Polopravda je často obrovská lež (Benjamin Franklin, americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel, 18. stol.)

Stanovisko osvětového spolku Za Moravu k návrhu na změnu znaku města Znojma

Odborné vyjádření k městskému znaku Znojma

Město Znojmo bylo založeno r. 1226. Šachování orlice je doloženo na pečeti města Znojma z 1. 9. 1272. Jedná se o znak pána města, kterým byl český král Přemysl II. Otakar, který byl zároveň moravský markrabě. Ten již používal jako vyjádření teritoriální moci v Čechách stříbrného dvouocasého lva a jako vyjádření teritoriální moci na Moravě stříbrno-červeně šachovanou orlici v modrém štítu. Ze stejné doby totiž pochází i nejstarší barevné vyobrazení zemských znaků Čech a Moravy na freskové výzdobě erbovního sálu v kremžském Gozzoburgu z doby 1262-1265. Další doložený rok, kdy město užívalo pečeti s šachovanou orlicí, je rok 1328.

Znojmo používalo šachované moravské orlice i ve znaku města. V roce 1401 se objevují na každé straně orlice ještě tři lilie nad sebou, malované později zlatou barvou. Lilie byly pokládány za doklad, že se již nejedná o znamení erbu vrchnosti, nýbrž skutečný znak města. Lilií se však nepožívalo důsledně, ale sporadicky. Brzy byly lilie coby rozlišovací znamení od znaku země nahrazeny malým štítkem s písmenem Z na prsou orlice. Tato změna je kladena do doby krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Tento znak potvrdil i císař Ferdinand II. roku 1628. Tinktury šachování orlice se řídily zemským znakem, respektive se jím měly řídit. Zatímco i po privilegiu Fridricha III. z roku 1462, kterým se podle něj mělo změnit šachování, znak Moravy zůstal beze změny, u znojemské orlice, jak ukazuje nejstarší barevný doklad knihy práv města Znojma z roku 1523-1525, se změna objevila, aby se však Znojmo posléze vrátilo k původnímu šachování ve shodě s šachováním moravské orlice. Že se znak města Znojma v minulosti používal ve stříbrno-červeném šachování, dokazuje barevné vyobrazení figury ve znojemském zanku z poslední čtvrtiny 18. století v Beschreibung von Erbauung der Stadt Wischau na foliu č. 26 ve sbírce Johanna Nepomuka Petra Ceronniho, významného znalce dějin Moravy a sběratele pramenů k těmto dějinám, od roku 1789 sekretáře moravskoslezského gubernia a archiváře klášterních archivů pro Moravu a Slezsko, které je uchováno ve fondu G 12, Cerroniho sbírka, Cerr II, č. 249/10 v Moravském zemském archivu v Brně.

Znovu se bez jakéhokoliv právního aktu červeno-zlaté šachování začalo u znojemské orlice používat coby prorakouské a protičeské symboliky v polovině 19. století do roku 1918 a pak znovu za německé okupace, kdy bylo příznačně změněno německou nacistickou okupační správou. Tehdy se užívaly znovu také po každé straně orlice již tři zmíněné zlaté lilie nad sebou. Po osvobození od nacistické okupace se město Znojmo ihned samozřejmě správně vrátilo k původní podobě s červeno-stříbrným šachováním, přičemž si ponechalo štítek se zlatým písmenem Z na prsou orlice.

Prameny a literatura:

Doklady: pečeti v Okresním archivu Znojmo a v Jihomoravském muzeu ve Znojmě (sbírka otisků pečetí) v SOA Brno, B 6, č. 1700, E 9, sign. P 54 atd., tamtéž malovaný znak ve sbírce G 10, č. 1066, Malba v právní knize Štěpána z Vyškova z r. 1525 v OA Znojmo aj.

