Pozlacené bronzové plakety z hradiska v Bojné na výstavě v Centru slovanské archeologie v Uherském Hradišti
Ještě před založením spolku Za Moravu se někteří pozdější zakládající členové ve čtvrtek 25. listopadu 2010 v 17 hodin v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě zúčastnili vzpomínkového podvečera u příležitosti 25. výročí úmrtí prof. Viléma Hrubého. Součástí podvečerní besedy bylo promítnutí filmu „Dva roky s profesorem“. Jako hosté vystoupili archeolog doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. a režisér filmu Ing. Jiří Deml.
Ještě před založením spolku Za Moravu se někteří pozdější zakládající členové v úterý 30. listopadu a ve středu 1. prosince 2010 zúčastnili Mezinárodního odborného sympozia v Hodoníně s názvem "Národní kulturní památka Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech - památka světové hodnoty" s exkurzí do areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích. Výklad provedl PhDr. Lumír Poláček, CSc., vedoucí archeologického výzkumu na této lokalitě. Na sympoziu vystoupili: prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno), prof. PhDr. Alexander T. Ruttkay, DrSc. (Archeologický ústav SAV Nitra), PhDr. Lumír Poláček, CSc. (Archeologický ústav AV ČR Brno), Rev. Prof. PhDr. Francesco Braschi (Biblioteca Ambrosiana, Milano), Dr. Peter Šalkovský, DrSc. (Archeologický ústav SAV Nitra), Prof. Dr. Eike Gringmuth-Dallmer (Deusche Archaologische Institut, Berlin), PhDr. Blanka Kavánová, CSc. (Archeologický ústav AV Brno), PhDr. Elisabetta Gagetti, PhD. (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno), PhDr. Marie Pardyová, CSc. (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno), prof. PhDr. Petr Sommer (Archeologický ústav AV ČR, Praha).
V týdnu od 26. června 2012 do 2. července 2013 se členové spolku Za Moravu v Archeoskanzenu Modrá denně aktivně a některé dny i s rodinnými příslušníky zúčastnili natáčení historického filmu a dokudramatu "Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů.
Město Uherské Hradiště, Slovácké muzeum a Muzejní spolek v Uherském Hradišti uspořádal ve čtvrtek 21. února 2013 v 17.00 hodin v Komorním sále Reduty na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti přednášku nazvanou Geofyzikální průzkum v roce 2012 pod současným terénem Masarykova náměstí. S výsledky průzkumu posluchače, mezi nimiž nechyběli ani členové spolku Za Moravu, seznámil Mgr. Petr Dresler, Ph.D. a Bc. Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno. Geofyzikální průzkum prokázal existenci pozůstatků kostela sv. Jiří, který na náměstí stával až do roku 1785. Zachytil však také shluk zdiva, který by mohl patřit velkomoravské kapli sv. Jiří.
V týdnu od 25. února 2013 do 3. března 2013 se členové spolku Za Moravu v Archeoskanzenu Modrá denně aktivně zúčastnili natáčení historického filmu a dokudramatu "Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů.
Členové budoucího spolku Za Moravu se ve čtvrtek 12. dubna 2012 v 17 hodin v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě na Jezuitské ulici zúčastnili přenášek doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc., Mgr. Jiřího Galušky a PaedDr. Jiřího Jilíka na téma Stupavská falza o hledání domnělého hrobu sv. Metoděje v Chřibech.
V sobotu 30. března 2013 krátce po poledni se zástupce spolku Za Moravu setkal v Praze 3 v klubovně Klubu přátel Žižkova v Blahoslavově ulici s předními vexilology České republiky za účelem konzultace vlajkové problematiky. Tam se totiž konala výroční členská schůze České vexilologické společnosti, které se následně zástupce Osvětového spolku Za Moravu zúčastnil. Výsledkem účasti na schůzi a příznivého dojmu z jednání oplývajícího odbornými znalostmi členů České vexilologické společnosti byl vstup zástupce spolku Za Moravu do řad vexilologů.
V pátek 5. dubna 2013 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě zúčastnili slavnostního představení trojdílné publikace "Pravdivý příběh Konstantina a Metoděje", kterou připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Zlínský kraj ve spolupráci s kolektivem autorů.
V neděli 14. dubna 2013 si členové spolku udělali exkursi po velkomoravských hradištích Pohansku u Břeclavi a Valech u Mikulčic.
V sobotu 27. dubna 2013 se členové spolku Za Moravu s přáteli Chřibů a velkomoravské historie vydali na společný výšlap po lokalitách spojených s velkomoravskou historií po trase Osvětimany, hora svatého Klimenta, Svatá hora, Svatoplukova mohyla, Hroby u Stupavy, Kazatelna. Sraz, start a i cíl byl v kepmu pod Vlčákem v Osvětimanech. Akci pořádala Historická společnost Starý Velehrad, průvodcem byl Bořek Žižlavský.
V úterý 7. května 2013 v 18 hodin se členové spolku Za Moravu v archeoskanzenu v Modré zúčastnili vernisáže výstavy Cyril, Metoděj a Veligrad. Po vernisáži následovalo divadelní představení na cyrilometodějské a velkomoravské téma.
Ve čtvrtek 9. května 2013 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu v Baťově institutu ve Zlíně zúčastnili vernisáže výstavy Cyrilometodějský Velehrad. Výstavu připravilo Slovácké muzeum v Uherské Hradišti.
Ve čtvrtek 6. června 2013 v 17 hodin se v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě členové spolku Za Moravu zúčastnili vernisáže výstavy "Veligrad, z knížecích hrobů".
V sobotu 8. června 2013 po 18. hodině v Archeoskanzenu v Modré u Velehradu se členové spolku Za Moravu zúčastnili besedy s hlavními představiteli filmu a dokudramatu "Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů". Přes noc pak ve skanzenu probíhala pokusná tavba repliky zvonu nalezeného na velkomoravském hradišti Bojná na Slovensku.
V pátek 14. června 2013 navštívili členové spolku Za Moravu slavnostní komponovaný večer na Sadské metropolitní Výšině svatého Metoděje nad Uherskýnm Hradištěm, který byl spojený s multimediální prezentací národní kulturní památky Uherské Hradiště-Sady a koncertem cimbálové muziky Hradišťan.
V sobotu 15. června 2013 se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky v terénu. Zájemce o historii Velké Moravy provedl po autentických velkomoravských lokalitách veligradské aglomerace vědecký pracovník Moravského zemského muzea doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Na programu byla exkurze v prostoru Myklíkova naleziště, staroměstských Špitálek a Christinova valu. Jednalo se o další z mnoha doc. Luďkem Galuškou organizovaných podobných akcí.
V neděli 23. června 2013 ve 14:30 v přednáškové místnosti Slovanského hradiště Valy u Mikulčic si členové spolku Za Moravu vyslechli přednášku prof. PhDr. Josefa Ungera, DrSc. s názvem Kde jsou pohřbeni svatí Cyril a Metoděj.
V pátek 5. července 2013 v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě členové spolku Za Moravu zhlédli pásmo sestavené z úryvků děl cyrilometodějské literátní školy a staroslověnského sborového zpěvu. Účinkovali Vladimír Doskočil a Farní sbor Buchlovice. Akci připravil PaedDr. Jiří Jilík a Historická společnost Starý Velehrad.
V neděli 7. července 2013 ve 14:30 v prostoru Slovanského hradiště Valy u Mikulčic se členové spolku Za Moravu zúčastnili a zapojili do přednášky a besedy Mons. prof. PhDr. Petra Piťhy, CSc., dr. h. c. o sv. Cyrilu a Metoději.
V neděli 28. července 2013 v 10 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili slavnostní pravoslavné mše na metropolitní Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech.
Ve čtvrtek 8. května 2014 si zástupce spolku Za Moravu prohlédl spolu s památkáři interiér rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě a Muzeum velké Moravy na hradišti sv. Hippolyta u Znojma.
V sobotu 9. května 2015 se členové spolku Za Moravu spolu s pěti desítkami dalších zájemců o velkomoravskou historii zúčastnili výstupu na horu sv. Klimenta u Osvětiman. Průvodcem po lokalitě byl vedoucí Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc.
Ve sobotu 6. června 2015 se zájemci o velkomoravskou historii vydali do míst, kde v 9. století stálo centrum velké říše. Průvodcem byl vedoucí Centra slovanské archeologie doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Ani zde nechyběli členové spolku Za Moravu.
Ve čtvrtek 6. srpna 2015 navštívili členové spolku Za Moravu Muzeum Velké Moravy ve Znojmě.
V sobotu 10. října 2015 uspořádala Historická společnost Starý Velehrad pěší exkurzi na Holý kopec nad Buchlovicemi. Členové spolku Za Moravu si spolu se zájemci o dějiny kraje Veligradu prohlédli v terénu dodnes velmi zřetelné valy někdejšího hradiska pravěkého lidu lužické kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové.
V pondělí 19. října 2015 si členové spolku Za Moravu v přednáškovém sále zlínské hvězdárny vyslechli přednášku Ing. arch. Ivana Havlíčka o výsledcích výzkumné mise americké sondy New Horizons, která 14. července 2015 prolétla kolem Pluta, někdejší 9. planety sluneční soustavy, která v době průletu sondy byla 33x dále od Slunce, než Země. Sonda po cestě trvající 9,5 roku, během níž byly planeta přeřazena do kategirie tzv. trpasličích planet, dorazila k primárnímu cíli a pořídila přes sto snímků s úžasným rozlišením až 250 m na pixel. Překvapivé snímky dokázaly, že jde o aktivní svět s horami vysokmi přes 3 kilometry, jejichž štíty jsou tvořeny ledem, který je při teplotě -230°C pevný jako skála, rozsáhlými ledovými pláněmi poprášenými dusíkovým a metanovým sněhem. Na povrchu Pluta jsou rovněž impaktní krátery. V případě měsíce Charonu byl nasnímán i obrovský kaňon hluboký kolem 9 km.
V pátek 20. května 2016 členové spolku Za Moravu navštívili výstavu v Centru slovanské archeologie v Uherském Hradišti, kde byly vystaveny unikátní archeologické nálezy ze západoslovenské Bojné. Ve večerních hodinách si vyslechli přednášky Fenomén Bojná a fenomén Triglav. Přednášky přednesli ředitel Archeologického ústavu SAV v Nitře doc. PhDr. Matej Ruttkay a archeolog Univerzity ve slovinské Lublani prof. Dr. Andrej Pleterský.
V sobotu 4. června 2016 se členové spolku Za Moravu zúčastnili zájezdu do Bojné a Nitry pořádaného Historickou společností Starý Velehrad. Obě slovenské lokality jsou spojeny s historií Velké Moravy.
V sobotu 24. září 2016 se členové spolku Za Moravu zúčastnili další přednášky v terénu. Ctitele velkomoravské historie provedl po autentických velkomoravských lokalitách veligradské aglomerace opět vědecký pracovník Moravského zemského muzea doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Na programu byla tentokrát exkurze v prostoru velkomoravských mocenských center Na Valách a na Dědině.
V sobotu 15. října 2016 zavítali členové spolku Za Moravu do proslulé archeologické lokality Mikulčice-Valy. Dvouhodinová terénní komentovaná prohlídka Slovanského hradiště Valy u Mikulčic s vedoucím mikulčického výzkumu PhDr. Lumírem Poláčkem, CSc. z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v.v.i., střediska výzkumu Mikulčice se konala v rámci Mezinárodního dne archeologie a byla zahájena v 10 hodin a vzhledem k velkému zájmu přítomných se nepatrně protáhla. Návštěvníci měli totiž příležitost navštívit konkrétní místa nejvýznamnějších objevů v terénu i s odborným komentářem z úst nejpovolanějších.
V pondělí 17. října 2016 od 17:30 do 19:30 se v rámci Mezinárodního dne archeologie konala v přednáškovém sále Městské knihovny v Hodoníně přednáška - Velká Morava očima archeologa. PhDr. Marian Mazuch, PhD. z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v.v.i., středisko výzkumu Mikulčice povídal o tom, proč existovala a jak vypadala velkomoravská hradiště, kdo a jak tam žil a čím vlastně mohou přispět nejnovější archeologické výzkumy k poznání historie Velké Moravy. Po přednášce se do fundované diskuse zapojili členové spolku Za Moravu.
V sobotu 11. března 2017 se členové spolku Za Moravu zúčastnili poznávací výlet do Archeologického muzea v Ostrožské Lhotě, který zorganizovala Historická společnost Starý Velehrad. Muzeum, vzniklé díky místním nadšencům a neprofesionálním archeologům (Spolek přátel historie), patří obci a bylo otevřeno v roce 2011 při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky o Ostrožské Lhotě.
Ve středu 22. března 2017 v 17:00 v Event Centru ve Starém městě na náměstí Velké Moravy si členové spolku Za Moravu vyslechli zajímavou přednášku pořádanou Centrem slovanské archeologie Moravského zemského muzea ve spolupráci s městem Staré Město. Jak už název pořadatele i místa přednášky napovídá, téma se týkalo Velké Moravy a přednášejícím nebyl nikdo jiný, než archeolog, historik a popularizátor vědy doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Název přednášky zněl přesně: Knížata, velmoži a jejich manželky z doby Velké Moravy.
V neděli odpoledne 9. dubna 2017 využili členové spolku Za Moravu příjemného jarního počasí a zúčastnili se slavnostního představení nové knihy příběhů z buchlovských hor s názvem Muž, který viděl démona. Představení knihy proběhlo u kaple sv. Barbory, nechyběla ani prohlídka interiéru kaple.
V neděli 14. května 2017 si členové spolu Za Moravu vyslechli přednášku brněnského historika Mgr. Aleše Flídra, nazvanou Architektonická tvář středověkého Velehradu. Přednášku uspořádala v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě Historická společnost Starý Velehrad ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. Přednášející seznámil přítomné s okolnostmi založení velehradského kláštera v letech 1204-1205 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem a olomouckým biskupem Robertem.
V sobotu 20. května 2017 se členové spolku Za Moravu zúčastnili jednodenního autobusového zájezdu do rakouského Archeoparku Carnuntum v Dolních Rakousích při Dunaji. Zájezd zorganizovala Historická společnost Starý Velehrad. První zastávka se konala v městě Bad Deutsch-Altenburg v muzeu Carnuntinum. Další cesta směřovala do míst bývalého civilního římského města Petronell-Carnuntum (zázemí vojenského tábora) s dalšími expozicemi a prohlídkami základů a částečných rekonstrukcí soukromých budov a domů pro veřejnost (tržnice, lázně, amfiteátr). Na zpáteční cestě následovala návštěva místního muzea se zajímavou pravěkou expozicí v městečku Stillfried, poté zastávka u památníku bitvy na Moravském poli u vesnice Dürnkrut, kde v roce 1278 zahynul český král Přemysl Otakar II.
V sobotu 3. června a v neděli 4. června 2017 od 9:00 do 17:00 na Slovácku otevřely své prostory desítky objektů lidového stavitelství a malých muzeí. Členové spolku Za Moravu během jednoho víkendu navštívili více než deset památkových objektů v okolí Uherského Hradiště.
V pátek 21. července 2017 navštívili členové spolu Za Moravu Muzeum Velké Moravy na hradišti sv. Hippolyta u Znojma a ve městě Znojmě si prohlédli městské hradby.
V sobotu 14. října 2017 se členové spolku Za Moravu přidali k výletu do Přerova organizovaném Historickpou společností Starý Velehrad. Po prohlídce všech expozic Muzea Komenského (historie, národopis, školství, archeologie atd.), sídlícího v zámeckém areálu na Horním náměstí, se účastníci občerstvili v zámecké cukrárně, sloužící jako informační centrum a galerie. Následovala prohlídka městského opevnění, městského parku v krásných podzimních barvách a oběd v příjemném prostředí zahradní restaurace.
Ve středu 15. listopadu 2017 v 17 hodin byli členové spolku Za Moravu účastníky přednáškového večera v Jezuitském sklepě Event centra na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě na téma Staré město Rostislavovo a Veligrad.
Vestibul Památníku Velké Moravy ve Starém Městě 6. prosince 2017 v 17:00 hostil historika umění Mgr. Aleše Frídla z Masarykovy univerzity v Brně. Přednášející pohovořil o životě a architektuře cisterciáckých klášterů. Mezi posluchači nechyběli ani členové spolku Za Moravu.
Ve středu 10. ledna 2018 v 16:00 si členové spolku Za Moravu vyslechli zajímavou přednášku Mgr. Zdeňka Smiřického o zapomenutém barokním skladateli - kantoru Josefu Schreierovi, mj. autorovi Moravské mše vánoční. Hudební přednášku, která se konala ve 2.podlaží Baťova institutu 14/15, připravila Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.
Ve dnech 11. 1. 2018 – 21. 1. 2018 vystavovalo Slovácké muzeum ve své hlavní budově ve Smetanových sadech v Uherském Hradišti aktuální archeologické nálezy pocházející z výzkumu ZUŠ v Uherském Hradišti na Mariánském náměstí. Prohlídku artefaktů, zejména unikátní arabské mince, si nenechali ujít ani členové spolku Za Moravu.
Ve středu 7. března 2018 v 17 hodin si členové spolku Za Moravu v 5. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 vyslechli přednášku Mgr. Miroslava Popelky z Ústavu archeologické památkové péče v Brně, která byla věnována aktuální a diskutované problematice spolupráce archeologů s tzv. detektoráři, včetně prezentace jejích výsledků ve Zlínském kraji.
Ve středu 28. března 2018 v 17 hodin si členové spolku Za Moravu v 5. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 vyslechli přednášku Mgr. Martina Golce, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Přednáška doprovodila v tu dobu probíhající archeologickou výstavu Hledači ztraceného času.
V sobotu 31. března 2018 se členové spolku Za Moravu zúčastnili slavnostního představení nových publikací Historické společnosti Starý Velehrad a Expedice Chřiby, které se uskutečnilo v zaplněném tanečním sále hradu Buchlova. První byla představeno druhé upravené a doplněné vydání knihy Buchlov - historie a příběhy hradu autora Bořka Žižlavského, které vyšlo v zavedené edici Expedice Chřiby - Chřiby záhadné a mytické. Knihu přivítal do života mj. i hrabě Leopold Berchtold v podání Vladimíra Procházky. Poté byl představen sborník Historické společnosti Starý Velehrad kolektivu autorů, nazvaný Krajem Veligradu, který je nástupcem někdejších Sborníků velehradských, z nichž poslední vyšel v roce 2000. Program doplnilo vystoupení pěveckého sboru Stoprounští vinaři z Boršic. Po představení nových publikací se uskutečnila pro některé zájemce prohlídka interiérů hradu Buchlova a zájemci si mohli knihy zakoupit od nakladatelství Buchlov Milana Železníka ve vstupní místnosti na druhém hradním nádvoří.
Ve čtvrtek 5. dubna 2018 v 16 hodin si členové spolku Za Moravu vyslechli přednášku prof. PhDr. Dušana Uhlíře, CSc."Napoleon mezi revolucí a císařstvím", pořádanou Slováckým muzeem a Muzejní společností Uherské Hradiště. Přednáška se konala v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici. Přednáška byla doplněna promítnutím filmu Ing. Jiřího Demla Pole za Slavkovem.
Ve čtvrtek 12. dubna 2018 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Mgr. Jaroslava Bartíka s názvem "Archeologický výzkum ve sklepních prostorách ZUŠ v Uherském Hradišti" o výsledcích záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v budově ZUŠ v Uherském Hradišti v závěru roku 2017., konané v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici.
Ve středu 18. dubna 2018 v 17:00 se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky památkáře Radima Vrly z Národního památkového ústavu "Nové poznatky o stavebních dějinách hradu Buchlova", konané v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.
Ve čtvrtek 26. dubna 2018 v 18 hodin byli členové spolku Za Moravu hosty slavnostního představení knihy doc. Luďka Galušky "Slované - stopy předků o Moravě v 6. - 10. století, které proběhlo za účasti významných hostů v Jezuitském sklepě Event centra na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě
Ve středu 9. května 2018 navštívili členové spolku Za Moravu v rámci Muzejní noci komentovanou prohlídku Arcibiskupského zámku v Kroměříži.
Ve čtvrtek 17. května 2018 v 17 hodin navštívili členové spolku Za Moravu vernisáž výstavy "Na trhu Moravanů aneb když otroci byli zbožím" v archeoskanzenu v Modré u Velehradu.
V sobotu 19. května 2018 se členové spolku Za Moravu zúčastnili autobusového zájezdu pořádaného Historickou společností Starý Velehrad. Cesta směřovala do Kopčan do velkomoravského kostela sv. Markéty Antiochijské, následovala prohlídka hradu Děvína u Bratislavy, poslední zastávkou bylo archeologické muzeum v Pavlově.
V sobotu 2. června 2018 od 16:30 v Sále kardinála Tomáše Špidlíka Velehradského domu Cyrila a Metoděje na Velehradě se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky RNDr. Dalibora Sokoloviče, PhD., na téma Miroslavovo evangelium - klenot srbské kultury 12. století. Od 17:00 si v Muzeu Bible na Velehradě se zúčastnili instalace a prohlídky exponátu ze Srbska - Miroslavova evangelia z roku 1180 a exponátu z Lužice - Novy zakon z roku 1548. Akce probíhala v rámci 5. Dny slovanské kultury 2018.
V neděli 3. června 2018 využili členové spolku Za Moravu možnosti navštívit památkové objekty, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné. Tento víkend na Slovácku bylo zpřístupněno veřejnosti několik desítek objektů lidového stavitelství a malých muzeí.
V pátek 8. června 2018 si členové spolku Za Moravu nenechali ujít oživlou historii na Výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech. Komponovaný program Noc s Metodějem pořádá každoročně město Uherské Hradiště, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Klub kultury Uherské Hradiště.
V sobotu 9. června 2018 členové spolku Za Moravu absolvovali prohlídku vnitřních i venkovních prostor kláštera na Velehradě s odborným komentářem.
Ve čtvrtek 19. července 2018 v 17:00 byla v 1. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 vernisáží zahájena výstava Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Výstava trvala do 14. října 2018.
Ve středu 19. září 2018 v 17 hodin se či členové spolku Za Moravu vyslechli přednášku PhDr. Karla Müllera ze Zemského archivu v Opavě. Přednáška byla úvodní akcí přednáškového cyklu v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně a byla pořádaná ve spolupráci se Státním okresním archivem Zlín. Přednáška informovala o vývoji heraldických symbolů československé státnosti s důrazem na období od vzniku Československé republiky v roce 1918 do současnosti. Přednášku uspořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve 2. podlaží 15. budovy Baťova institutu 14/15 v přednáškovém sále B.
Ve středu 17. října 2018 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu vyslechli přednášku Mgr. Milana Řepy, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. s názvem Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Bilance historického vývoje zemí Koruny české od poloviny 18. století do předvečera první světové války odpověděla na otázky kolem směřování Čechů, Moravanů a Slováků k samostatnému státu a jak se měnily postoje k setrvání v monarchii. Přednášku uspořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve 2. podlaží 15. budovy Baťova institutu 14/15 v přednáškovém sále B.
Ve čtvrtek 18. října 2018 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky doc. PhDr. Jiřího Pernese, Dr., s názvem Habsburkové a české země v 19. a 20. století, konané v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici v areálu bývalých kasáren. Přednáška byla zaměřena na dějinný vývoj českých zemí a především na osobu a vládu císaře Františka Josefa I., stejně jako na jeho nejbližší příbuzné, na jejich životní osudy.
Ve čtvrtek 25. října 2018 členové spolku Za Moravu navštívili vernisáž výstavy "Domov, který by byl pýchou", mapující aktivity firmy Baťa v oblasti bydlení. Výstava Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně se konala v 1. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15.
Ve středu 7. listopadu 2018 odpoledne navštívili členové spolku Za Moravu výstavu Morava jako součást českého státu, kterou Moravský zemský archiv v Brně uspořádal ve svých prostorách ve velkém sále Moravského zemského archivu v Brně
V sobotu 10. listopadu 2018 byli členové spolku Za Moravu účastni křestu nové knihy z ediční řady o Chřibech záhadných a mýtických. Kniha byla křtěna v archeoskanzenu v Modré u Velehradu vodou pocházející ze sirného pramene lázní Leopoldov u Buchlovic. Křest byl zahájen komentovanou prohlídkou velkomoravského skanzenu s odborným výkladem doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc., zazněl zpěv několika velkomoravských chorálů a PaedDr. Jiří Jilík pověděl něco o jednotlivých, dnes již polozapomenutých autorech. Křest byl završen přípitkem hostů, autorů a několika potomků autorů dobrým moravským vínem a sladkou medovinou, tradiční to nápojem Velkomoravanů./p>
V úterý 13. listopadu 2018 navštívili členové spolku Za Moravu přednášku konanou v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě pod názvem "Tragický příběh Veroniky Čudové z Bílovic". Přednášející Pavel Krystýn ve své prezentaci představil na základě historického bádání tragický osud Veroniky Čudové z Bílovic, která byla v 19. století modelem malíře Josefa Mánesa. Příběh souvisí i s rodinou hrabat Logothettiů, majitelů bílovického zámku.
Ve středu 21. listopadu 2018 v 17:00 si členové spolku Za Moravu v kavárně Knihkupectví Academia v Brně vyslechli přednášku ředitele Archeologického ústavu PhDr. Lumíra Poláčka, CSc., spolu s konzervátorem a uměleckým kovářem Mgr. Patrickem Bártou přednášku na téma „Tajemství“ hlavní hrobky v mikulčické bazilice ve světle nových výzkumů. Přednášející vyvrátili mylnou hypotézu o hrobu č. 580 v mikulčické trojlodní bazilice jako o možném hrobu sv. Metoděje.
Ve středu 28. listopadu 2018 byli členové spolku Za Moravu účastníky Mezinárodní vědecké konference Cyrilometodějská tradice v novodobých československých dějinách. Jeden z členů přednesl diskusní příspěvek, který vyvolal velmi příznivou odezvu. Konference se konala v Jezuitském sklepě Event centra na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě. Pořadatelem bylo sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje.
Ve středu 12. prosince 2018 v 17.00 si členové spolku Za Moravu v kavárně Knihkupectví Academia v Brně vyslechli přednášku Šimona Ungermana a Šárky Krupičkové z Archeologického ústavu AV ČR v Brně na téma Symboly bohatství a moci: luxusní šperk a výzbroj velkomoravské elity.
Ve čtvrtek 13. prosince 2018 uspořádala Historická společnost Starý Velehrad v budově Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti přednášku archeologa ing. Petra Škrdly, Ph.D z Brna, nazvanou Lovci a sběrači podél řeky Moravy. Ani zde nechyběli členové spolku Za Moravu.
Ve čtvrtek 24. ledna 2019 od 17:45 členové spolku Za Moravu besedovali s astronomem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc., v Sále kardinála Tomáše Špidlíka Velehradského domu Cyrila a Metoděje na Velehradě. Nejdiskutovanějším tématem bylo zrychlující se rozpínání vesmíru. Součástí besedy byla projekce dokumentárního filmu Grygar.
Ve čtvrtek 14. února 2019 v 17:00 zavítali členové spolku Za Moravu do Muzea luhačovického Zálesí v Luhačovicích. O hradeh Zlínského kraje hovořili archeoložka Muzea jihovýchodní Moravy Jan Langová, památkář Radim Vrla a historik Dalibor Janiš.
Ve čtvrtek 21. února 2019 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Zdeňka Hanáčka "Výstavba čs. opevnění na jižní Moravě a mobilizace 1938 na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku", konané v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici.
Ve středu 27. února 2019 v 17:30 v Sále kardinála Tomáše Špidlíka Velehradského domu Cyrila a Metoděje na Velehradě členové spolku Za Moravu sledovali veřejnou prezentaci rozhlasového cyklu Parnas: Veĺkomoravské literárne pamiatky. Následovala diskuse na cyrilometodějslké téma.
Ve čtvrtek 7. března 2019 v 17 hodin si členové spolku Za Moravu prohlédli národopisné fotografie Josefa Klvani na výstavě Krojové eldorádo, konané v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech v Uherském Hradišti.
Ve středu 13. března 2019 v 17:00 členové spolku Za Moravu na přednášce archeologického klubu pozorně sledovali, jaké nové nálezy objevili archeologové na Zlínsku.
Ve čtvrtek 14. března 2019 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Bc. Petra Žižky "Pozemní personál 311. perutě z okresu Uherské Hradiště, konané v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici.
Ve čtvrtek 28. března 2019 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu na přednášce Mgr. Jakuba Těsnohlídka ze sdružení Zákopy.cz seznámili s novým a dynamicky se rozvíjejícím vědeckým oborem, který nám přináší zcela nový pohled na průběh vojenských operací. Výsledky práce archeologů ve Východních Karpatech. Přednáška se konala v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici.
V pátek 29. března 2019 v 17 hodin ve Sloupovém sále Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě si členové spolku Za Moravu vyslechli přednášku o historických mapách Moravy Mgr. Heleny Kovářové z Muzea Komenského v Přerově v rámci cyklu Komenského katedry "Dny Komenského 2019". O hodinu později následovala vernisáž výstavy „Moravské markrabství 1627“, jednoho ze 4 nejstarších dochovaných vydání Komenského mapy a dalších nových přírůstků muzea v rámci Dnů Komenského 2019. Součástí vernisáže bylo představení nové knihy muzea Comenius Known and Unknown / Komenský známý a neznámý.
V sobotu 30. března 2019 se členové spolku Za Moravu zúčastnili vlastivědného zájezdu do Žeravic. Zájezd pořádala Historická společnost Starý Velehrad.
Ve čtvrtek 4. dubna 2019 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky PhDr. Heleny Beránkové o národopisném badateli Josefu Klvaňovi, konané v přednáškovém sále Slováckého muzea na Štefánikově ulici.
Členové spolku Za Moravu se zúčastnili zájezdu do Říma a v sobotu 20. dubna a v neděli 21. dubna navštívili památky rovněž spojené s pobytem a činností slovanských věrozvěstů sv. Konstantina-Cyrila a sv. Metoděje.
Ve čtvrtek 25. dubna 2019 v 17 hodin se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky doc. PhDr. Luďka Galušky a Jakuba Langra na téma "Jak se pohřbívalo v době Velké Moravy aneb svědectví nejnovějších výzkumů ve Starém Městě", konané ve staroměstském Event centru v prostorách jezuitského sklepa na náměstí Velké Moravy.
V sobotu 27. dubna 2019 členové spolku Za Moravu navštívili historickou rekonstrukci osvobození Velehradu a Salaše vojáky Rumunské královské srmády a partyzánského oddílu Olga 1. československé brigády Jana Žižky. V programu vystupovali členové klubů vojenské historie v dobových oblečeních a s historickými zbraněmi.
V sobotu 11. května 2019 se členové spolku Za Moravu zúčastnili zájezdu, který uspořádala Historická společnost Starý Velehrad. Přátelé moravské historie tentokrát zavítali do Čech. Nejdříve navštívli kolébku slovanské vzdělanosti - klášter Sázavu, poté směřovali na zámek ve Vrchotových Janovicích.
Ve středu 15. května 2019 se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Mgr. Davida Valůška k 120. výročí železnice Otrokovice-Zlín-Vizovice. Přednáška se konala v sále B, 2. podlaží budovy 15 Baťova institutu 14/15 na Vavrečkově ulici ve Zlíně. Přednáška se zaměřila na širší souvislosti a význam této lokální železniční tratě v první polovině 20. století, která měla mimořádný dopad na industrializaci Podřevnicka.
Ve čtvrtek 23. května 2019 v 17:00 v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě si členové spolku Za Moravu vyslechli přednášky Adama Kulhavého z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze "Historie cyrilice" a protojereje Nikolaje Popova z Bulharska "Tajemství bulharských klášterů".
V sobotu 25. května 2019 od 16:30 do 17:30 v Sále kardinála Tomáše Špidlíka Velehradského domu Cyrila a Metoděje na Velehradě se členové spolku Za Moravu zúčastnili prezentace faksimile významných biblí Ukrajiny a Bulharska. Akce probíhala v rámci 6. Dny slovanské kultury 2019.
V pátek 31. května 2019 členové spolku Za Moravu navštívili vystoupení Vojenského uměleckého souboru Obdráš. Tento moravský folklorní soubor má sídlo v Brně a je jediným profesionálním souborem svého druhu v Čechách a na Moravě. Je pojmenován po slavném valašském zbojníkovi.
V sobotu 1. června a v neděli 2. června 2019 od 9:00 do 17:00 byly na velké části Slovácka pro širokou věřejnost zpřístupněny objekty lidového stavitelství a malých muzeí, z nichž mnohé které jsou veřejnosti běžně nepřístupné. Členové spolku Za Moravu během jednoho víkendu navštívili více než desítku těchto památkových objektů.
V pátek 7. června 2019 členové spolku Za Moravu si připomněli význam Výšiny sv. Metoděje navštěvou komponovaného programu Noc s Metodějem pořádaného městem Uherské Hradiště, Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Klubem kultury Uherské Hradiště.
V sobotu 20. července 2019 zavítali členové spolku Za Moravu nejprve na Moravský den v Břeclavi na přehlídku jhomoravských krojů, poté navštívili archeologickou lokalitu Pohansko u Břeclavi a zavítali také na Slovanské hradiště Valy u Mikulčic na prohlídku dosud v terénu velmi zřetelných valů a míst, kde stály velkomoravské kostely.
V pátek 30. srpna 2019 se zástupce spolku Za Moravu zúčastnil 1. slovenského vexilologického kongresu, který proběhl v konferenčním sále Slovenské národní knihovny v Martině na náměstí J. C. Hronského.
V neděli 8. září 2019 ve ve 14:15 na metropolitní Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech (Derfla) člen spolku Za Moravu odpřednášel improvizovanou přednášku na téma Sadská výšina a Velká Morava o archeologických lokalitách na území veligradské aglomerace asi čtyřem desítkám vděčných posluchačů.
Ve středu 11. září 2019 v době od 17 do 19 hodin členové spolku Za Moravu v přednáškovém sále Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně bedlivě naslouchali přednášce Radima Vrly Torzální architektura a památková péče ve Zlínském kraji. Přednášku pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Kroměříži.
Dva z celkem tří dnů využili členové spolku Za Moravu k návštěve akce připravené Muzeem T. G. Masaryka v Hodoníně v prostoru jedinečné archeologické lokality Valy u Mikulčic k jubileu 65. výročí zahájení archeologických výzkumů v této lokalitě a 55. výročí výstavy o Velké Moravě ve Vladislavském sále Pražského hradu. Členové spolku Za Moravu si ze tří možných dnů zvolili pátek a sobotu 13. a 14. září 2019. Kromě zlédnutí výstavy replik velkomoravských šperků, velkoformátových dobových fotografií z archeologického výzkumz a ukázek života ve velkomoravském dobovém táboře členové spolku Za Moravu nezapomněli vystoupat na rozhlednu, z které měli areál jako na dlani, zkontrolovat, v jaké fázi je stavba lávky přes Moravu, spojující mikulčický a kopčanský areál a v podvečer v pohodě posedět před návštěvinckým centrem za poslechu cimbálové muziky a pěveckých sborů.
Ve čtvrtek 17. října 2019 v 17:00 si členové spolku Za Moravu v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě Za Moravu vyslechli přednášku PhDr. Jana Frolíka, CSc., na téma Velká Morava a Pražský hrad.
Ve středu 23. října 2019 v 17:00 se členové spolku Za Moravu v Baťově institutu 14/15 zúčastnili přednášky Ing. arch. Věra Horové na téma Jurkovičův Libušín a jeho obnova. Přednáška byla součástí přednáškového cyklu 30 let památkové péče ve Zlínském kraji aneb památkové obnovy po roce 1989. Cyklus přednášek pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.
V sobotu 19. října 2019 stihli členové spolku Za Moravu hned dvě exkurze v rámci Mezinárodního archeologického dne 2019. Na mikulčických Valech byl tento den věnován říční krajině 9. století a sestával z terénní výpravy po místech významných objevů říční archeologie v Mikulčicích, zaniklých říčních ramenech, mostech, břehových bariérách a dalších vodních stavbách. Akce měla začátek v 10:00 a skončila u nově vybudovaného mostu přes řeku Moravu, který po jedenácti stoletích symbolicky opět spojil obě části mikulčicko-kopčanské raně středověké aglomerace. Terénem provázel účastníky vedoucí archeologického výzkumu v Mikulčicích PhDr. Lumír Poláček, CSc., z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Na přesum zbývala přibližně hodina, neboť ve 13:00 začínala na římském hradišti u Mušova komentovaná prohlídka Mgr. Marka Vlacha, PhD., z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Ve středu 6. listopadu 2019 v 17:00 se členové spolku Za Moravu zúčastnili v Baťově institutu 14/15 v přednáškovém sále B 15. budovy přednášky Ing. Jana Dúbravčíka, člena Vlastivědného kroužku Holešov, na téma Letecká doprava firmy Baťa. Přednáška byla uspořádána Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně k 95. výročí počátku zlínského letectví.
V sobotu 9. listopadu 2019 se členové spolku Za Moravu zúčastnili 13. genealogicko-heraldického matiné v budově Fakulty informační technologie Vysokého učení technického v Brně, městské části Královo Pole.
Ve čtvrtek 14. listopadu 2019 se zástupci spolku za Moravu v Polyfunkčním sále v suterénu kostela sv. Ducha ve Starém Městě zúčastnili kolokvia na téma Sakrální architektura Velké Moravy u příležitosti významných dat v procesu jejího objevování.
V sobotu 16. listopadu 2019 se členové spolku Za Moravu zúčastnili komentovaného výšlapu v okolí Bunče. Na Bunči byla v ten den představen i nový již 14. svazek série knih o tomto záhadném a mýtickém pohoří.
Ve středu 20. listopadu 2019 od 17:30 v Sále kardinála Tomáše Špidlíka Velehradského domu Cyrila a Metoděje na Velehradě si členové spolku Za Moravu vyposlechli přednášku lektora olomoucké Univerzity Palackého doc. Mgr. Miroslava Vepřeka, PhD. Po přednášce následovala fundovaná diskuse převážně lektora s členem spolku Za Moravu.
Ve středu 27. listopadu 2019 v 17:00 se členové spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Mgr. Anny Grossové Jurkovičova-Köhlerova křížová cesta na Svatém Hostýně, historie jejího vzniku a průběh současné obnovy. Přednášku pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.
Ve čtvrtek 28. listopadu 2019 se členové spolku Za Moravu v přednáškovém centru Slováckého muzea zúčastnili přednášky doc. Luďka Galušky na téma Uherské Hradiště - Sady, aktuální stav výzkumů a kousek minulosti.
Ve středu 11. prosince 2019 v 18 hodin se členové spolku za Moravu zúčastnili v budově Centroprojektu ve Zlíně přednášky dr. Tomáše Houšky organizované Zlínským diskusním klubem na téma "Pád Říše západořímské v zrcadle naší doby".
Ve čtvrtek 12. prosince 2019 v 17:00 pořádalo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně v 5. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14/15 přednášku etnografa a folkloristy PhDr. Pavla Popelky Cesta za folklorem. Součástí přednášky byla filmová projekce dokumentárních filmů přednášejícího. Na přednášce nechyběli ani členové spolku Za Moravu.
Ve čtvrtek 9. ledna 2020 v 18:00 ve Zlíně na Štefánikově ul. č. 167 v budově Centroprojektu ve 2. podlaží (1. patro) v kinosále členové spolku Za Moravu pozorně naslouchali přednášce Mariana Kechlibara na téma “Populační růst a jeho následky”. Přednášku pořádal Zlínský diskuzní klub.
Ve čtvrtek 13. února 2020 v 18:00 ve Zlíně na Štefánikově ul. č. 167 v budově Centroprojektu ve 2. podlaží (1. patro) v kinosále členové spolku Za Moravu diskutovali na zajímavé a otevřené přednášce ředitele hvězdárny ve Valašském Meziříčí Ing. Libora Lenžy na téma “Globální problémy současného světa”. Přednáška byla součástí série přednášek Zlínského diskuzního klubu. Přednášející Ing.Libor Lenža seznámil posluchače s netradičním pohledem na naši mateřskou planetu a interakci lidstva s jejími přirozenými systémy. Zabýval se problémem potenciálních globálních katastrof způsobených přírodními procesy i člověkem samotným. Na zdokumentovaných událostech z historie naší planety ukázal přirozená rizika rozvoje civilizace a na závěr se zamyslel nad tím, co dnes a v blízké budoucnosti hrozí člověku od člověka. Pokusil se také o pohled na možná řešení či zmírnění možných dopadů.
Ve středu 19. února 2020 v 17:00 členové spolku Za Moravu sledovali ve Velehradském domě Cyrila a Metoděje v sále kardinála Tomáše Špidlíka ve Velehradě přednášku Archeologické poznání Velehradu. Přednášel archeolog Mgr. Peter Kováčik, Ph.D.
V úterý 25. února 2020 v 17:00 zhlédli členové spolku Za Moravu dvě výstavy instalované v 1. podlaží 14. budovy Baťova institutu 14-15 ve Zlíně. Obě se týkaly úspěchů moravského, respektive zlínského průmyslového designu. První výstava byla součástí projektu Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Národního technického muzea v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně mapujícího design v technických disciplínách během existence Československa. Druhá výstava představila dvacetileté působení ateliéru ve Zlíně a jeho významné zahraniční projekty.
Ve čtvrtek 27. února 2020 v 17:00 ve Starém Městě v Památníku Velké Moravy si členové spolku Za Moravu vyslechli poutavou přednášku Bánovský poklad u příležitosti zahájení výstavy k 10. výročí rekonstrukce Památníku Velké Moravy. Je samozřejmé, že na stejném místě si prohlédli i onu výstavu Top 10 nejzajímavějších archeologických nálezů poslední dekády.
V neděli 31. května 2020 odpoledne se členové spolku Za Moravu zúčastnili shromáždění a výšlapu na Hostýn za doprovodu Horňácké muziky Petra Mičky a s průvodcovským slovem spisovatele Ladislava Čumby u příležitosti odkazu moravského národního obroditele, kněze, překladatele, sběratele a ikony moravské lidové písně Františka Sušila.
V sobotu 6. května 2020 si členové spolku Za Moravu poslechli výklad o historii Podzámecké zahrady v Kroměříži a prohlédli si její zajímavá místa.
V sobotu 20. června 2020 v 15:00 si členové spolku Za Moravu v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně prohlédli výstavu Příběh železa aneb železo v přírodě, dějinách a experimentu a vyslechli komentář k této výstavě.
V sobotu 27. června a v neděli 28. června 2020 od 9:00 do 17:00 na celém Slovácku otevřely svá vrátka objekty lidového stavitelství a malých muzeí. Členové spolku Za Moravu během jednoho víkendu navštívili památkové objekty, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné.
V neděli 12. července 2020 ve 14:00 se zástupce osvětového spolku Za Moravu zúčastnil ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje - Muzeu Bible a poutní prodejně komentované prohlídky výstavy ke Dnům slovanské kultury "Paměť světa UNESCO - Ruská federace". Výstavou provázela Mgr. Anastasia Sokolovová, Ph.D. z Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V neděli 12. července 2020 od 16:30 se zástupce osvětového spolku Za Moravu zúčastnil v Zimním sále Stojanova gymnázia na Velehradě vzpomínkové besedy s projekcí dokumentárního filmu z roku 1990 Jan Pavel II. na Velehradě a krátký dokumentární sestřih z instalace železného dvojramenného kříže před Bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje.
Ve čtvrtek 16. července 2020 v 16:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili v Muzeu jihvýchodní Moravy ve Zlíně ve 14. budova Baťova areálu zahájení výstavy Poklady z Hostýnských vrchů s odborným komentářem archeoložky PhDr. Jany Langové. V 17:00 následovala komentovaná prohlídka již probíhající výstavy Příběh železa. Na zahájení výstavy Poklady z Hostýnských vrchů byly přítomné veřejnosti představeny dva unikátní poklady zlatých a stříbrných mincí náhodně nalezených v hlubokém lese v Hostýnských vrších, představem byl i poctivý nálezce.
