o informaci o společné historii nás všech. Je jen smutné, že na takové samozřejmé záležitosti, jako je naše historie, je nutné upozorňovat takovým neobvyklým a dle některých názorů ne příliš šťastným způsobem.