Vyobrazení: Bartoloměj PAPROCKÝ z Hlahol a Paprocké Vůle, Zrcadlo slavného markrabství Moravského, folio 386, WIDIMSKY, č. 273, SIEBMACHER, tab. 209, Hugo Gerhard STRÖHL, tab. Morava II, František Augustin SLAVÍK ČMorM V, 1905, obr. 18, V. PINKAVA, Vznik a rozvoj královských měst na Moravě, obr. 5, K. POLESNÝ, K založení města Znojma, 1925/26, str. 32, A. VRBKA, Gedenkbuch der Stadt Znaim, 1226-1926, Lubomír Emil HAVLÍK, Znojmo – z minulosti města a jeho památek, str. 39 a 88, KLEIN – MORÁVEK, č. Morava 34, města Moravy, Slezska atd., č. 10, V. RICHTER – B. SAMEK – M. STEHLÍK, Znojmo, Praha 1966, str. 7, ZVOLSKÝ, tab. XXX, Zápisník 67, č. 10, Jiří LOUDA, Znaky, tab. 20, str. 23, Jiří LOUDA, Für Sie, Znojemsko, 1970, Helena LISICKÁ, Z hradů, zámků a tvrzí, Praha 1971, str. 460, Lidé a Země 75, č. 103

Literatura: Gregor WOLNY, Markgrafschaft Mähren, Znaimer Kreis, A. HÜBNER, Denkwürdigkeiten der königlichen Stadt Znaim, str. 186-188, F. V. PEŘINKA, Vlastivěda moravská, okres Znojmo, str. 77-78, Václav VOJTÍŠEK, O pečetích a erbech, str. 29 a 92, Jaroslav DŘÍMAL- Ivan ŠTARHA, Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček, redakce, Brno 1979, str. 367, Helga SCHÖNFELLNER-LECHNER – Günther BUCHLINGER, Der Wappensaal der Domus Gozzonis in Krems, Österreichische Zeitschnitt für Kunst und Denkmalpflege 62, 2008, str. 603-618

Znak města se vyvinul z erbu moravských markrabat. Moravská orlice přes všechny inovační snahy v minulosti i současnosti je stříbrno-červená (na praporu bílo-červená) v modrém poli, tady v původních a tradičních barvách. Zastupitelstvo města Znojma se tak schválením návrhu PhDr. Jiřího Kacetla a znojemského místostarosty Lukáše Davida distancuje od tradičního znaku Moravy, který na rozdíl od nového návrhu znaku města Znojma a orlice upravené dle neplatného privilegia Fridricha III. respektuje heraldické pravidlo o zvýraznění zbroje.

Milan Buben v publikaci Heraldika na str. 52 píše: „Všechna zvířata se kreslí podle povahy a přirozenosti se zdůrazněním síly, odvahy, bojovnosti a mužnosti. To proto, že původně měla tato znamení sloužit svým zjevem k zastrašení nepřítele, později k demonstraci síly a moci. Proto je také při jejich kresbě kladen důraz na zbroj, což jsou ty části zvířecích těl, kterých mohly použít jako zbraně v boji: kopyta, rohy, parohy, kly, zuby, tesáky, zobák, spáry, drápy, ale také jazyk, ploutve, hříva. Tato zbroj se kreslí odlišnou tinkturou, a to tak, že je-li figura zlatá, má zbroj stříbrnou, je-li stříbrná, pak zbroj je zlatá, ve zlatém poli a stříbrném poli je zbroj červená.“

Nový znak města Znojma se zlatým šachováním odhlasovaný zastupitelstvem má však zbroj také zlatou, není tedy v souladu s pravidlem o zvýraznění zbroje.

Není známo, že by proběhlo nějaké referendum nebo anketa o změně znaku mezi obyvateli města. Návrh nového místostarosty Lukáše Davida a zastupitele Jiřího Kacetla byl bezprostředně před hlasováním zdůvodněn pouze sjednocením symboliky znaku a praporu, což šlo ovšem i tak, aby se symbolika na praporu přizpůsobila symbolice znaku. Proč návrh nepočítal s touto variantou, nebylo vůbec zdůvodněno. Starosta požádal o změnu znaku směrem k proněmecké a protičeské symbolice hned na druhý den bez toho, že by věděl, co si obyvatelé města Znojma myslí o tom, že se má změnit barevně vyvážený znak Znojma, z něhož zcela zmizela stříbrná tinktura. Bez toho, že by věděl, co říkají obyvatelé města Znojma na to, že šachování znojemské orlice pocházející ze znaku Moravy se nebude shodovat s orlicí moravskou, pokud žádost projde. Bez toho, že by věděl, co říkají obyvatelé města Znojma na to, že zastupitelé města zvolili symboliku z doby rakousko-uherského absolutismu a nacistické okupace.

Na webu Zprávy z Moravy v článku „Nová znojemská koalice funguje sto dní. Co se podařilo změnit?“ bylo už dopředu předjímáno a oznámeno, že: „Dojde také k upřesnění městského znaku, jehož historický vývoj sahá hluboko do středověku. “Znak města bude heraldicky vyspraven a zapsán do Registru komunálních symbolů ČR, kde kupodivu dosud není...“ “

Je smutnou skutečností, že lze zaznamenat nemálo měst s historickým znakem, kde je zájem zastupitelstev o komunální symboly okrajový až mizivý, pokud ve vedení města není nikdo vyloženě aktivní. Dotyčné radnice tak běžně a bez zájmu používají mnohdy chybné historické znaky postižené svévolí místních laických „grafiků“ neudělené vlajky mnohdy jen v podobě znaku se štítem na bílém textilu a vůbec jim nevadí, že jejich vlajka je pouhý nosič znaku. Místo toho raději řeší nákladné zakázky na moderní „logotypy“ a pokleslý jednotný vizuální styl po vzoru ministerstev a dresů státní fotbalové a hokejové reprezentace. Výzvu k správné registraci v registru komunálních symbolů ignorují nebo záležitost vyřeší přesně naopak, než byli vyzváni, jak to udělali ve Znojmě dva místní laičtí „historikové“, kteří na rozdíl od skutečných historiků nevědí, jaké bylo původní šachování znojemské orlice. Jsou to zastupitelé Jiří Kacetl a místostarosta Lukáš David, kteří místo toho, aby přizpůsobili vlajku znaku města, který odpovídá barvám moravské orlice, přizpůsobili znak vlajce v pražských či lichtenštejnských barvách. Město Znojmo pravděpodobně drží rekord v počtu přebarvení šachování orlice. Nyní přichází snaha o změnu šachování orlice ve znaku města Znojma z původního stříbrno-červeného na zlato-červené již počtvrté.

Na stránkách města Znojma byl 17. června 2021 zveřejněn článek "Znojmo žádá o registraci městského znaku. Dostal i novou podobu", v němž je možné mimo jiné číst: „To, že současný znak města není oficiálně zapsán v registru komunálních symbolů v ČR a není ani heraldicky správný, byla pro mnohé, včetně mě, nová a překvapující informace. S kolegy jsme nechali zpracovat novou podobu historického znaku a poslali důležité podklady na příslušné orgány, aby byl znak oficiálně registrován. Občané nemusí mít strach, nevymýšleli jsme žádnou moderní podobu, žádný moderní pohled. Naopak, vycházelo se z prvního barevného vyobrazení znaku našeho města z knihy městských práv z roku 1523,“ přibližuje rozhodnutí starosta města Jakub Malačka." Ze slov o tom, že občané nemusí mít strach, vyplývá, že bylo jednáno za zády občanů města Znojma a ze slov o překvapení, že znak Znojma je heraldicky nesprávný, vyplývá, že strarosta, který není zběhlý v heraldice, nepoznal, že znak heraldicky správný je a naopak heraldicky nesprávný je návrh na změnu, neboť nerespektuje heraldické pravidlo o zvýraznění zbroje. Starosta se tak nechal ovlivnit manipulativním návrhem nového místostarosty Lukáše Davida a zastupitele Jiřího Kacetla. Návrh navíc nevychází z původní podoby znaku města Znojma, ale z vyobrazení, které se po všech těch válkách a požárech dochovalo jako nejstarší, které však bylo inspirováno neplatným privilegiem určeným pro Moravu, navíc neoprávněně, neboť Fridrich III. Nebyl suverénem nad Moravou.

Návrh na změnu znaku města Znojma je postaven na demagogii a manipulaci

Jiří Kacetl ve svém Nástinu vývoje znaku města Znojma napsal: „Znak města Znojma je odvozen ze znaku moravských markrabat, zeměpánů, kteří byli po celý středověk i raný novověk majiteli, vrchními pány města. Znojmo je jedním z nejstarších a nejpřednějších markraběcích měst na Moravě.“

Proč tedy usiluje o to, aby znak města Znojma nebyl odvozen ze znaku Moravy?

Dále Jiří Kacetl o neplatném Fridrichově privilegiu napsal, že je též přípustné: „ve zlato-červeném, „polepšeném“, slavnostním pojetí, na základě privilegia císaře Fridricha III. z roku 1462, potvrzeného Ferdinandem II. roku 1628“.

Jak je tedy možné, že privilegium pro Moravu zůstalo neplatné? Jak Jiří Kacetl ví, že zrovna zapomenuté a nepoužívané neplatné privilegium bylo potvrzeno Ferdinandem II., když nebylo explicitně, tedy výslovně zmíněno, protože se privilegia potvrzovala en bloc, tedy hromadně? Jaký by také mělo smysl potvrzení neplatného privilegia? Všechny vydané sněmovní artikuly do roku 1838 a nebo tištěné zemské řády z let 1545, 1562, 1604 a 1628, kde jsou zachycena vyobrazení erbu, dokazují, že privilegium nemělo na moravský znak žádný účinek. Skutečnost, že stříbrnočerveně šachovaná orlice v modrém poli štítu byla po celou dobu znakem Moravského markrabství, formálně potvrzují císařské dekrety. Nedílnou součástí dekretu o znaku habsburských dědičných zemí z 29. listopadu 1752 byla barevná příloha s kresbou znaku. 14. ledna 1766 byl vydán císařský dekret o znaku římského císaře, 5. listopadu 1804 byl vydán dekret o znaku rakouského císaře, 6. srpna 1806 byl stanoven znak Rakouského císařství, 22. srpna 1836 byl dekretem Ferdinanda V. definitivně upraven velký znak Rakouského císařství. I v případě, že by změna barev moravské orlice listinou Fridricha III. měla být hypoteticky od počátku chápána jako změna státního znaku, pak všechny tyto císařské dekrety by představovaly akty rušící ustanovení této erbovní listiny.

Moravané rovněž nemají důvod připomínat si pomoc Habsburkovi, který porážkou povstání domácích stavů pouze upevnil své centralistické pozice, což se později vymstilo i stavům českým a moravským, kteří vinou Habsburků přišli o rozhodující část stavovského vlivu. Jen hlupák může oslavovat svou porážku. Ostatně Fridrich III. se králi Jiřímu za několikerou pomoc, neboť ta z roku 1462 nebyla jediná, "odvděčil" mnohem dříve. Již za pět a půl roku se v roce 1468 postavil na stranu Jiříkových nepřátel - katolické ligy a Matyáše Korvína. Není tedy sebemenší důvod si tímto vnějším cizorodým pokusem o zásah do znaku našich prapředků prznit toto cenné dědictví.

Dále Jiří Kacetl napsal: „Zcela správně tyto barvy nese oficiální vlajka města Znojma.“

Proč by mělo být správné vyobrazení podle neplatného privilegia? Proč by nemělo být správné vyobrazení barev podle původního, tradičního a dodnes platného znaku? Podle vexilologických zvyklostí má vlajka obsahovat hlavní barvy, tedy barvu štítu a barvu figury. Barva štítu je modrá a tinktury figury jsou stříbrná a červená, vlajka tedy má obsahovat barvy modrou, bílou a červenou. Vlajka města Znojma tedy zcela nesprávně obsahuje barvu žlutou. Tu má mimochodem chybně např. i město České Budějovice, které má ve znaku stříbrnou hradební zeď s třemi stříbrnými věžemi na červeném štítu, a to z prostého důvodu, aby bílo-červená vlajka města nebyla stejná, jako byly barvy Čech. Někdejší vlajka města Znojma ještě bez karé však na rozdíl od Českých Budějovic vůbec neobsahovala barvu štítu. Byla celá špatně a pouhé přidání karé bez opravy barvy horního pruhu bylo jen částečným řešením. Navíc má znojemská orlice v karé žlutý jazyk, což je špatně. Ten náleží orlici moravské.

Dále Jiří Kacetl napsal: „Jelikož ve 20. století došlo z mylných, nacionálně ideologických důvodů ke změně šachování znojemské orlice zpět k stříbrno-červené variantě...“.

Důvody, proč došlo k návratu správného šachování znojemské orlice, nebyly mylné. Naopak mylné byly nacionálně ideologické důvody, když došlo vlivem německého tlaku ke změně původního šachování na šachování podle neplatného privilegia. Ostatně zlatá barva v šachování logicky nalézala od devatenáctého století sympatie u Moravanů německé národnosti zastoupených v samosprávných politických a stavovských orgánech, kde měli převahu. Úporně usilovali o její oficiální uznání, což se jim podařilo až v roce 1915 též v souvislosti se změnou úřední podoby znaku monarchie. Odtud také byly odvozeny údajné zemské barvy Moravy, které se pak staly i základem žluto-červeného praporu. Namísto stříbrno-červené orlice úctyhodných moravských markrabat Přemysla II. Otakara, Karla IV., Jana Jindřicha, Jošta a dalších, a modrých praporů symbolizujících politický a kulturní vzestup Moravy i českého státu nastupuje červenožlutá údajná "povýšenina" císaře pána, který se naopak snažil českou a moravskou státnost všemi prostředky oslabit. Opustit stříbrno-červené šachování moravské orlice neznamená tedy pouhou změnu estetiky zemského a z něj odvozeného znojemského znaku k horšímu iluzorním takzvaným polepšením, nýbrž má v sobě vážnou vnitřní symboliku, jíž se vyjadřují i státoprávní stanoviska s patřičnými důsledky. Jde o stupeň pokleslosti historického povědomí a politické kultury, který nemá v Evropě obdoby. Je nepředstavitelné narazit ve Švýcarsku, v Nizozemsku, Polsku nebo v Maďarsku, tedy zemích, které rovněž vedly emancipační zápas s Habsburky, na něco srovnatelného.

Dále Jiří Kacetl napsal: "...je přáním města Znojma, aby tyto věci byly napraveny a aby bylo pořízeno nové oficiální grafické zpracování městského znaku."

Tady se Jiří Kacetl spletl. Nové oficiální grafické zpracování městského znaku je přáním Jiřího Kacetla a Lukáše Davida, o přání města Znojma, tedy obyvatel města Znojma, není nic známo.

Dále Jiří Kacetl napsal: „V mylném domnění, že barvy žlutá a červená jsou příliš podobné německé trikoloře, a tudíž symbolem germánství na Moravě...“.

Nejde o žádné mylné domnění ani o podobnost s německou trikolórou. Jde o to, že se rakouské úřady a jim loajální Němci na Moravě snažili překopat tradiční moravské symboly k nepoznání. Místo stříbrné či bílé prosadit zlatou či žlutou a vynechat hlavní barvu Moravy modrou.

Dále Jiří Kacetl napsal: „Návrat k původním barvám žluté a červené v šachování orlice přišel po návratu k demokratickým poměrům...“.

Barvy žlutá a červená nejsou určitě původní. Jaké šachování měla podle pana Kacetla znojemská orlice před rokem 1462? Určitě ne žluté a červené, nýbrž bílé a červené.

Dále Jiří kacetl napsal: „Pokud máme zběžně učinit srovnání historických podob městského znaku s podobou současného oficiálního ztvárnění znaku Znojma, musíme konstatovat následující nedostatky: šachování orlice bílo–červené je historicky prokazatelně chybné; je nutné se navrátit k žluto-červenému šachování, které odráží moravskou stavovskou hrdost a dějinné události z období vlády krále Jiřího z Poděbrad“.