Ve čtvrtek 30. července 2020 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli přednášku v terénu v rámci akce Archeologické léto 2020. S historií tvrziště Klobouk v Nechvalíně posluchače seznámil archeolog PhDr. Marian Mazuch, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
V pátek 31. července 2020 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli přednášku v terénu v rámci akce Archeologické léto 2020. S historií hradiště Klášťov a výjimečnými archeologickými nálezy posluchače seznámila archeoložka RNDr., PhDr. Jana Langová z archeologického oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Opakování - matka moudrosti. V pátek 28. srpna 2020 si členové osvětového spolku Za Moravu zopakovali účast na přednášce v terénu v rámci akce Archeologické léto 2020, tentokrát rozšířenou o výklad během cesty na Klášťov. Akci zajímavým výkladem zpastřila geoložka Mgr. Andrea Dovicová z přírodovědného oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. S historií hradiště Klášťov a výjimečnými archeologickými nálezy posluchače stejně jako před čtyřmi týdny seznámila archeoložka RNDr., PhDr. Jana Langová z archeologického oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
"Jedna akce během jednoho dne je málo", to si řekli členové osvětového spolku Za Moravu, proto si v pátek 28. srpna 2020 nenechali ujít další kulturní zážitek v podobě večerního programu na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě. Večerní program slováckého folkloru a tradic zahájil v 19:30 koncert skupiny Harafica. Asi za 90 minutách program pokračoval okresním kolem soutěže O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Uherskohradišťsku. Jako hosté vystoupili i verbíři z Uherskobrodska. Soutěžní program hudebně doprovázela cimbálová skupina Bálešáci. Přestávku mezi vystoupením soutěžících a vyhlášením výsledků zpestřil folklorní soubor písní a tanců Dolina. Příjemný večer doprovázený i výjimečnou přízní počasí završilo posezení u cimbálu se skupinou Bálešáci. "Toto je ta pravá Morava", soudí členové Osvětového spolku Za Moravu, "nikoliv pochod vlajkonošů prázdnými ulicemi s prapory politické strany Moravané.
Poslední srpnovou sobotu 29. srpna 2020 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili pestré akce v Lačnově nazvané Valašské túlání. Cílem akce bylo zdolání jedné z pěti turistických tras různé délky a náročnosti se starty v Lačnově, Horní Lidči, Lidečku, Valašských Kloboukách a na Ploštině se společným cílem v Muzeu v Lačnově. Trasy byly otevřeny od 09:00 hodin. Od 13:00 v Muzeu Vařákových pasek v Lačnově Vás čekal účastníky bohatý kulturní program pro děti i dospělé – cimbálová muzika Kaňůr, živý skanzen, historický fotoateliér, přehlídka vojenské techniky a večerní zábava se skupinou Kosovci. Členy Osvětového spolku Za Moravu nejvíce zajímalo přiblížení života na Valašsku, ukázky starých řemesel, např. kovářství, péče o ovce, kachny, husy, koně, včetně pasteveckého umění, výroba a ochutnávka tradičních valašských jídel, stloukání másla, výroba sýru a speciality z kozího sýra a ukázka historické vojenské techniky. Členové spolku Za Moravu si prohlédli dobové tábory Ruska, Ameriky, Německa a ČSLA s výstavou militarii a uniforem, konkrétně ČSLA s malou polní nemocnicí, ruský tábor s malou polní kuchyní, motocykl se sadou M-72, ARO Gaz, Praga RN autobus, Kdf 82, KFZ 18 Horch a Jeep Willys.
Ve čtvrtek 3. září 2020 v 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje - sále kardinála Tomáše Špidlíka v rámci Dnů slovanské kultury "Paměť světa UNESCO - Ruská federace" přednášky o historii a vývoji ruského jazyka. Přednášela Mgr. Anastasia Sokolovová, Ph.D. z Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Aby toho nebylo málo, ve čtvrtek 3. září 2020 v 19:30 se členové osvětového spolku Za Moravu se cestou z Velehradu přes Staré Město zdrželi na Velkomoravském náměstí. V polyfunkčním sále v suterénu kostela sv. Ducha si prohlédli výstavu "Kulturní dědictví UNESCO - Ruská federace". Výstavu doplnila kolekce 21 miniatur klasických ruských národních krojů. Počkali si chvíli i na další akci, která proběhla na stejném místě v 19:30. Jednalo se o komponovaný program Ars Poetica: pocta ruským básníkům. Kromě básníků, kde pochopitelně nechyběl Alexandr Sergejevič Puškin, se jednalo i o poctu ruským nositelům Nobelovy ceny (I. Bunin - výročí UNESCO, B. Pasternak, J. Brodskij) a také písničkáře (V. Vysocký a B. Okudžava). Zazněly Koncerty Jiřího Vondráka, Aljoši Kudrjaceva, Jiřího Klapky a vystoupení laureátů soutěže Ars Poetica.
V sobotu 5. září a v neděli 6. září 2020 se zástupce osvětového spolku Za Moravu zúčastnil 7. národního kongresu České vexilologické společnosti, který se konal v konferenčním sále Státního okresního archivu v Místku na Bezručově ulici, tedy v moravské části dvojměstí Frýdek-Místek. Jako člen České vexilologické společnosti se zástupce Osvětového spolku Za Moravu pochopitelně zúčastnil i Výroční členské schůze České vexilologické společnosti, která se konala v sobotu 5. září 2020 taktéž ve Frýdku-Místku v rámci 7. Českého národního vexilologického kongresu.
V pondělí 7. září 2020 mezi 11. a 17. hodinou se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil v Praze v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky semináře mapujícího stav práva a spravedlnosti v České republice a zabývajícím se vymahatelností práva.
V úterý 8. září 2020 v 17:00 v přednáškovém sále v budově Centroprojektu ve Zlíně si zástupce osvětového spolku Za Moravu vyslechl přednášku na téma Islám - střet zájmů. Přednášel a souvislosti vysvětlil poslanec a místopředseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Mgr. Jiří Kobza.
V sobotu 12. září 2020 členové osvětového spolku Za Moravu využili otevření památek mnohdy běžně nepřístupných. V Uherském Hradišti a Mařaticích bylo zpřístupněno většinou od 9 do 17 hodin 24 objektů.
V neděli 13. září 2020 ve 14:00 byl zástupce osvětového spolku Za Moravu pozván a zúčastnil se před Lesním penzionem Bunč slavnostního křtu a prezentace 2. rozšířeného vydání 11. svazku edice Chřiby záhadné a mytické. Publikace nese název Chřiby - stopami dálnice. Představen byl rovněž jediný dochovaný stavební vozík z doby stavby dálnice. Vozík zrenovovala známá vizovická likérka.
V sobotu 19. září 2020 strávili členové osvětového spolku Za Moravu příjemné dpoledne na tradiční kulturní akci pořádané Spolkem přátek hradu Lukova. Středověký hrad otevřel své brány široké veřejnosti a připravil návštěvníkům pestrý program. Členové spolku Za Moravu se nejvíce zajímali o výstavu dokumentující stavební vývoj hradu a o výstavu dokumentující záchranné práce na hradě od 70. let 20. století až do současnosti.
V pondělí 21. září 2020 v 18:00 v přednáškovém sále v budově Centroprojektu ve Zlíně si zástupce osvětového spolku Za Moravu vyslechl přednášku sociologa PhDr. Petra Hampla, PhD. na téma Česká republika, migrace a islám. Přednášející představil několik možných scénářů možného budoucího vývoje.
V neděli 23. května 2021 v 15 hodin se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili besedy o pamětihodnostech a slavných rodácích městečka Dřevohostic a komentované prohlídky městečka a dřevohostického zámku. Besedu pořádal Vlastivědný spolek Žerotín v Dřevohosticích, městečkem a zámkem účastníky provázel Mgr. Zdeněk Smiřický.
V pátek 28. května 2021 od 18 hodin si členové osvětového spolku Za Moravu v rámci akce Noc kostelů prohlédli archeologickou lokaltu Valy u Mikulčic za odborného komentáře vedoucího archeologického výzkumu PhDr. Lumíra Poláčka a v doprovodu vedoucí památníku Slovanské hradiště archeoložky Mgr. Gabriely Dreslerové, Ph.D. Prohlídku hudebně doprovázel Marian Friedl a valašská kapela RukyNaDudy.
V neděli 30. května se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili slavnosti u příležitosti svátku zasvěcení kaple Navštívení Panny Marie v Tupesích. Hlavním celebrantem slavnostní mše konané v 15 hodin byl biskup Josef Hrdlička. Na ni navazovalo požehání a odhalení památníku návštěvy Jana Pavla II. v roce 1990.
V sobotu 3. července 2021 od 15:00 do 16:00 si členové osvětového spolku Za Moravu na místě Památníku bitvy u Slavkova poblíž Brna vyslechli přednášku a komentovanou prohlídku mohyly na Žuráni.
Ve středu 7. července 2021 od 15:00 do 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu ve Štramberku u jeskyně Šipka a na vrchu Kotouč vyslechli přednášku a komentovanou prohlídku o těchto lokalitách. Nahlédli rovněž do Muzea Šipka na Zauličí pod Náměstím.
Ve čtvrtek 8. července 2021 od 13:00 do 14:30 si členové osvětového spolku Za Moravu na místě záchranného archeologického výzkumu u Polešovic vyslechli zajímavosti o zkoumaném území a prohlédli si pracoviště a nalezené artefakty.
V sobotu 10. července 2021 od 15:30 do 17:00 členové osvětového spolku Za Moravu byli účastni malého exkursu do historie. Ve Valašské Bystřici v rámci 11. ročníku Portášských slavnostní a 400. výročí zahájení velkého valašského povstání účinkující historické vojenské jednotky předvedly ukázky z období několika valašských povstání pod názvem "Hrudí proti drápům orla".
Ve středu 14. července 2021 od 10:30 do 12:00 členové osvětového spolku Za Moravu prošli za odborného komentáře archeologa Mgr. Petra Dreslera Ph.D. jedno z nejvýznamnějších velkomoravských hradišť na našem území Pohansko u Břeclavi. Nížinná lokalita Pohansko u Břeclavi byla osídlena už od dob pravěku. Jsou zde nalézány doklady lidské přítomnosti z doby mezolitu, neolitu i doby laténské, zásadní význam lokality však leží v soustavném osídlení v období raného středověku.
Ve čtvrtek 15. července 2021 od 10:00 do 11:30 vyslechli členové osvětového spolku Za Moravu komentovanou prohlídku prostoru někdejšího germánského sídliště na dnešním okraji obce Pasohlávky. Název přednášky: Germáni ve stínu římské pevnosti.
V pátek 16. července 2021 od 14:00 do 15:00 členové osvětového spolku Za Moravu prošli za odborného komentáře archeologa Mgr. Davida Parmy, Ph.D. keltské oppidum a pravěké hradiště na Hostýně.
V pondělí 19. července 2021 od 10:00 do 13:00 si za odborného výkladu archeologa členové osvětového spolku Za Moravu prohlédli Archeopark Pavlov a přilehlé archeologické lokality Pavlov I, Dolní Věstonice I, Dolní věstonice II a Kalendář věků. Unikátní pozůstatky paleolitických sídlišť se rozkládají na katastrech obcí Dolní Věstonice a Pavlov. První archeologické výzkumy byly provedeny ve 30. letech minulého století a intenzivně pokračují až do dnešních dnů. Sídliště jsou významná doklady obytných objektů a loveckých aktivit (obydlí, ohniště, skládky mamutích kostí), dále projevy duchovního života a stopami výrobních technologií lovců mamutů (rituální pohřby, umění, vypalování hlíny, výroba textilu z kopřivových vláken).
Ve středu 21. července 2021 od 15:00 do 17:00 si další členové osvětového spolku Za Moravu ve Štramberku u jeskyně Šipka a na vrchu Kotouč vyslechli druhou přednášku a komentovanou prohlídku o těchto lokalitách. Poté se prošli areálem hradu Štramberk a zavítali na zříceninu hradu Šostýn.
Ve čtvrtek 22. července 2021 od 10:00 do 12:00 si členové osvětového spolku Za Moravu prohlédli významnou raně středověkou archeologickou lokalitu Valy u Mikulčic s pozůstatky předvelkomoravského a velkomoravského osídlení. Přítomnost knížecí nobility dokládají početné velmožské hroby situované na rozsáhlých a bohatě vybavených kostelních hřbitovech, v několika případech i uvnitř kostelů. K hradišti náleží předhradí s obytnou funkcí a rozsáhlé členité podhradí. Systematický archeologický výzkum zde byl zahájen roku 1954 a trvá dodnes. Slovanským hradištěm Valy provázel a odborně komentoval archeolog Mgr. Marek Hladík, PhD.
V pátek 23. července 2021 od 10:00 do 12:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality v místě paleolitické stanice a expozici Památníku lovců mamutů v Předmostí u Přerova. Lokalitou provázel a odborně komentoval archeolog Mgr. Zdeněk Schenk.
V sobotu 24. července 2021 od 9:30 do 12:00 si členové osvětového spolku Za Moravu prošli archeologickou lokalitu nejvýznamnějšího keltského oppida na Moravě Staré Hradisko v katastru obce Malé Hradisko u Protivanova za odborného komentáře archeologa Mgr. Ivana Čižmáře, Ph.D. a archeoložky Mgr. Hany Čižmářové. Počátek osídlení spadá do poloviny 2. století př. n. l. a jeho zánik do poloviny 1. století př. n. l. Jednalo se o významné středisko správy, řemesel a obchodu.
Ve středu 28. července 2021 od 16:00 do 17:45 si členové osvětového spolku Za Moravu na místě vyslechli přednášku o archeologické lokalitě Klobouk na místě bývalé středověké tvrze a velkomoravského pohřebiště v katastru obce Nechvalín. Tvrziště Klobouk je charakteristické netypickou dvojdílnou dispozicí. Jde o pozůstatky tvrze typu motte nacházející se na výrazné vyvýšenině, která je díky absenci vysoké vegetace dobře viditelná. Lokalitu přiblížil odborným výkladem archeolog Marian Mazuch.
Ve čtvrtek 29. července 2021 od 10:00 do 12:00 si členové osvětového spolku Za Moravu prošli archeologickou lokalitu Hradisko u Mušova na místě bývalé římské pevnosti.
Ve čtvrtek 29. července 2021 od 14:00 do 17:45 si členové osvětového spolku Za Moravu prošli hradiště s rozsáhlým pravěkéým opevněním složeným z několika částí vymezených širokými příkopy a původně mohutnými valy, vystavěné v závěru starší doby bronzové přibližně v 17. století př. n. l., které od začátku 20. století vydalo množství unikátních nálezů umožňujících nazvat tehdejší významnou středoevropskou kulturu jako věteřovskou.
Ve čtvrtek 29. července 2021 od 16:15 do 17:30 si členové osvětového spolku Za Moravu prohlédli raně středověké mohylové pohřebiště ve Strážovicích, které je jedním z největších raně středověkých mohylníků s doklady kostrového i žárového způsobu pohřbívání na Moravě. V první polovině 20. století byl mohylník archeologicky zkoumán. Lokalitou účastníky provedl i s odborným výkladem archeolog Marian Mazuch.
V pátek 30. července 2021 od 10:00 do 12:00 si další členové osvětového spolku Za Moravu prohlédli významnou raně středověkou archeologickou lokalitu Valy u Mikulčic s pozůstatky předvelkomoravského a velkomoravského osídlení s přítomnost knížecí nobility, kde probíhá systematický archeologický výzkum od roku 1954. Slovanským hradištěm Valy provázel a odborně komentoval archeolog Mgr. Marek Hladík, PhD.
Ve středu 4. srpna 2021 od 10:00 do 12:30 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli přednášku v autentickém prostoru metropolitní výšiny kdysi obtékané řekou Olšavou, na níž stál sakrální areál z 9. až začátku 13. století, který v době velkomoravské byl tvořen souborem kostelních staveb, pohřebištěm, dlouhou dřevěnou stavbou palácového typu a srubovým sídlištěm. Soudí se, že byl sídlem arcibiskupa Metoděje a centrem „svaté moravské církve“. Lokalitu objevil archeolog Moravského zemského muzea Vilém Hrubý, který ji také v letech 1959 až 1965 kompletně prozkoumal. Výšinou svatého Metoděje, jak se sadská či derflanská výšina dnes jmenuje, provázel, odborně komentoval a zajímavostmi zpestřil pracovník Moravského zemského muzea v Brně doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc.
V úterý 10. srpna 2021 od 10:00 do 12:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky aercheologické lokality „Stránská skála“ na východním okraji Brna v městské části Brno - Slatina. Měli také možnost sledovat archeology při práci a seznámit se s postupy archeologického výzkumu.
V neděli 15. srpna 2021 od 10:00 do 12:30 členové osvětového spolku Za Moravu si vyslechli komentovanou prohlídku archeologické lokality Húra a hradu Helfštýna v katastru Týna nad Bečvou. Skupinu zájemců o historii a archeologii Moravy s nadšením provázel archeolog Zdeněk Šenk.
V sobotu 21. srpna 2021 od 10:00 do 14:50 se členové osvětového spolku Za Moravu na pravěkém a raně středověkém hradišti Klášťov zúčastnili komentované prohlídky. Lokalitou provázela a obsáhle odborně komentovala archeoložka a antropoložka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně PhDr. a RNDr. Jana Langová.
V sobotu 28. srpna 2021 od 10:00 do 13:00 si členové spolku Za Moravu v Uherském Hradišti - Sadech (Derfla) na Výšině sv. Metoděje vyslechli přednášku pracovníka Moravského zemského muzea v Brně doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc. Komentovaná prohlídka byla zpestřena zajímavostmi provázejícími výzkum této významné lokality a národní kulturní památky, které poutavě podal odborník z nejpovolanějších.
V sobotu 28. srpna 2021 si členové spolku Za Moravu nenechali ujít alespoň závěr akce v Bystřici pod Hostýnem v městském parku Zahájené, když se z akce na Slovácku přesunuli na Valašsko. Stačili si prohlédnout tábor vojsk z počátku 19. století a ukázku zbraní palných i sečných. Akci organizoval Klub vojenské historie francouzského císařství v Bystřici pod Hostýnem.
V sobotu 4. září 2021 odpoledne se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili vybraných akcí 5. ročníku Gallery Tour 2021. Akce byla zahájena ve 14 hodin v Galerii evangelického kostela ve Zlíně. Účastníci se dále přesouvali pořadateli připraveným autobusem na další místa až do 22. hodiny. Vybrat si mohli jednotlivé akce a připojovat či odpojovat se jednotlivě či skupinově po vlastní ose nebo absolvovat celou trasu autobusem. Součástí akce byly komentované prohlídky výstav a architektury. V 15:45 se velkému zájmu těšila komentovaná prohlídka architektury hřbitovní kaple v Kostelci u Štípy, která slouží jako hrobka rodu Seilern-Aspang. Odborného komentáře se ujal ředitel Státního okresního archívu ve Zlíně – Klečůvce historik Mgr. David Valůšek. Na tuto přednášku navázala komentovaná prohlídka starého gotického kostelíka ve Štípě.
V úterý 7. září 2021 od 16:00 do 18:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil tématické komentované prohlídky uměleckých děl na mařatickém hřbitově. Místem provázela a autory děl přiblížila historička PhDr. Blanka Rašticová.
V neděli 12. září 2021 od 16:00 do 17:30 se člen osvětového spolku za Moravu zúčastnil tématické komentované prohlídky opevnění města Uherského Hradiště.
V pátek 1. října 2021 od 16:00 do 18:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil tématické komentované prohlídky o významných osobnostech města Uherského Hradišti pochovaných na hřbitově v Mařaticích. Prohlídku komentovala historička PhDr. Blanka Rašticová.
V sobotu 2. října 2021 v 10:15 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli v obřadní síni zámku v Tovačově hodinovou přednášku o bitvě u Tovačova v roce 1866, která byla největším střetem prusko-rakouské války roku 1866 na Moravě. Dále se na přednášce i v terénu seznámili s místy, kde probíhaly podstatné události bitvy, jakož i s památníky padlých v Tovačově a okolí Tovačova. Ve 13 hodin nastoupily oddíly klubů vojenské historie k slavnostnímu nástupu na náměstí a odtud se vojenské oddíly vydaly průvodem k památnému kříži u autobusového nádraží, kde proběhl slavnostní pietní akt. Ve 14:30 proběhla v zámeckém parku bitevní ukázka na motivy událostí z 15. července 1866.
V sobotu 6. listopadu 2021 ve 13:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky pamětihodností města Koryčan. Role průvodkyně se zhostila knihovnice města Koryčan paní Ilona Vybíralová.
Ve čtvrtek 12. května 2022 od 16:00 se člen osvětového spolku Za Moravu v Archeoskanzenu v Modré zúčastnil vernisáže výstavy „Moravané vstupují na kolbiště dějin 822 – 2022“.
V pondělí 30. května 2022 v 18:00 ve Starém Městě v Jezuitském sklepě na náměstí Velké Moravy se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil přednášky doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc. "Na cestě k velké Moravě - Moravané vstupují do dějin." Člen osvětového spolku Za Moravu předal i za početné vděčné posluchače přednášejícímu cenu "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy" - mapu Velké Moravy na ručně vyrobeném papíře.
V sobotu 11. června 2022 v 10:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil akce, kterou pořádala Historická společnost Starý Velehrad. Součástí programu byla návštěva zámecké expozice v Uherském Ostrohu s výstupem na věž, návštěva Veterán muzea, Baťova kanálu, židovského hřbitova. Průvodcem byl Vladimír Procházka.
V sobotu 2. července 2022 ve 14:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Lokalita mohylového pole nejlépe dostupná z obce Mistřice po turistické trase Cyrilometodějská stezka. Jedná se o mohylník – raně středověké mohylové pohřebiště přisuzované slovanskému obyvatelstvu. Z pohledu archeologie se jedná o příklad relativně dobře zachovalého mohylového pohřebiště raně středověkého slovanského obyvatelstva v prostoru jihovýchodní Moravy.
Ve středu 6. července 2022 v 11:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Pohansko u Břeclavi je jedno z nejvýznamnějších velkomoravských hradišť na našem území. Leží asi 2,5 km od Břeclavi v prostoru lužního lesa na rozloze asi 28 hektarů. Systematické archeologické výzkumy zde již přes 60 let provádí Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
V pátek 8. července 2022 v 10:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Legendární světově proslulá archeologická lokalita z období mladého paleolitu se nachází na katastrálním území Předmostí, které dnes představuje místní část Přerova. V roce 2006 byl při severovýchodním nároží místního hřbitova vybudován a slavnostně otevřen Památník lovců mamutů. V jeho interiéru je prezentován unikátní odkryv s kostmi fauny poslední doby ledové.
V pondělí 11. července 2022 ve 13:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Následovala vycházka ke kostelu sv. margity Antiochijské u Kopčan, památce z konce doby velkomoravské dodnes stojící v původní hmotě. Slovanské hradiště Mikulčice-Valy je významné opevněné raně středověké mocenské a duchovní centrum první poloviny 9. století situované v jihovýchodní části katastru Mikulčic, bezprostředně u řeky Moravy. Systematický archeologický výzkum zde byl zahájen roku 1954 a trvá dodnes. Raně středověké centrum se znaky městského uspořádaní a s pozůstatky předvelkomoravského a velkomoravského osídlení má rozlohu cca 50 ha. Rozkládalo se na několika říčních ostrovech a sahalo na dnešní slovenskou stranu v katastru Kopčan (kaple sv. Margity). Jádro aglomerace na ploše 10 ha tvořily opevněné útvary akropole a předhradí. Na akropoli byly nalezeny nejvýznamnější stavby – palác, trojlodní bazilika a další kostely. Přítomnost knížecí nobility dokládají početné velmožské hroby situované na rozsáhlých a bohatě vybavených kostelních hřbitovech, v několika případech i uvnitř kostelů. K hradišti náleží předhradí s obytnou funkcí a rozsáhlé členité podhradí. Celkem je v Mikulčicích doloženo 10 až 12 kostelů a více jak 2500 hrobů. Nálezy poukazují na klíčový význam lokality v období Velké Moravy. Na lokalitě se nachází muzeum s archeoparkem, který je možné navštívit celoročně. Účastníky lokalitou provázel archeolog PhDr. Marian Mazuch, Ph.D.
V úterý 12. července 2022 ve 14:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Následovala obhlídka rekonstruované tvrze v obci Rymice a v 17:00 prezentace výzkumu v lokalitě Roštění. Archeologický výzkum v lokalitě Roštění probíhá dle možností již 7 let od roku 2015, kdy byla lokalita objevena Janem Neradílkem. Ten předal ke zpracování nálezy ze svých povrchových sběrů, které svým charakterem předznamenaly výjimečnost tohoto místa. Zjišťovacím záchranným výzkumem bylo obnaženo prvních pár hrobů, kdy se potvrdil předpoklad, že se jedná o žárové pohřebiště ze závěru starší doby římské, které se oproti jiným funerálním okrskům z téhož období projevuje enormně vysokým výskytem dokladů o zastoupení větší jezdecké složky pravděpodobně související s nedalekým římským pochodovým táborem u Hulína.
Ve středu 13. července 2022 v 17:00 se členové spolku Za Moravu ve Vile Tomáše Bati ve Zlíně zúčastnili představení znovuvydaných unikátních dobových publikací Zámožnost všem, Do nové práce a Rozhovory Tomáše Bati a Huga Vavrečky: Jak překonat hospodářskou krizi.
V sobotu 16. července 2022 v 10:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Lokalita rozkládající se na pomezí katastrů Němčice nad Hanou a Víceměřice představuje jedno z nejdůležitějších nadregionálních center doby laténské s vrcholem aktivit v pol. 3. – pol. 2. stol. př. Kr. Je situována na rozlehlém mírném návrší v úrodné nížině Hané a rozkládá se zhruba na 30 hektarech. Aglomerace byla objevena roku 2000 amatérskými archeology, kterým se odtud povrchovými prospekcemi a také za pomoci detektorů kovů podařilo získat velké množství nálezů z doby laténské včetně zlatých a stříbrných mincí. Neobvyklé spektrum nálezů ihned zaujalo pozornost odborníků a v letech 2003–2006 zde Ústav archeologické památkové péče Brno pod vedením M. Čižmáře prováděl systematické povrchové sběry a magnetometrické měření. Nálezy přinesly překvapující zjištění o existenci mocenského centra doby laténské, časově předcházejícího pozdně laténským oppidům s výraznými doklady specializované řemeslné výroby a intenzivních dálkových obchodních vztahů, zejména s oblastmi v prostoru Středozemního moře.
V pátek 22. července 2022 ve 13:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Vrch Hostýn je z pohledu archeologie jedním z nejvýznamnějších pravěkých hradišť na Moravě. Rozsáhlé opevnění s několikráte přestavovanou monumentální bránou pochází z mladší doby bronzové (12. – 10. stol. př. n. l.), intenzivní osídlení zde pochází i ze starší a mladší doby železné (7. – 1 stol. př. n. l.), kdy se zde nacházela významná keltská osada. Poznávání minulosti Hostýna je úzce spojeno s počátky archeologie na Moravě, zasáhla do něj řada regionálních osobností, a stal se i podstatným předmětem sporu o rukopisy. Moderní výzkumy od 70. let 20. století umožnily upřesnit historii osídlení této krajinné dominanty.
V pondělí 26. července 2022 ve 14:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Staroměstská ostrožna „Špitálky“ byla osídlena již od paleolitu, jak ukazují jednotlivé nálezy paleolitické štípané industrie, tak i nálezy broušené a hlazené industrie kultury s lineární keramikou, moravskou malovanou keramikou, keramické nálezy z období únětické kultury, kultury středodunajské mohylové a doby popelnicových polí, včetně období halštatu. V roce 1949 zde byly při dobývání štěrku zničeny 3 kostrové hroby a následně také celá polovina základů velkomoravského kostela. Záchranným výzkumem bylo objeveno dalších 38 velkomoravských hrobů s bohatou výbavou. Podle uchovaných zbytků základů měl kostel obdélníkovitou loď, která byla na východní straně uzavřena polokruhovitou apsidou a na západě přecházela v nartex. Její vnitřek členilo 6 podpěr. U severovýchodního rohu kostela byly zjištěny zbytky menší stavby s prohlubní, snad baptisteria.
Ve středu 3. srpna 2022 v 11:00 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Nížinná lokalita Pohansko u Břeclavi byla osídlena už od dob pravěku. Jsou zde nalézány doklady lidské přítomnosti z doby mezolitu, neolitu i doby laténské, zásadní význam lokality však leží v soustavném osídlení v období raného středověku. Z časně slovanského a starohradištního období pochází žárové pohřebiště s 55 hroby a neohrazená osada v severní části hradiště. Na počátku 9. století dostává hradisko známou podobu oválného jednoprostorového areálu obehnaného vysokou hradbou, jejíž pozůstatky jsou v terénu znatelné dodnes. V severozápadní části centrálního areálu byl odkryt ohrazený velmožský dvorec o rozloze asi 1 hektaru. Byl obehnán palisádou a uvnitř se nacházel mimo obytnou část s domy na kamenných podezdívkách i velkomoravský kostel s pohřebištěm. Druhý velkomoravský kostel byl objeven v roce 2007 v prostoru severního předhradí. Mimo centrálního ohrazeného areálu bylo osídleno také jižní a severní předhradí a zázemí hradiště.
V sobotu 6. srpna 2022 ve 14:00 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Lokalita představuje ukázku předkřesťanského pohřebního ritu Slovanů. Samotné místo má však také historicky symbolický význam pro obyvatele okolních vsí. O dlouhodobém povědomí o jeho existenci svědčí jeho lidový eponymní název „Mohylové hroby“. Mohylník představuje skupina 31 mohyl, jejichž výška od úrovně terénu se pohybuje od 25 do 140 cm. Mohylník se nachází na mírném návrší v nadmořské výšce 330–332 m n. m. Leží asi 2 km východně od okraje intravilánu obce Mistřice. Jihozápadní roh mohylníku je dobře lokalizovatelný. Jedná se o trojmezí katastrů obcí Nedachlebice, Bílovice a Mistřice, které je zároveň křižovatkou tří lesních cest, a je označeno dobovým hraničním kamenem s čitelným letopočtem 1725. Nejznámější je ovšem solitérní mohyla u odpočinkového místa na lesní cestě, která je zároveň zeleně značenou turistickou trasou na Cyrilometodějské stezce a naučnou stezkou Po hranici devíti katastrů.
V pátek 12. srpna 2022 v 10:00 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Stanice Předmostí u Přerova je jednou z největších a nejkomplexnějších lokalit s nálezy ze středního a mladšího paleolitu v Evropě. V poloze Skalka byl v roce 2008 spolu s naučnou stezkou Předmostím až do pravěku vybudován Památník lovců mamutů. Unikátní archeologická prezentace zachycuje autentickou kulturní vrstvu s pozůstatky zvířat poslední doby ledové (mamut, sob, kůň, jeskynní lev).
V pátek 12. srpna 2022 ve 14:00 si člen osvětového spolku Za Moravu účastí na konferenci k 800. výročí připomenul úmrtí zakladatele velehradského kláštera moravského markraběte Jindřicha Vladislava. Součástí konference byla prohlídka kláštera, série přednášek a další akce. Bohatý program připravila Matice velehradská.
V sobotu 13. srpna 2022 od 11:00 do 17:30 se člen osvětového spolku Za Moravu v Archeoskanzenu Modrá zúčastnil 17. ročníku historického festivalu Bitva o Veligrad spojeného s historií doby Velké Moravy. Rok co rok se archeoskanzen Modrá mění v bitevní pole, kde se rozhoří raně středověká bitva o Veligrad. Unikátem byli bojovníci na koních i úžasné představení slovenských sokolníků. Návštěvníci mohli obdivovat oživlé hradiště, seznámit se s dobovými řemesly, ochutnat prastaré pokrmy, vyzkoušet lukostřelbu, soutěže pro děti i dospělé děti i dětskou bitvu. Účastníci na vlastní oči a někdy i kůži poznali, jak se dříve žilo, jak trávily den ženy, děti, jak se muži připravovali do bitvy.
V neděli 14. srpna 2022 od 15:30 navštívili další členové osvětového spolku Za Moravu Archeoskanzen v Modré u Velehradu, kde již druhý den probíhal víkendový program 17. ročníku historického festivalu Bitva o Veligrad spojený s historií velkomoravského období.
V pátek 19. srpna 2022 v 15:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Nížinné opevněné sídliště Hradisko u Kroměříže z doby bronzové je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. V době svého největšího rozmachu ve 2. tisíciletí př. n. l. bylo toto sídliště jedno z hlavních mocenských, obchodních a výrobních center Moravy. Mělo rozlohu 14 ha a bylo opevněno mohutnou hradbou. Pozůstatky tohoto pravěkého opevnění byly na polích patrné ještě na počátku 20. století. Dnešní val o délce 400 m je torzem původní hradby a je chráněnou kulturní památkou.
V sobotu 20. srpna 2022 od 10:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Nejvýše položené pozůstatky pravěkého a raně středověkého hradiště na Moravě. V době velkomoravské zde bylo pravděpodobně útočištné hradiště a možná i místo kovářství a hutnictví starých Slovanů. Množství nálezů depotů železných předmětů přesahuje regionální význam v rámci střední Evropy. Lokalitou provedl účastníky archeolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Adam Fojtík a geoložka téhož muzea Andrea Dovicová.
V sobotu 27. srpna 2022 v 11:00 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Lokalitami Skalka a Hradisko v Předmostí u Přerova provázel účastníky po dobu více než tří hodin archeolog Muzea Komenského v Přerově Mgr. Zdeněk Schenk.
V pondělí 29. srpna 2022 ve 13:00 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v rámci série Archeologické léto 2022. Lokalitou a expozicí provázela účastníky archeoložka Mgr. Gabriela Dreslerová, Ph. D..
Ve středu 31. srpna 2022 v 10:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil slavnostního otevření Cyrilometodějského centra ve Starém Městě na Jezuitské ulici. V nově otevřené přístavbě památníku, Cyrilometodějském centru, byl připraven bohatý odpolední program: Beseda s autory projektu expozic archeologem Mgr. Tomášem Chrástkem a architektem Ing. arch. Michalem Kutálkem, komentované prohlídky nových expozic Příběh Konstantina a Metoděje, Pravěk Uherskohradišťska a beseda Ing. Martiny Janochové na téma Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje spojená s projekcí dokumentu Pěšky bez hranic. Zpestřením byla ochutnávka tradiční velkomoravské kuchyně dle dobových receptů.
V neděli 4. září 2022 v od 15:00 do 18:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil představení nových expozic a komentovaných prohlídek archeologického zázemí Cyrilometodějského centra ve Starém Městě na Jezuitské ulici včetně depozitářů a badatelny i s doprovodným programem pro širší veřejnost.
Ve čtvrtek 22. září 2022 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil slavnostního otevření výstavy kurátorky Yvony Činčové věnované 700. výročí první písemné zmínky o Zlíně, kdy v roce 1322 královna vdova Eliška Rejčka zakoupila Zlín od Fricka z Egerberka.
Členové osvětového spolku Za Moravu byli pozváni na akce Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 15. října 2022 ve 12:30 se v Archeoparku Pavlov zúčastnili oficiálního zahájení výstavy Na Dně... Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna Novomlýnských nádrží. Ve 13:00 si vyslechli přednášku o terénním archeologickém výzkumu na lokalitě Pavlov – Horní pole Mgr. Martina Nováka, Ph. D. a přednášku o jeho laboratorním zpracování Mgr. Ivany Vostrovské, Ph. D. Po prohlídce expozice v Archeoparku Pavlov si po přejezdu do Mikulova prohlédli expozici Regionálního muzea Mikulov "Římané a Germáni v kraji pod Pálavou" a výstavu "Keltové pod Pálavou" v prostorách muzea na zámku.
Ve středu 19. října 2022 v 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil ve Zlíně v Krajské knihovně Františka Bartoše, Baťově institutu 14-15 přednášky o hradu Křídlo, představení publikace o tomto hradu i aktuálních poznatků z této lokality. Publikaci o historii tohoto šlechtického sídla v Hostýnských vrších vydal Národní památkový ústav. Autorský kolektiv seznamuje čtenáře v jednotlivých kapitolách s dosavadními poznatky k dějinám, stavebnímu vývoji hradu, archeologickým nálezům, geologii lokality a k problematice památkové péče, rekapituluje záchranné práce realizované na hradě od roku 2005. Publikaci a aktuální poznatky z lokality hradu Křídlo představili Radim Vrla, památkář z kroměřížského odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Mgr. Zdeněk Schenk, Ph.D., archeolog z Muzea Komenského v Přerově.
V sobotu 22. října 2022 od 13:00 hodin se člen osvětového spolku Za Moravu v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské zúčastnil akce Doma u Římanů v rámci Mezinárodního dne archeologie. Součást programu byl i program pro děti i dospělé ve spolupráci s historickou skupinou Pannonia - ukázky řemesel a jiných každodenních aktivit, které si sami návštěvníci mochli vyzkoušet. Přednášková část byla zahájena ve 13:00 hodin devadesátiminutovou přednáškou PhDr. Pavla Titze, Ph.D. – Pompeje – co o nich víme a jsou jen úžasné? Druhá rovněž devadesátiminutová přednáška Mgr. Tomáše Antoše – Tělesní strážci římských císařů následovala po třicetiminutové přednášce.
V sobotu 29. října 2022 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili oslav 750. výročí povýšení Uherského Brodu na královské město.
Ve čtvrtek 3. listopadu 2022 v 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili v Uherském Hradišti v Přednáškovém centru Slováckého muzea přednášky Minulost královského města očima archeologických výzkumů. Přednášel Bc. et Bc. Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
V pátek 11. listopadu 2022 členové osvětového spolku Za Moravu navštívili Výzkumnou archeologickou základnu Mikulčice-Trapíkov, kde proběhla Hudební archeologie XXXIII: Tepání kovu v rytmu swingu. Program komponovaného večera na archeologické základně v Mikulčicích byl tentokrát ve znamení swingu a tradičních šperkařských technik. Tak jako je swing z hlediska dnešní hudby minulostí, můžeme vnímat staré techniky jemné kovovýroby jako součást pozapomenutého kulturního dědictví. Oba fenomény jsou udržovány při životě na jedné straně zapálenými muzikanty, na druhé straně tradičně zaměřenými řemeslníky nebo vědeckými experimentátory. To vše návštěvníci zažili a blíže poznali prostřednictvím třicáté třetí Hudební archeologie v Mikulčicích. V 18:00 jim byla předvedena ukázka experimentálního tepání gombíku. Výrobu předvedl šperkař a restaurátor Martin Fořt s doprovodným komentářem archeoložky Šárky Krupičkové. V 19:00 navázal koncert vokálního souboru OctOpus Vocalis. Program Swingové melodie byl tematicky vztažen k 104. výročí vzniku republiky.
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 v 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli ve Starém Městě v polyfunkčním sále pod kostelem Sv. Ducha na náměstí Velké Moravy přednášku o československých legiích. Při té příležitosti si rovněž prohlédli na stejném místě instalovanou výstavu "Staroměstští legionáři" věnovanou místním legionářům.
V neděle 4. prosince 2022 od 15:00 na archeologické základně v Mikulčicích - Trapíkově si člen osvětového spolku Za Moravu vyslechl přednášku PhDr. Lumíra Poláčka "Nové objevy mikulčické kostelní archeologie. Kouzlo a dobrodružství interdisciplinárního zkoumání velkomoravské architektury a význam genia loci při zrodu architektonických objektů." Přednáška byla součástí pořadu Hudební archeologie XXXIV: Stavitelé chrámů, na které vystoupil vokální soubor OctOpus Vocalis.
Ve středu 1. března 2023 se člen osvětového spolku Za moravu v hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti ve Smetanových sadech zúčastnil komentované prohlídky výstavy s mapami "Kriticky ohrožené jevy našich nářečí".
Ve čtvrtek 16. března 2023 v 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil vernisáže dvou výstav v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
První z výstav, kterou Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně představilo, byla putovní výstava kurátorky Mgr. Jana Koštuříková mapující jízdu králů v Hluku, Kunovicích, Skoronicích a ve Vlčnově, kterou připravil Národní ústav lidové kultury ve Strážnici v rámci jejího zápisu na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Toto ocenění dokládá kontinuitu a pevné kořeny obřadu, rok co rok znovu prožívaného a hrdě obnovovaného. Putovní výstava „Na krála, matičko, na krála!“ vznikla, aby rozšířila povědomí o jízdě králů v její pestrosti, starobylosti i v duchu kulturních hodnot, které jsou blízké i dnešnímu člověku. Snaží se postihnout historický obraz jízdy králů spolu s nastíněním společného základu slavnosti sdíleného napříč Moravou i širším evropským prostorem. Zároveň představuje typické prvky, kterými se tento fenomén vyznačuje v jednotlivých čtyřech slováckých obcích, kde se udržel dodnes.
Druhá výstava, kterou sestavila geoložka Andrea Dovicová, představila nerostné bohatství Zlínského kraje a zavedla návštěvníky do podzemí Karpat. Jako součást výstavy byly zařazeny doprovodné přednášky a tvořivé dílny.
V sobota 25. března 2023 od 11:00 do 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu společně s členy Valašského sboru portášského, Rusavského desátnictva i hosty s Velkobystřického desátnictva, prošel po hřebeni Hostýnských vrchů přes Tři Kameny na Klapinov. Akce byla součástí Memoriálu Františka Sklenáře, vzpomínkového setkání na portáše a zároveň i člena Klubu vojenské historie francouzského císařství Františka Sklenáře, který by dne 22.3. oslavil 82 let. Spojila se tak vzpomínka na Františka, jednoho ze zakládajících členů Valašského sboru portášského, s výročím vyhlášení najmutí "Věrných Valachů" císaře Ferdinanda III reskriptem ze dne 31.3.1638.
V neděli 26. března 2023 v 15:00 na zámku v Dřevohosticích se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil a trochu se i spolupodílel na besedě "Archeologické poklady z Hostýnských vrchů". Přednášela archeoložka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně PhDr. RNDr. Jana Langová.
V úterý 28. března 2023 v 15:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě na ul. Přemysla Otakara II. č. 37 komentované prohlídky expozice Jana Amose Komenského a zapojili se též do plodné odborné diskuse.
Ve středu 29. března 2023 v 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu v Muzeu Bojkovska na ul. Palackého 172 zúčastnil hojně navštívené prezentace a křestu s autogramiádou knihy PaedDr. Jiřího Jilíka z edice Tajemné stezky pod názvem "Podhůřím Bílých Karpat do země bohyní a zbojníků".
Ve čtvrtek 30. března 2023 v 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli v Uherském Hradišti v přednáškovém centru na Štefánikově ulici 1285 v areálu bývalých kasáren- přednášku Dálnice D 55 - dálnice do pravěku, kde byly za nebývalého zájmu veřejnosti prezentovány předběžné výsledky archeologických výzkumů z let 2021 a 2022 v trase dálnice D55 v úseku Staré Město–Moravský Písek. Přednášel archeolog Mgr. Miroslav Popelka, vedoucí pobočky Kroměříž Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 od 14:00 do 16:00 hodin byli pozváni do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky členové osvětového spolku Za Moravu. Jednání kulatého stolu "Zemské znaky" se konalo ve Sněmovní ulici čp. 4/176 v Praze 1 v místnosti č. A23 pod záštitou poslanců Sněmovny Parlamentu České republiky Mgr. Radka Vondráčka a Ing. Karla Smetany.
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 v 18 hodin si další členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli zajímavou přednášku archeologa Moravského zemského muzea a vedoucího archeologického výzkumu ve Starém Městě doc. PhDr. Luďka Galušky CSc. na téma Veligrad a Staré město Rostislavovo. Přednáška před stohlavým publikem, které zcela zaplnilo přednáškový prostor Jezuitského sklepa, byla doplněna informací a snímky z nových archeologických objevů v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu. Zájemci si také mohli zakoupit publikace historického a archeologického charakteru týkající se staroměstské a uherskohradišťské oblasti.
V sobotu 20. května 2023 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky památek Uherského Brodu.
Ve čtvrtek 1. června 2023 v 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu v Hranicích na Moravě zúčastnili přednášky o historii moravského znaku, kterou přednesl jeden z členů tohoto osvětového spolku.
V pátek 2. června 2023 od 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili 36. Hudební archeologie na Slovanském hradišti Valy u Mikulčic, která byla součástí Noci kostelů. Komponovaný večer propojující umění a vědu pořádal Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., a Hudební lahůdky, z. s., společně s Masarykovým muzeem v Hodoníně. Program neformálně zahájily dílničky pro děti – zkrášlování omítek přírodními pigmenty. Následovalo otevření výstavy „Kouzlo stavebních technologií předrománské architektury mikulčicko-kopčanské aglomerace“. Další část programu otevřela pouť po mikulčických kostelích s vyprávěním o jejich historii, významu a okolnostech archeologického výzkumu. Po sledování západu slunce z rozhledny na hradišti se účastníci Noci kostelů vydali pěšky za svitu loučí na archeologickou základnu na Trapíkově, kde se celý program uzavřel hudebním nokturnem a společenským setkáním. Celým večerem hudebně provázela flétnistka Marta Kratochvílová. Na závěr mluvčí osvětového spolku Za Moravu předal cenu "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy" v podobě mapy Velké Moravy na ručně vyrobeném papíře s pečetí PhDr. Lumíru Poláčkovi, který třicetičlennou výpravu provázel po areálu za odborného výkladu.
V sobotu 3. června 2023 od 10.00 do 15:30 si členové osvětového spolku Za Moravu prohlédli několik objektů lidového stavitelství a malých muzeí na Slovácku v rámci víkendu otevřených památek.
V sobotu 3. června 2023 od 17.00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše Muzejní noci, která v roce 2023 nesla název Zrození meče. Na programu byla v 17.00 hod. přednáška Mgr. Patricka Bárty a Mgr. Balázse Komoróczyho, Ph.D. na téma Meče v době římské ve světle nejnovějších nálezů. Během muzejní noci si návštěvníci mohli prohlédnout nejnovější archeologické nálezy dvou římských mečů a jejich repliky zhotovené uměleckým kovářem, mečířem a konzervátorem Mgr. Patrickem Bártou. Další repliky archeologických nálezů, tentokrát z bronzu, odléval Mgr. Matěj Kmošek, DiS., který vede konzervátorsko-restaurátorskou činnost na ARÚB. Nejen pro děti byla připravena možnost vykovat si svůj prsten nebo nožík, ozdobit vlastní dřevěný meč nebo si za doprovodu Římanů prohlédnout a vyzkoušet výrobu keramických lampiček.
V neděli 11. června 2023 ve 14:00 se členové osvětového spolku Za Moravu v rámci víkendu otevřených zahrad zúčastnili komentované prohlídky Klášterní barokní zahrady na Velehradě. Nezůstalo jen u zahrady, součástí prohlídky byly i klášterní interiéry a prohlídka panelové výstavy v kapli Cyrilka.
V sobotu 17. června 2023 od 15:00 do 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli v Tanečním sále hradu Buchlova přednášku jednoho z našich předních egyptologů a afrikanistů PhDr. Pavla Onderky z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur s názvem Egyptská cesta Josefa Vratislava z Mitrovic a Bedřicha Všemíra Berchtolda v roce 1842.
V sobotu 24. června 2023 od 10:00 do pozdních odpoledních hodin se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil připomínky dobývání bučovického zámku, které se odehrálo právě před 378 lety. Na konci června roku 1645, v době třicetileté války, napadl Bučovice oddíl švédského vojska a městečko až na kostel a zámek vyplenil. Zámek tehdy ubránili měšťané a vrchnostenští úředníci. Zlatým hřebem celodenního programu byla odpolední rekonstrukce bitvy za jižními hradbami zámku.
V sobotu 1. července 2021 od 10:00 do 11:45 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Tomáše Zlámala komentované prohlídky středověkého předměstí Olomouce v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Na severním okraji středověkého města Olomouce, v prostoru dnešní Sokolské ulice, se nacházelo středověké předměstí známé jako Bělidla. V písemných pramenech je místo označované jako Byelidlo poprvé zmíněno k roku 1271. Archeologické výzkumy však prokázaly, že počátky zdejšího osídlení můžeme hledat již v předlokačním období. Ve 20. letech 16. století bylo toto předměstí obehnáno novou městskou hradbou a stalo se tak přímou součástí královského města.
Ve středu 5. července 2023 od 10:00 do 11:45 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Petra Dreslera komentované prohlídky velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Pohansko u Břeclavi je jedno z nejvýznamnějších velkomoravských hradišť na našem území. Leží asi 2,5 km od Břeclavi v prostoru lužního lesa na rozloze asi 28 hektarů. Systematické archeologické výzkumy zde již přes 60 let provádí Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Ve čtvrtek 6. července 2023 od 9:30 do 11:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologů Hany Čižmářové a Ivana Čižmáře komentované prohlídky Keltského oppida Staré Hradisko v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Nejvýznamnější keltské oppidum na Moravě vzbuzovalo pozornost jako naleziště jantaru již od 16. století. Ve 30. letech 20. století zde byl realizován vůbec první plošný sídlištní výzkum u nás. Počátek osídlení spadá do poloviny 2. století př. n. l. a jeho zánik do poloviny 1. století př. n. l. Jednalo se o významné středisko správy, řemesel, obchodu a snad i kultu.
V sobotu 8. července se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil celodenního programu v rámci Cyrilometodějských slavností na hradisku Valy v Bojné. Při té příležitosti předal významným členům slovenské archeologické nobility cenu "Za zásluhy o výstavbu Velké Moravy". Oceněni byli významný průkopník slovenské experimentální archeologie vedecký pracovník Slovenské akademie věd PhDr. Karol Pieta, DrSc., ředitel Archeologického ústavu Slovenské akademie věd, v. v. i. doc. PhDr. Matej Ruttkay, CSc. a dlouholetý starosta obce Bojná Mgr. Jozef Stankovský, PhD. Do té doby byli oceněni pouze dva vědci na této planetě, rázem Slovensko vedlo 3:2 proti zbytku světa.
V sobotu 15. července 2023 od 13:00 do 16:30 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil za odborného komentáře archeoložky Mgr. Kláry Rybářové z Muzea Vyškovska komentované prohlídky hradu Melice v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Hrad Melice byl postaven ve 14. století a ve své době patřil k nejkrásnějším hradním komplexům Koruny české. Jeho zakladatel, olomoucký biskup Jan VII. Volek, stál i u zrodu ženského benediktinského kláštera v Pustiměři. Hrad byl zničen a téměř srovnán se zemí husity v 1. polovině 15. století. Dnes můžeme vidět částečně odkrytý půdorys hradu, který v Melicích zůstal po archeologickém výzkumu z počátku 20. století.
V neděli 16. července 2023 od 15:00 do 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeoložky Mgr. Dany Menouškové ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti komentované prohlídky Hradiska sv. Klimenta u Osvětiman v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Hradisko sv. Klimenta u obce Osvětimany je pozoruhodným místem svázaným s raným středověkem na Moravě a jeho následnou lidovou tradicí. Lokalita je z písemných pramenů známá již z roku 1358, a to v souvislosti se založením augustiniánského probošství. V zakládací listině je zmiňována starší církevní stavba, která v době fundace proboštství již na lokalitě stála. To spolu s živou velkomoravskou tradicí vážící se ke hradisku sv. Klimenta podnítilo vznik řady legend a mýtů. V lidovém podání je původní kostel interpretován také jako kněžské učiliště, krátkodobé útočiště pro ostatky sv. Klimenta a místo uložení ostatků věrozvěsta Metoděje. Archeologicky se ovšem nic z toho doložit nepodařilo.
Téhož dne si členové osvětového spolku Za Moravu prošli trasu stezky sv. Metoděje vedoucí z Boršic do Zlechova.
V úterý 18. července 2023 od 13:00 do 15:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeoložky Mgr. Gabriely Dreslerovéové Ph. D. z Masarykova muzea v Hodoníně komentované prohlídky velkomoravského hradiště Valy u Mikulčic v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Slovanské hradiště Mikulčice-Valy bylo významné opevněné raně středověké centrum se znaky městského uspořádání. Rozkládalo se na několika říčních ostrovech a jeho jádro tvořily opevněné plochy akropole a předhradí.
V úterý 18. července 2023 od 16:00 do 18:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Mgr. Jaromíra Šmerdy z Masarykova muzea v Hodoníně komentované prohlídky hradiště doby bronzové a středověké tvrziště Věteřov v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Na vrcholcích Lysých a Nových hor v katastru obce Věteřov se nachází rozsáhlé pravěké opevnění složené z několika částí vymezených širokými příkopy a původně mohutnými valy. Jedná se o hradiště vystavěné v závěru starší doby bronzové (cca 17. století př.n.l.), které od začátku 20. století vydalo množství unikátních nálezů umožňujících nazvat tehdejší významnou středoevropskou kulturu jako věteřovskou s impulsy odkazujícími až do oblasti východního Středomoří. Na výzkumu hradiště se podíleli A. Šín, E. Kolibabe, K. Tihelka, V. Šikulová, J. Stuchlíková, J. Macháček a Masarykovo muzeum v Hodoníně.
Ve středu 19. července 2023 od 10:00 do 13:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc. z Moravského zemského muzea v Brně komentované prohlídky archeologické lokality na derflanské metropolitní výšině v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť z období Velké Moravy, v 9. století součást staroměstsko-uherskohradišťské sídelní aglomerace, tehdejšího Veligradu, se nachází v jihovýchodní části města Uherského Hradiště na výšině kdysi obtékané řekou Olšavou.
Ve čtvrtek 20. července 2023 od 10:00 do 12:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality vrchu Kotouče a jeskyně Šipky ve Štramberku v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Kotouč je známý hlavně díky jeskyni Šipka a nálezům ze starší doby kamenné. Tehdy zde našel své útočiště neandrtálec. V době objevu se jednalo o první doklad pobytu neandrtálského člověka na našem území. Stopy zde zanechali i první zemědělci v mladší době kamenné. Z pozdní doby kamenné pochází z Kotouče stříbrná puklice – nejstarší stříbrný předmět ve střední Evropě.
V pátek 21. července 2023 od 13:00 do 14:15 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Ústavu památkové péče v Brně Mgr. Davida Parmy, Ph.D. komentované prohlídky archeologické lokality hradiště Hostýna v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Vrch Hostýn je znám především jako významné mariánské poutní místo, z pohledu archeologie jde ovšem zároveň o jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť na Moravě. Rozsáhlé opevnění s několikráte přestavovanou monumentální bránou pochází z mladší doby bronzové (12. – 10. stol. př. n. l.), intenzivní osídlení zde pochází i ze starší a mladší doby železné (7. – 1 stol. př. n. l.), kdy se zde nacházela významná keltská osada. Poznávání minulosti Hostýna je úzce spojeno s počátky archeologie na Moravě, zasáhla do něj řada regionálních osobností.
V sobotu 21. července 2023 od 14:00 do 15:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Slováckého muzea v Uherském Hradišti Bc. Zdeňka Kuchaře komentované prohlídky archeologické lokality tvrziště Částkova v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Lokalita Částkov – „Na hradě“ sestává z částečně dochovaných terénních pozůstatků tvrze, která byla vybudována před rokem 1321, kdy je poprvé písemně zmiňována. V roce 1497 je v pramenech uváděna jako již zbořená. Jednalo se o tvrz typu motte, jejíž vyvýšený, uměle navršený pahorek původně nesoucí obytnou část byl zřejmě dvojdílný. Tvrz byla opevněna příkopem a valem. V současnosti lze v terénu dobře rozpoznat kuželovitý násyp umělého pahorku obytné plošiny a předhradí. Příkop, val a zčásti i předhradí jsou silně poškozeny mladšími terénními zásahy. Tvrziště je připomínkou působení místních šlechticů, kteří se podle částkovského statku psali.
V pátek 28. července 2023 od 16:00 do 18:20 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologů Mgr. Zdeňka Schenka z Muzea Komenského v Přerově, památkáře z kroměřížského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Radima Vrly a archeoložky Mgr. Pavlíny Daňhelové z Muzea Kroměřížska komentované prohlídky archeologické lokality hradu Nového Šaumburku v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Hrad byl zbudován patrně někdy v první polovině 14. století. V písemných pramenech se poprvé uvádí roku 1353 v predikátu purkrabího Svrče ze Šaumburka. Nový Šaumburk byl biskupským hradem a do konce 14. století se na něm vystřídalo několik purkrabích.
V sobotu 29. července 2023 od 10:00 do 13:20 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Mgr. Zdeňka Schenka z Muzea Komenského v Přerově komentované prohlídky archeologické lokality Předmostí u Přerova v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Legendární archeologická lokalita z období mladého paleolitu je světově proslulá unikátními odkryvy s kostmi fauny poslední doby ledové.
Téhož dne odpoledne členové osvětového spolku Za Moravu navštívili pramen řeky Odry.
V sobotu 12. srpna 2023 odpoledne navštívili členové osvětového spolku Za Moravu město Kyjov a jeho folklorní festival Slovácký rok konaný po čtyři dny ve čtyřletém cyklu.
Ve čtvrtek 17. srpna 2023 od 16:00 do 18:30 se další členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Mgr. Jaromíra Šmerdy z Masarykova muzea v Hodoníně komentované prohlídky hradiště doby bronzové a středověké tvrziště Věteřov v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023.
V pátek 25. srpna 2023 od 17:00 do 18:20 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil za odborného komentáře archeoložky Mgr. Kláry Sovové z Muzea Brněnska komentované prohlídky archeologické lokality Mohyla Žuráň v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2023. Polykulturní funerální lokalita se rozprostírá na přirozeném návrší, kde byly postupně vybudovány hroby různých kultur. Nejstarší mohyla z mladší doby kamenné patřila kultuře se šňůrovou keramikou, později mohyly a hroby z pozdní doby bronzové, které patřily podolské kultuře. Nakonec na tomto místě vyrostla kamenná stavba, překrývající nejen starší mohyly a hroby, ale především dvě královské hrobky z doby stěhování národů.
V sobotu 2. září 2023 od 10:00 do 12:30 se členové osvětového spolku za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Mgr. Zdeňka Schenka z Muzea Komenského v Přerově komentované prohlídky archeologické lokality „Švédské šance“ u Horních Moštěnic. Zvolené místo pro vybudování polního tábora korespondovalo se strategickým uvažováním generála Lennarta Torstenssona a odpovídalo požadovaným nárokům vedení švédského vojska v závěru třicetileté války. Opevněný tábor umístěný v Horní Moštěnici se rozkládal na obou březích říčky Moštěnky.
Ve středu 6. září 2023 v 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil přednášky doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D. v budově Veřejného obhájce práv v Brně na téma Znaky a vlajky Moravy. V závěrečné diskusi během 10 minut uvedl na správnou míru mýty kolem privilegia Fridricha III. kolující mezi moravskými aktivisty a mýty kolem moravských barev. Na rozdíl od přednášejícího, který si se zájmem vyslechl pro něj pravděpodobně nové nikoliv běžně známé informace, to se velmi nelíbilo třem přítomným moravským aktivistům do té míry, že jeden z nich Mgr. Ondřej Mlejnek Ph.D. z Moravského zemského hnutí a a předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko se po přednášce ve vestibulu budovy začal vyjadřovat agresivně na adresu diskutéra, který ctí tradiční moravskou symboliku a upozorňuje na bludy, kterými Moravská národní obec ohlupuje veřejnost. Ondřej Mlejnek tak názorně předvedl způsob "argumentace" moravských aktivistů snažících se prosazovat jejich výtvor lživě vydávaný za Moravskou vlajku. "Dostaneš po tlamě" je asi tak jediný pádný argument, na který se zmohou v diskusi oni.
Ve čtvrtek 28. září 2023 v 11:30 člen osvětového spolku Za Moravu navštívil tradiční setkání Hanáků, tentokrát konaného v Kojetíně.
V sobotu 28. října 2023 ve 14:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili tradičního setkání s památkářem Radimem Vrlou na zřícenině hradu Starý Světlov doprovázeného komentovanou prohlídkou zříceniny hradu a kulturní vložkou v podobě dvou básní ve valašském nářečí s hradní tématikou valašského básníka Viléma.
Ve čtvrtek 22. února 2024 v 17:00 si členové osvětového spolku Za Moravu vyslechli v Přednáškovém centru Slováckého muzea v Uherském Hradišti ve Štefánikově ulici 1285 v areálu bývalých kasáren přednášku "Záchranná sezóna 2023". Přednášel Bc. et Bc. Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
V sobotu 24. února 2024 od 15:30 do 17:00 v ZŠ TGM v Otrokovicích si člen osvětového spolku Za Moravu vyslechl přednášku o středověkém odívání v rámci VIII. tvořivých dílen starých řemesel.
Ve čtvrtek 14. března 2024 v 17:00 se v Uherském Hradišti v hlavní budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili vernisáže výstavy 100 let vysílání Československého rozhlasu na jihovýchodní Moravě. Výstava představila řadu raritní techniky, kterou si bylo možné osahat a případně vyzkoušet (např. originální brněnský znělkostroj, záznamová zařízení, modelové rozhlasové studio). Prostřednictvím poslechu reportáží, záznamu her, literárních a hudebních pořadů či koncertů (SOČR, TOČR, SOBR, BERO, BROLN a další) je také zavedla do rozmanité rozhlasové produkce uplynulého století.
V pátek 22. března 2022 v 17:00 se v Uherském Brodě ve sloupovém sále Muzea Jana Amose Komenského na ulici Přemysla Otakara II. členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili přednášky Morava nově zakreslená – příběh Komenského mapy. Přednášku Mgr. Helena Kovářová z Komenského muzea v Přerově doplnila komentovanou prohlídkou výstavy Komenského mapy Moravy.
Ve čtvrtek 11. dubna 2024 v 17:00 si spolu se stovkou posluchačů člen osvětového spolku Za Moravu ve Starém Městě v Jezuitské sklepě na náměstí Velké Moravy vyslechl přednášku doc. PhDr. Luďka Galušky, CSc. a Bc. Jakuba Langra "Elity Velké Moravy a co vykopali archeologové v Modré a ve Starém Městě". Přednášku uspořádalo Staré Město ve spolupráci s Historickou společností Starý Velehrad.
V sobotu 25. května 2024 od 11:30 do 14:30 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil na Slovanském hradišti Valy u Mikulčic Bulharského kulturního dne v rámci státního svátku Bulharské republiky. 24. květen je v Bulharsku státní a církevní svátek, Den bulharské osvěty a kultury a slovanského písemnictví, svátek sv. Cyrila a sv. Metoděje. Slaví se jako den příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu. Bulharský kulturní den navazoval na Pravoslavnou Cyrilometodějskou pouť, která byla oslavou 100 let obnovené Pravoslavné církve na území České republiky navazující na naše věrozvěsty svaté Cyrila a Metoděje.
V sobotu 25. května 2024 od 15:30 do 19:30 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil Muzejní noci na Pohansku. Letošní muzejní noc se odehrála na zámečku Pohansko, kde se vzájemně střetly kultury od paleolitu po raný středověk. Návštěvníky čekala tvořivá dílna paleolitického vaření ve varném systému s kůlovými jamkami (ochutnávka byla samozřejmostí). Dalších stanoviště: Jak obléci pračlověka, Rankornova hrnčířská a kovářská dílna, ukázka výroby šperků od Petra Rajnocha, výklad a přednáška o germánských runách Ryg Mortys Stefl nebo ukázka velkomoravského života od Kmenového svazu Styrke. Na závěr rozezněla louku u zámečku paleolitická hudební kapela Alsteinzeitliche Knochenklangbilder. Po celou dobu muzejní noci byla možnost navštívit novou multimediální expozici i pracoviště archeologa. Pro děti byly připraveny tematické muzejní dílničky.
V sobotu 15. června 2024 od 10:00 do 14:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili Dne na hradě Novém Šaumburku nad obcí Podhradní Lhotou, pořádaném Spolkem hradu Nový Šaumburk. V areálu zříceniny proběhla komentovaná exkurze a v rámci experimentální archeologie Filip Šrámek v rámci experimentální archeologie v časových odstupech odléval repliku nalezené sekerky z doby bronzové. Tato sekerka byla nalezena přímo v blízkosti hradu. Na závěr přednesl zprávu o nálezech na hradě a v okolí archeolog Muzea Komenského v Přerově Mgr. Zdeněk Schenk. Členové osvětového spolku Za Moravu ještě stihli vystoupat na nedalekou výše položenou lokalitu starší zříceniny hradu Starý Šaumburk.
V sobotu 22. června 2024 od 16:00 do 17:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality Slovanský mohylník Tabarky v Chřibech v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Lokalitou účastníky provedli a odborným komentářem doprovodili Mgr. Pavlína Daňhelová a Karel Grabovský z Muzea Kroměřížska.
V úterý 2. července 2024 od 13:00 do 15:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality v pískovně u Polešovic v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Návštěvníci se zde seznámili s historií zdejších výzkumů i s čerstvě získanými novými poznatky. Pro návštěvníky byla připravena také ukázka archeologických nálezů. Lokalitou účastníky provedl a odborným komentářem doprovodil Marek Lečbych.
Ve čtvrtek 4. července 2024 od 16:30 do 19:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologických lokalit na zříceninách hradů Šaumburk a Nový Šaumburk (Zubříč) nad Podhradní Lhotou v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Návštěvníci se zde seznámili s historií zdejších výzkumů i s čerstvě získanými novými poznatky. Pro návštěvníky byla připravena také ukázka archeologických nálezů. Lokalitou účastníky provedli a odborným komentářem doprovodili památkář Radim Vrla z památkového ústavu Kroměříž, archeolog Mgr. Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově, archeoložka Mgr. Pavlína Daňhelová z Muzea Kroměřížska a Tomáš Třetina ze spolku Nový Šaumburk.
V sobotu 6. července 2024 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili celodenního programu v rámci Cyrilometodějských slavností na hradisku Valy v Bojné. Účastníci měli možnost prožít na vlastní kůži slavnou historii Velké Moravy prostřednictvím školy psaní v hlaholice, lesní pedagogiky, dobových řemesel, lukostřelby, prezentace kuchyně našich predků či ukázky velkomoravské svatby. Pro najmenší bylo připraveno množství historických aktivit a dobových atrakcí.
V úterý 9. července 2024 od 16:00 do 18:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality na opevněném sídlišti Prasklice-Křéby v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Křéby jsou výraznou terénní dominantou nacházející se na katastru Prasklic. V současnosti je toto území chráněné jako NPP a zároveň se zde nachází známé poutní místo. Lokalita je datována nálezy z hrobů, objektů i sběrů do období starobronzové únětické kultury, ale především povrchové sběry svědčí i o pohybu lidí ve střední až mladší době bronzové. Pro návštěvníky byla připravena také ukázka archeologických nálezů v místním připravovaném muzeu. Lokalitou účastníky provedli a odborným komentářem doprovodili Petra Hnilová, Pavlína Daňhelová a místní starosta obce.
V pátek 12. července 2024 od 13:00 do 15:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality Hostýn v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Jde o jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť na Moravě. Rozsáhlé opevnění s několikráte přestavovanou monumentální bránou pochází z mladší doby bronzové (12. – 10. stol. př. n. l.), intenzivní osídlení zde pochází i ze starší a mladší doby železné (7. – 1 stol. př. n. l.), kdy se zde nacházela významná keltská osada. Poznávání minulosti Hostýna je úzce spojeno s počátky archeologie na Moravě. Lokalitou účastníky provedl a odborným komentářem doprovodil archeolog Mgr. David Parma, Ph.D. z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
V sobotu 13. července 2024 od 14:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zůčastnili Portášských slavností ve Valašské Bystřici, prohlédli si dobový tábor vojenských jednotek a zhlédli bojovou ukázku z doby valašských povstání Ve jménu cti.
V neděli 14. července 2024 od 15:00 do 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Hradisko je pozoruhodným místem svázaným s raným středověkem na Moravě a jeho následnou lidovou tradicí. Lokalita je z písemných pramenů známá již z roku 1358, a to v souvislosti se založením augustiniánského probošství. V zakládací listině je zmiňována starší církevní stavba, která v době fundace proboštství již na lokalitě stála. To spolu s živou velkomoravskou tradicí vážící se ke hradisku sv. Klimenta podnítilo vznik řady legend a mýtů. Lokalitou účastníky provedla a odborným komentářem doprovodila archeoložka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Mgr. Dana Menoušková.
Ve středu 17. července 2024 od 10:00 do 12:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeoskanzenu v Modré v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Lokalitou účastníky provedl a odborným komentářem doprovodil archeolog Moravského zemského muzea v Brně doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. Archeoskanzen – muzeum v přírodě „Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví“ představuje více než 20 rekonstrukcí archeologicky odkrytých sídlištních objektů, včetně kamenného paláce, dlouhé dřevěné halové stavby-školy, křtitelnice ve tvaru rotundy, zvonice, několika typů hradebních těles a obytných a hospodářských stavení, řemeslnických dílen, či volně se pohybující domácí zvířata. Klenotnice Velké Moravy – unikátní, nově zbudovaný podzemní areál na ploše archeoskanzenu s reprezentační výstavou Elity Velké Moravy představuje vybrané exponáty nalezené na pohřebištích ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech, Valech u Mikulčic, Pohansku u Břeclavi a také v Modré, spolu s dalšími trojrozměrnými jedinečnými prezentacemi týkajícími se významných událostí z dějin velkomoravského státu. Základy raně středověkého kostela sv. Jana představují místo nejstaršího objevu kostela z období raného středověku na území ČR (1911), odbornou veřejností ovšem uznaného až v r. 1953 po jeho opětovném odkrytí archeologem Vilémem Hrubým. Je spojen s otázkou působení tzv. iroskotské misie ve střední Evropě v 8. století. Hypotetická trojrozměrná rekonstrukce kostela sv. Jana z roku 2000 stojící v těsném sousedství původního místa nálezu dává představu jeho původního vzhledu.
V sobotu 20. července 2024 od 13:00 do 16:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologických lokalit na zříceninách kláštera v Pustiměři a hradu Melice v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Hrad Melice byl postaven ve 14. století a ve své době patřil k nejkrásnějším hradním komplexům Koruny české. Jeho zakladatel, olomoucký biskup Jan VII. Volek, stál i u zrodu ženského benediktinského kláštera v Pustiměři. Hrad byl zničen a téměř srovnán se zemí husity v 1. polovině 15. století. Dnes můžeme vidět částečně odkrytý půdorys hradu, který v Melicích zůstal po archeologickém výzkumu z počátku 20. století. Lokalitou účastníky provedla a odborným komentářem doprovodila archeoložka Muzea Vyškovska Mgr. Klára Rybářová.
V pondělí 22. července 2024 od 15:00 do 18:20 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili za odborného komentáře archeologa Mgr. Marek Hladík, PhD. z Archeologického ústavu AV ČR, Brno komentované prohlídky velkomoravského hradiště Valy u Mikulčic v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Systematické archeologické výzkumy, zahájené zde již roku 1954, přinesly informace o zástavbě, fortifikaci, řemeslech, náboženství a dalších okruzích duchovního i materiálního života Slovanů. Raně středověké centrum se rozkládalo na několika říčních ostrovech a sahalo i na dnešní slovenskou stranu v katastru Kopčan (kaple sv. Margity). Aglomerace sestávala především z akropole, opevněného předhradí a neopevněného podhradí. Na akropoli byly nalezeny nejvýznamnější stavby – palác, trojlodní bazilika a další kostely. Přítomnost knížecí nobility dokládají početné velmožské hroby situované na rozsáhlých a bohatě vybavených kostelních hřbitovech, v několika případech i uvnitř kostelů. Předhradí bylo obytným areálem s velkou hustotou osídlení bez známek výroby a bez kostela nebo pohřebiště. Hospodářské, řemeslnické a zemědělské zázemí aglomeraci poskytovalo podhradí, kde nacházíme četná pohřebiště i další kostely.
Ve čtvrtek 25. července 2024 od 17:00 do 18:30 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili komentované prohlídky archeologické lokality Šumárník v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Hradisko ze starší a střední doby bronzové s dosud patrnými mohutnými valy se nachází na vrchu Šumárník severně od obce Kněždubu. Lokalitou účastníky provedl a odborným komentářem doprovodil archeolog Mgr. Jaromír Šmerda z Muzea Tomáše Garrigue Masaryka v Hodoníně.
Ve středu 14. srpna 2024 od 10:00 do 12:45 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil druhé komentované prohlídky archeoskanzenu v Modré v rámci akce Archeologického ústavu Akademie věd České republiky jako součásti série Archeologické léto 2024. Lokalitou účastníky provedl a odborným komentářem doprovodil archeolog Moravského zemského muzea v Brně doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc.
V sobotu 17. srpna 2024 od 10:00 do 17:00 se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili 6. ročníku Středověkého dne na nádvoří zámku v Tovačově s ukázkami středověkých řemesel, tance, hudby a šermu.
V sobotu 31. srpna 2024 od 11:00 do 17:00 se se členové osvětového spolku Za Moravu zúčastnili Napoleonského dne v Bystřici pod Hostýnem v městském parku Zahájené. Součástí akce pořádané Klubem vojenské historie francouzského císařství v Bystřici pod Hostýnem byl nástup armád na Masarykově náměstí, odchod k pomníku za kaplí sv. Vavřince, pietní akt u mohyly padlých vojáků, komentované ukázky výstroje a výzbroje armád začátku 19. století a bitevní ukázka.
V neděli 8. září 2024 od 16:00 do 17:30 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil prohlídky města Uherského Hradiště s průvodcem v rámci Slováckých slavností vína a otevřených památek.
Ve středu 11. září 2024 od 10:00 do 17:00 se člen osvětového spolku Za Moravu zúčastnil konference "Albrecht z Valdštejna a východní Morava na prahu třicetileté války", která se konala ve výukovém sále západního paláce hradu Lukova. Konferenci pořádal Spolek přátel hradu Lukova ve spolupráci s Centrem pro studium středověké společnosti a kultury - Vivarim Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Cílem konference bylo představit působení Albrechta z Valdštejna na území Moravy od jeho příchodu v roce 1609 do prodeje posledního moravského panství v roce 1625, historické souvislosti a hmotnou kulturu doby. Mezi bloky konferenčních příspěvků byl prostor pro komentovanou prohlídku hradu.