Hlupákům vědomosti vždycky překážely (Richelle Mead, americká spisovatelka 20. - 21. stol.)

Stanovisko k tzv. učebnici Morava - dějiny země uprostřed Evropy

Moravské národní obci již nestačí svoji soukromou symboliku podstrkovat veřejnosti a podvodně ji vydávat za historickou moravskou. Nedávno tento spolek přišel s tzv. učebnicí Morava - dějiny země uprostřed Evropy. Pro ultramoravské politické aktivisty je to jistě skvělé a příjemné počteníčko, ale historik, pokud by přímo nežasl, by alespoň významně pozvedl obočí.

Tzv. učebnice, kterou je třeba chápat spíš jako propagační materiál, je sice podrobná, psána o Moravě jako subjektu historie, ale obsahuje dost historiografických nepřesností na to, aby mohla být dobrou učebnicí. Text až příliš zabíhá do podrobností, o kterých toho autor mnoho neví. Při pohledu na to, kdo se podílel na jejím obsahu, je možné si všimnout, že koncepce, úvod a část textu je dílem zástupce ředitele soukromé školy v Brně Mgr. Ondřeje Hýska. Kdyby publikace neobsahovala tolik chyb a nebyla psána subjektivně, mohla to být poměrně dobrá učebnice pro moravské žáky. Řada nepřesností, kterých si je možné všimnout již při letmém pohledu, z ní však činí nekvalitní dílo. Zde jsou poznámky k některým nepřesnostem:

Římané se údajně pokoušeli posunout hranici impéria až k Labi a vytvořit novou provincii Germania. Provincie se údajně měla jmenovat Marcomania, (prý podle Marca Aurelia), měla být v již existující Germanii (geografické pojmenování Římany). O zdůvodnění názvu (Marko-man = hraničář) by se dalo přinejmenším polemizovat. Hranice je spíš limes. Název Marcomania nemá spojitost s jménem Marca Aurelia, ale s kmenem Markomanů. Když už se má jednat o Římanech na Moravě, chybí zmínka o římské posádce u Starého Města a u Olomouce. V tu dobu začali mít Římané problémy s udržením dosavadního rozsahu říše a sami se sebou, než aby uvažovali o rozšíření hranice k Labi.

Že Morava nespadala pod sféru vlivu Sámova svazu, to je dosti iracionální představa, naopak je snaha zde lokalizovat jeho neznámé ústředí. Pohraniční pevnost Wogastisburg, pokud měla být skutečně pohraniční, nebyla na dnešním česko-německém pomezí, ale na tehdejším slovansko-franském pomezí, tedy asi o 100 km západněji.

Pokud někdo vládl za mladého císaře Michaela III., byla to v době jeho nezletilosti císařovna Theodora II. Bardas byl sice později jeho rádcem, ale ne vládcem, Michael byl již plnoletý. Věrozvěsti přišli na Moravu v roce 863, dokonce nejspíš koncem jara, nikoliv v roce 864. Není rovněž pravdou, že patriarcha Konstantinovi nepřál. Patriarcha Jan byl čerstvě sesazen. Nástupcem Jana Grammatika byl patriarcha Methodios I. a od roku 847 zbožný a spravedlivý Ignatios I. Není myslitelné, že by někdo z nich Konstantinovi nepřál, stejně jako jeho učitel a pozdější patriarcha Fotios. Vždyť Konstantin byl chráněncem kancléře Theoktista a ten byl, jako všichni, Konstantinem nadšen. Nabízel Konstantinovi funkci stratéga (císařského místodržitele), Konstantin však dal najevo touhu po vědění a kolem roku 847 dokončil studia na cařihradské vysoké škole. Theoktistos dal Konstantina vysvětit na kněze a aby svého oblíbence neztratil z blízkosti, jmenoval ho patriarchovým knihovníkem a archivářem při chrámu Svaté Moudrosti a zároveň jeho jakýmsi tajemníkem s právem hlasovacím v církevně-soudních záležitostech. Když Konstantin utekl do samoty, dal ho Theoktistos s pomocníky hledat a když jej našli, Konstantin nechtěl přijmout znovu funkci knihovníka, přijal raději nabízené místo profesora filozofie na dvorní vysoké škole. K Arabům se Konstantin nevydal roku 855, to už byl zpátky a za Metodějem odešel do kláštera (tedy ne o rok později). O misi k Arabům byl požádán již v roce 851. Metoděj se narodil spíš roku 813, než 815.