Naopak bílo-červené šachování je historicky prokazatelně správné, neboť vychází z původní podoby znaku pána města a markraběte Moravy. Žluto-červené šachování je prokazatelně chybné, neboť vychází z neplatného privilegia a proněmecké a pritislovanské symboliky. Těžko může odrážet stavovskou hrdost, když moravští stavové privilegium odmítli již v 15. století a suverén nad Moravou král Jiří z Kunštátu a Poděbrad privilegium nepotvrdil. Těžko může odrážet stavovskou hrdost, když to byli právě Habsburkové, kteří v době pobělohorské na Moravě i v Čechách dosavadní stavovství nahradili absolutismem. Zlato-červené šachování symbolizuje snahu o neoprávněné vměšování cizí moci do záležitostí zemí Koruny české, později dobu poddanství Moravy v době habsburského absolutismu. A naopak stříbrno-červené šachování přirozeně vyjadřuje moravskou státnost, státoprávní kontinuitu integrity zemí Koruny české a zároveň sekundogenituru českého královského rodu, kdy České království a Moravské markrabství vystupovaly jako dva politicko-právní subjekty, později každá země měla zemskou stavovskou vládu, v jejímž čele stál v Čechách nejvyšší purkrabí, na Moravě zemský hejtman, ve Slezsku vrchní hejtman a v Lužicích fojt.

Dále Jiří Kacetl napsal: „Lze jednoznačně doporučit „polepšené“ zlato-červené šachování...“.

Není důvod jednoznačně doporučovat symboliku podle neplatného privilegia. Ty uvozovky u slova „polepšené“ je zcela na místě. Ve skutečnosti šlo o pohoršení znaku, neboť změou tinktury šachování by bylo porušeno heraldické pravidlo o zvýraznění zbroje.

Dále Jiří Kacetl napsal: „královské lilie po stranách orlice chybějí, možná kvůli „nadbytečnosti“ či nedostatku místa ve štítu znaku, nicméně v zájmu oživení málo známé spojitosti dějin Znojma s mladým markraběcím párem Karla Lucemburského a Blanky z Valois je záhodno lilie plně rehabilitovat.“

Pokud jde o lilie, i když se jedná ve spojitosti s Karlem IV. a Blankou z Valois o erbovní pověsti a pohádky, nikoliv o doloženou skutečnost, že byly evidentně převzaty z pečeti, kde lilie prostě sloužily jako rytecká výplň kruhového pečetního pole, což bylo běžné u starších typářů, nemuselo by proti nim být námitek, kdyby je neobnovili právě nacističtí okupanti v době protektorátu. Původně však lilie byly podobně jako šachování orlice stříbrné. Kromě toho lilie i písmeno Z byly uměle spojeny až v 19. století. Jediným kladem by bylo výrazné odlišení od orlice olomoucké.

Aby bylo dosaženo shody znaku a vlajky města Znojma, aby znak byl heraldicky správný a vlajka vexilologicky správná, tedy vycházela z tinktur městského znaku, a aby přitom bylo zohledněno odvození městského znaku z erbu moravských markrabat, zeměpánů, kteří byli po celý středověk i raný novověk majiteli, vrchními pány města, jak ostatně docela správně napsal Jiří Kacetl, aniž by se tím řídil, je žádoucí doporučit jako znak města Znojma stříbrno-červeně šachovanou orlici se zlatou zbrojí a korunou a červeným jaykem, která na prsou nese modrý štítek se zlatým písmenem Z. Jako vlajku města je žádoucí doporučit vlajkový obdélníkový list v poměru 2 : 3 se dvěma vodorovnými pruhy, horní bílý, dolní červený, modré karé s bílo-červeně šachovanou žlutě korunovanou orlicí se žlutou zbrojí a červeným jazykem, nesoucí na prsou modrý štítek se žlutým písmenem "Z".


 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat