ZA MORAVU

Jen hlupák obrací svůj omyl ve ctnost a vychloubá se tím (Mika Waltari, finský spisovatel, novinář a dramatik, 20. stol.)

Stanovisko osvětového spolku Za Moravu k stránkám Moravské národní obce

Na stránkách Moravské národní obce lze zjistit, čím se tento spolek zabývá a také jejich názory. Pro vzdělaného čověka není těžké rozpoznat, že se znalostmi jsou členové tohoto spolku na štíru. Není proto divu, že některé chráněné počítače zobrazovaly při zadání webové adresy Moravské národní obce varování, že se jedná o stránky velmi nedůvěryhodné. Obsah těchto stránek prozrazuje, že se nejedná ani tak o seriózní informace, jako spíš o skrytou politickou propagandu ve prospěch politických subjektů, jejichž členů je tento údajně nepolitický spolek plný.

V posledních letech se stránky tohoto spolku soustřeďují převážně na propagaci v podstatě protistátních symbolů prostřednictvím aktivity šíření a vyvěšování vlajky politické strany Moravané. Tento spolek ignoruje sktečnost, že existují nějaká pravidla, zvyklosti a zákony. Osvětový spolek Za Moravu odmítá anarchii a svérázná pravidla vytvořená Moravskou národní obcí, nenápadně podstrkovaná veřejnosti a dokonce i orgánům státní správy a volených samospráv.

Přestože byla Moravská národní strana opakovaně a dlouhodobě upozorňována na rozporuplnost své činnosti, která nedělá dobré jméno naší moravské vlasti, přestože byla opakovaně upozorňována na chyby, překrucování a manipulativní charakter jejích stránek, přestože byla opakovaně upozorňována na nepravdivé (mnohy záměrně) informace na těchto stránkách, k žádné nápravě či alespoň snaze o nápravu nedošlo. Odpovědí na upozornění na chyby byla zatvrzelost, umíněnost a tvdohlavá obhajoba svých chyb a scestných názorů, popírání faktů a zpochybňování názorů vědeckých pracovníků a argumentačně chabá prohlášení. Moravská obec se zásadně řídí temito pravidly: Nic nevědět, důkazy odmítnout, argumenty neslyšet, dokumenty prohlásit za falzifikáty a citace z nich za lži. Zkrátka celý svět lže, jen Moravská národní obec má pravdu. K té jejich pravdě dospějí tak, že fakta překroutí a zfalšují.

Moravská národní obec si v rámci své snahy o potlačení tradičních a odvěkých moravských symbolů vybrala unáhlené a chybné právně nezávazné usnesení zemského sněmu z roku 1848, které však nevešlo v platnost. Proč si nevybrala tištěné zprávy o usneseních moravského zemského sněmu, které se každoročně až do r. 1848. vydávaly tiskem a které mají na titulním listě buď vně nebo uvnitř moravskou orlici červenobílou, nikdy nijak nevysvětlila.

Stránky Moravské národní obce jsou plné samochvály, jak se jim jejich omyl daří úspěšně šířit Moravou a fotogalerie jejich stránek hraje žlutočervenými barvami, jak se jejich hlavní činnost zvrhla v doslovný hon na světový rekord v počtu snímků s jimi šířeným výtvorem, kdy se mnohdy sami fotí v různých více či méně přirozených situacích se svým žlutočerveným talismanem. Korektní modré vlajky stále více se šířící Moravou však neprojdou cenzurou administrátora, stejně jako komentáře informující o objektivní situaci. Vrcholem manipulace je interaktivní mapka na stránkách Moravské národní obce, kdy tento spolek podvádí jak náhodné návštěvníky stránek, tak sám sebe, když na této mapce je les žlutočervených vlaječek u obcí, které údajně vyvěšují vlajku Moravy. Tyto žlutočervené vlaječky však straší i u jmen obcí, které moravskou vlajku nikdy nevyvěsily a taktéž u obcí, které vyvěšují skutečnou vlajku Moravy, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí. Moravská národní obec dokonce odmítla oficiální žádost starosty jedné z brněnských městských částí o nápravu. Z toho vyplývá, že podvádění je ze strany Moravské národní obce cíleným záměrem.

Další kapitolou těchto lžistránek jsou dezinformace a překrucování faktů. Je možné si přečíst například tyto bludy: "Dne 7. prosince 1462 vydal římský císař Bedřich III. Habsburský majestát, ve kterém na žádost obyvatel Moravy, v čele se zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé, změnil dosavadní znak Markrabství moravského tak, že bílou tinkturu bílo-červeně šachované orlice povýšil na žlutou neboli zlatou. Stalo se tak odměnou za vojenskou pomoc, kterou mu Moravané poskytli proti odbojným Rakušanům. Erbovní listina byla následně uložena mezi zemská privilegia a v budoucnu opakovaně potvrzována moravskými panovníky. Z figury orlice byly odvozeny také zemské barvy „zlatá a červená“, kterých se používalo k výzdobě moravské zemské sněmovny nebo při pečetění dokumentů. V současnosti se znak i barvy uplatňují na moravské vlajce. Na privilegium udělené císařem Bedřichem III. navázal moravský zemský sněm, který přijal dne 14. srpna 1848 památné usnesení: „Země Moravská podrží svůj dosavadní erb co erb země, totiž: v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího, korunovaného orla. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“

Na to, že se jedná o šest vět, je tam nesmyslů víc než dost. Listina určitě nebyla vydána na žádost obyvatel Moravy. Fridrich III. nemohl změnit znak, protože k tomu neměl pravomoc. Bílo-červené šachování nepovýšil, neboť tinktury jsou si naprosto rovnocenné, žádná není vyšší nebo nižší. Listina nemohla být opakovaně potvrzována moravskými panovníky, protože nevešla v platnost. Proč by panovníci potvrzovali neplatnou listinu? Na moravské vlajce se v současné době neuplatňují znak a barvy, ale figura červenobíle šachované orlice. Usnesení obsahuje chybnou informaci o domnělém dosavadním znaku, který byl ve skutečnosti s orlicí šachovanou stříbrnou a červenou tinkturou.