Sv. Kliment nebyl 3. papežem, ale 3. nástupcem, tedy 4. papežem. Makedonské nářečí nebylo praslovanštinou, ale slovanštinou. „Nepopsatelnou Rostislavovu pevnost, tak nepodobnou všem ostatním“ je dost odvážné ztotožňovat s Mikulčicemi, neboť ta se příliš nelišila od všech ostatních. Svatopluk si nepozorovaně nevynutil vstup do Rostislavova města, šel tam vyjednávat a o tom se vědělo. Že Rostislav nikdy neusiloval o sjednocení Slovanů, je čirá spekulace. Že se to povedlo až Svatoplukovi, je jiná věc. Stejná smyšlená spekulace je tvrzení, že Svatopluk nemohl být vlastníkem Metodějových kostelů. Kostely se stavěly na náklady panovníka a velmožů, nikoliv Metoděje. Metodějovi byly pouze svěřeny kostely s duchovenstvem do správy.

Metodějův hrob sice nebyl nalezen, prameny uvádějí zeď za oltářem sv. Bohorodičky v hlavním moravském chrámu (katedrále). Nemůže se tím však mínit tzv. trojlodní bazilika (III. kostel) na hradišti Valy u Mikulčic s hrobem č. XVI/580, hrobová výbava totiž odpovídá hrobu válečníka doby pohanské s milodary, nikoliv křesťanského arcibiskupa. Chrám v Sadech u Uherského Hradiště je možný, ale hrob byl nalezen prázdný a bez důkazu, že by patřil známému světci. Pokud snad někdy patřil, byl zřejmě přenesen neznámo kam. Arnulf nebyl strýcem Mojmíra II. To jen nemanželský syn Arnulfa měl stejné jméno po svém kmotru Svatoplukovi I. Arnulf tedy nebyl bratrem Svatopluka I.

Stará Morava nebyla v roce 906 rozdrcena a zcela nezaniká. K roku 906 píše Saský letopisec, že „Uhři byli poraženi Moravany“. Kronika Ekkeharda z Aury uvádí: „Uhři byli pobiti od Moravanů“. Saské dějiny I sestavené mnichem Widukindem, kapitola XX., píší k roku 908: „Zmíněné vojsko Uhrů, vedené Slovany, způsobilo v Sasku mnoho strázně.“ Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 942 píše: „Silvestr byl vysvěcen jako druhý moravský biskup a seděl (na biskupském stolci) devatenáct let“ V době maďarského nájezdu do Španělska r. 942 byl u Leridy zajat maďarský bojovník, který vypovídal, že na sever od sídel Maďarů leží město či země Morava. Morava tedy přežívá ještě nejméně 40 let, než se prameny odmlčí na delší čas.

To byl začátek "učebnice". Další text nebyl raději probírán. Obr. 520 tzv. vlajky Moravy na konci "učebnice" je kapitolou samou pro sebe. Už jen tato informace toto dílo silně degraduje. Účelová lež do učebnice určitě nepatří.

Jedná se tedy o další z demagogických činností Moravské národní obce, podobně jako ta jejich politická vlajková iniciativa. Ostatně vypadá to, jako by tento slepenec byl coby další forma podprahové indoktrinace sestaven pouze kvůli té protislovanské a proněmecké symbolice vykonstruované politickou stranou Moravané a propagované Moravskou národní obcí. Snad proto, aby se dalo "argumentovat", že ten soukromý výtvor je v učebnici. A co je psáno, to je dáno, že? Jako politická propaganda by toto dílo snad mezi neznalým lidem nějakým způsobem uspělo. Ale asi sotva jako hodnotná učebnice. Není vyloučeno, že by něco takového současné Ministestvo školství dokonce tolerovalo jako učebnici, vždyť to, co se dostává do škol z jednoho pražského vydavatelství např. v podobě publikace Středověk – dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, svědčí o tom, že někteří pracovníci tohoto vydavatelství nedohlédnou dál, než do Horních Počernic a časově někam k roku 1918. Nakladatelství Kartografie Praha bez skrupulí vymazalo Moravu z historie. Avšak text Moravskou obcí propagované čítanky pro moravské aktivisty by byl nepochybně rozcupován odbornou oponenturou. Píše se tam pouze o Moravě a to se z pohledu některých pražských institucích příliš nemusí. To však nikterak neomlouvá chyby v tzv. učebnici pro moravské žáky a už vůbec ne lživou informaci ohledně symbolů Moravy. Chybami se žáci nemusejí mást ani z české ani z ultramoravské strany. Na téma pokusu Moravské národní obce podstrčit školám tento neodborný výtvor ostatně již před několika lety pro jistotu s Ministerstvem školství komunikoval jednatel spolku Za Moravu Pavel Josífek.




 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat